sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.

Officina Stellare

Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.

OHB

Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.

Kratos Defense & Security

Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

ISPTech

ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

5 zajímavostí o misi Sentinel 6A

10. listopadu by měl Falcon 9 vynést z Vandenbergovy základny v Kalifornii nejnovější družici, která je určena ke sledování Země. V rámci spolupráce mezi institucemi v USA a Evropě by měla družice Sentinel 6A zahájit nejméně pět a půl roku dlouhou misi, v rámci které by měla nasbírat zatím nejpřesnější údaje o globální výšce mořské hladiny a o tom, jak zvyšování hladin oceánů reaguje na změny klimatu. Kromě toho by měla tato družice přinést údaje o teplotách a vlhkosti atmosféry, což zlepší předpověď počasí a klimatické modely.

Parker Solar Probe u Slunce

PSP zvládla další průlet kolem Slunce

30. září, když už na své oběžné dráze mířila od Slunce, se pozemnímu středisku ozvala sonda Parker Solar Probe. Dala tak svému týmu vědět, že i po dalším rekordním průletu, který přišel 27. září, funguje správně. Letový personál z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, přijal tzv. Status A signál ve 4:45 místního času (10:45 SELČ) pomocí sítě Deep Space Network. Status A představuje nejlepší ze čtyř možných signálů o stavu sondy a ukazuje, že všechny palubní systémy fungují správně.

Vizualizace roveru Perseverance.

Proč mají lasery zasáhnout rover Perseverance?

Stručná odpověď na otázku z nadpisu zní: „Aby byla budoucí přistání na Marsu bezpečnější a abychom získali nějakou vědu.“ Že Vám tohle vysvětlení nedává smysl? Rover Perseverance patří mezi několik marsovských sond, které jsou vybaveny takzvanými retroreflektory alias koutovými odražeči. Ty samozřejmě nejsou v kosmonautice nic nového. Už v rámci programu Apollo dopravili astronauti na Měsíc taková zařízení. Vědci je navrhli, aby na ně mohli ze Země namířit laserem a měřit čas, který paprsku potrvá cesta k Měsíci a zpět. Věda tím získala přesná měření oběžné dráhy Měsíce i jeho tvaru včetně drobných změn vlivem zemské gravitace.

Kosmotýdeník 420 (28.9. – 4.10.)

Protřete oči a pojďte si odpočinout k polednímu vydání nejnovějšího přehledu nejzajímavějších zpráv, které přinesl tento týden v kosmonautice. Noční čekání na start povětšinou odložených raket můžeme nechat za sebou a naopak se v hlavním tématu můžete těšit na již v kosmickém prostoru putující loď Cygnus NG-14, která nese celou řadu zajímavých experimentů a také dalšího nákladu. Podíváme se však i na jeden hmotnostní spektrometr, který bude prošlapávat cestu misím Artemis a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Dočkáme se dvojitého přenosu?

Odklady startů v posledních dnech přinesly velmi zajímavý moment. Na 3. října jsou totiž plánovány hned tři starty raket, které chceme komentovat a to pouze v rozmezí 11 hodin! V tomto článku se nebudeme věnovat odpolednímu startu Falconu 9 s družicemi Starlink – o jeho přenosu budeme informovat v samostatném článku v sobotu dopoledne. V tomto článku se zaměříme na dva noční starty. Ve 3:16 SELČ má z Virginie startovat raketa Antares s lodí Cygnus NG-14 a ve 3:43 by měl vzlétnout Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-04. Pokud nedojde k odkladům, mohli bychom se dočkat velmi vzácného dvojitého přenosu.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2020)

Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.

Blíží se odběr vzorků z Bennu

Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.