sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.
Společnost D-Orbit USA si vybrala společnost Spectrum Advanced Manufacturing Technologies k výrobě družic a komponentů ION.
Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.
Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.
Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Letoun SuperGuppy přistál dnes odpoledne místního času na ranveji floridského kosmodromu. Z Marshallova střediska dovezl adaptér OSA pro misi EM-1. 3.dubna 23:39
V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě se již nachází několik dílů budoucí kosmické sestavy, která se při letu Exploration Mission-1 vydá směrem k Měsíci. Tlaková kabina Orionu byla letounem NASA Super Guppy dopravena již v únoru 2016, a nyní je vybavována v budově O&C dalšími systémy nutnými pro kosmický let. V srpnu 2016 byl stejným letounem přepraven tepelný štít pro Orion. V březnu 2017 dopravila nákladní loď Delta Mariner do přístavu na Mysu Canaveral stupeň ICPS, který během kosmického letu urychlí při svém druhém zážehu celou sestavu směrem k Měsíci.
Měsíc byl odedávna objektem zájmu mnoha fantastů, snílků, ale i vědců a badatelů. Úsvit kosmického věku v polovině dvacátého století s sebou přinesl možnost prozkoumat našeho souputníka takříkajíc z první ruky. Jakýmsi svatým grálem se pak měl stát pilotovaný oblet Měsíce a přistání člověka na jeho povrchu. První nástiny lunárních výprav se v rámci NASA objevily na konci roku 1958. Už tehdy panovaly obavy, zda Sovětský svaz nemá podobné cíle. Jak se vyjádřil jeden z pracovníků Army Ballistic Missile Agency (ABMA – pozdější Marshallovo středisko), „doufejme, že nás na Měsíci nebudou čekat ruští celníci.“ O rok později se cirkumlunární mise a následné přistání člověka na měsíčním povrchu objevily ve výčtu možných priorit jako součást studie Komise pro astronautiku a výzkum vesmíru v rámci Kongresu. Posléze se tyto cíle objevily i ve zprávě Goettovy komise, o níž byla řeč na začátku seriálu. Zpočátku někteří zúčastnění zastávali názor, že minimálně oblet Měsíce bude možné dosáhnout s upravenou dvoumístnou kabinou Mercury Mark II. Přestože se v polovině roku 1960 začalo pracovat na programu, který posléze dostal název Apollo, ještě
Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.
Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.
Harmonogram posledních dní je z hlediska startů a statických zážehů SpaceX velmi slušně nabitý. 25. března se na Vandenbergově základně zapálilo devět motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9. Tento start s deseti družicemi iridium Next ještě neproběhl (pokud se nic nepokazí, mělo by se letět dnes odpoledne našeho času) a už tu máme neklamný důkaz toho, že se SpaceX připravuje na další misi. Tentokrát ale na opačném konci Spojených států. Na floridské rampě číslo 40 totiž ve středu 28. března večer našeho času proběhl statický zážeh Falconu 9. Tato raketa bude mít za úkol na začátku dubna vynést k ISS zásobovací loď Dragon s téměř třemi tunami nákladu.
V hale VAB probíhá sestavování maket urychlovacích bloků rakety SLS. Celá operace je vidět i na webkameře (nutno manuálně aktualizovat). 28. března 21:05
Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.
Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathlyn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.
Po dvou měsících dokončila sonda vakuové zkoušky a po kontrole bude připravena k převozu na kosmodrom. 27. března 21:43
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
