sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

GAO

Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.

NASA

NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Kosmotýdeník 468 (30.8. – 5.9.)

Týden uběhl jako voda a je tu další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát bere jako hlavní téma misi Inpiration4, která se má stát vůbec první čistě „neprofesionální“ misí na oběžnou dráhu. Podíváme se, jak se posádka připravuje a co za hardwarovou novinku Crew Dragon ponese. V dalších tématech se podíváme na třináctý let Ingenuity, čerpání kapalného kyslíku do prvního stupně nové rakety Vulcan a na mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Ondřej Šamárek – První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda – online přednáška v 17:00 (3.9.2021)

Dnes se vám po delší době mohu zase nabídnout přednášku nikoliv ze záznamu, ale v přímém přenosu. Bude se týkat prvního amerického astronauta, kterým byl Alan Bartlett Shepard. Lze jej s přimhouřením jednoho oka považovat za americký protějšek Jurije Gagarina, který se jako první pozemšťan dostal 12.4.1961 na oběžnou dráhu. Necelý měsíc poté, 5. května 1961 byly připraveni i Američané a Shepardova cesta do vesmíru mohla začít. Mezi oběma muži byl však zásadní rozdíl. Jurij Gagarin byl první pozemšťan, který se dostal jak do vesmíru, tak na oběžnou dráhu. Alan Shepard podnikl při své misi pouze suborbitální let a do vesmíru tak zavítal na pouhých několik minut. Ano, tak velký rozdíl byl na počátku 60. let mezi oběma supervelmocemi. Sovětský svaz byl v kosmonautice výrazně napřed a USA jej marně stíhaly. V principu se jim to podařilo až následující rok, když se v únoru 1962 dostal na oběžnou dráhu John Glenn. O tomto a dalších detailech Shepardovy kosmické cesty vám dnes v 17:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro

Raketa SLS za letu

Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají

Podle aktuálních informací se zdá, že nový americký lunární nosič Space Launch System (SLS) by z haly VAB na pobřežní rampu 39B měl vyrazit nejdříve koncem listopadu. Tuto informaci poskytla oficiální místa portálu Spaceflight Now. To znamená, že pokud má raketa odstartovat ještě letos, tak by zbývalo jen velmi málo času k provedení kritických zkoušek tankování, následnému návratu do haly VAB k dokončovacím pracím a následnému návratu na vzletovou rampu. Ukazuje se, že skládání a testování nového supertěžkého nosiče trvá déle, než NASA předpokládala ve svém optimistickém harmonogramu ze začátku roku. To však není nečekané, vždyť týmy v hale VAB sestavovaly a testovaly první exemplář nové rakety.

Experimenty na palubě mise NS-17

Ačkoliv na palubě suborbitálního nosiče New Shepard nebyli žádní lidé, zaslouží si náklad svou pozornost. V tomto plně znovupoužitelném stroji totiž letěly technologie od NASA, soukromých firem i akademických pracovišť. Program Flight Opportunities agentury NASA podpořil šest letových testů nákladů na této misi, která proběhla 26. srpna na základně firmy Blue Origin v západním Texasu. New Shepard je pro NASA navíc jen jedním z různých testovacích zařízení, které agentura podporuje. Díky těmto pestrým zkouškám je možné provádět rychlé změny v konstrukci experimentů a tím hbitě pokračuje jejich vývoj.

Cíl dalšího odběru roveru Perseverance

Při svém pátrání po stopách dávného mikrobiálního života se americké vozítko opět začíná chystat na odběr vzorků. Všichni věří, že tentokrát se už podaří první úspěšný odběr materiálu, který by mohl být v budoucnu dopraven na Zemi k podrobnější analýze. V průběhu minulého týdne poslali inženýři roveru perseverance pokyn, aby lehce obrousil povrch kamene pojmenovaného Rochette. Využije k tomu obrušovací zařízení na konci své dvoumetrové robotické paže. Na základě těchto poznatků se pak mají experti rozhodnout, zda bude kámen vybrán jako cíl pro vrtačku, která se také nachází na konci robotické paže.

ŽIVĚ: 17. let New Shepard

Při svém zatím posledním letu se suborbitální nosič New Shepard dočkal poprvé lidské posádky na palubě. Nyní nás však čeká celkově sedmnáctá mise Programu New Shepard, při které bude stroj opět patřit vědeckým experimentům. Půjde již o čtvrtý let v letošním roce a osmý start tohoto konkrétního stroje. To, že jsou vědecké experimenty umístěny v kabině, není nic nového, ale teprve podruhé v historii najdeme jedno testovací zařízení i na vnější části pohonné jednotky. Jde o systém agentury NASA, který má být využit během přistání na povrchu Měsíce. Jelikož pohonná jednotka přistává motoricky, jedná se o dobrou analogii pro ověření technologie. Několikaminutový let by měl podle tweetu firmy začít ve čtvrtek v 15:35 SELČ a už na 15:00 našeho času je naplánován začátek přímého přenosu, který najdete v tomto článku.

Sonda Psyche se posouvá vstříc startu

Nový příspěvek do bohatého amerického programu Discovery, který má prozkoumat planetku bohatou na kovy, je na nejlepší cestě ke startu v srpnu 2022. Jelikož sondě Psyche zbývá do startu méně než rok, začíná růst nervozita a očekávání. Příští rok na jaře bude plně dokončená sonda odeslána z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii na floridské Kennedyho středisko. Startovní okno pro vybranou raketu Falcon Heavy se otevře 1. srpna 2022. Začátkem roku 2026 pak sonda Psyche dorazí ke svému cíli – stejnojmenné planetce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci se domnívají, že tento objekt o šířce zhruba 226 kilometrů je převážně tvořen železem a niklem. Mohlo by se jednat o jádro dávné planety.

Interakce mezi roboty a kosmickou stanicí

V dubnu 2021 se autonomně poletující robot typu Astrobee (viz náš starší článek), pojmenovaný Bumble, dočkal testu na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Zkouška spočívala v průzkumu simulované anomálie. Simulace byla založena na tom, že by systémy podpory života na stanici detekovaly vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud by taková situace reálně nastala, představovala by pro sedm lidí, kteří žijí a pracují v této unikátní laboratoři, značné nebezpečí. Tady šlo ale pouze o simulaci. Malý robot krychlovitého tvaru se svižně pustil do pohybu po stanici, aby našel místo označené jako vpusť pro cirkulaci vzduchu. Následně zde použil své kamery a software analyzující záběry, aby hledal cizí objekt blokující vpusť vzduchu. Cizí objekt opravdu našel – ponožku. Ale žádný strach, jelikož šlo o simulaci, byl to jen vytištěný obrázek ponožky. Když Bumble detekoval překážku, zavolal si o pomoc s jejím odstraněním.

Testy vibrací rakety SLS

Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.

Vojtěch Blažek – Dálkový průzkum Země (14.10.2020)

V dnešní přednášce zabrousíme směrem, o kterém jsme tu již častokrát hovořili, ale nikdy jsme se mu nevěnovali podrobněji. Řeč bude o dálkovém průzkumu Země. Počátky této činnosti se dají vysledovat už v 19. století a vyskytly se velmi brzy po vynálezu fotografie. Průkopníkem v tomto oboru se stal slavný francouzský vzduchoplavec a fotograf Nadar svými fotografiemi Paříze z roku 1858. S tím, jak se dostávaly do vzduchu čím dál dokonalejší fotografické přístroje a balóny, vzducholodě či letadla dosahovaly větších výšek se nám samozřejmě dařilo získávat lepší představu o skutečné tváři naší Země. Letecké snímkování pak zaznamenalo svůj boom v obou světových válkách či dalších válečných konfliktech. Nového rozměru pak bylo dosaženo s nástupem kosmonautiky. Dálkový průzkum Země je totiž metodou, jak získávat řadu zajímavých informací o jevech na povrchu, bez nutnosti fyzického kontaktu. Údaje takto získané využívají civilní osoby, vědci i vojáci. Asi si dokážete představit sami, že tyto údaje se dají používat při tvorbě map, v geologii, v zemědělství, či při pátrání po raketových střelnicích. Údaje z těchto družic ale používají i archeologové, když pomocí nich vyhledávají

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.