sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Termín, do kdy má Mezinárodní kosmické stanice zajištěn provoz, se v minulých letech již několikrát posunul. Agentury zapojené do projektu vždy jednou za několik let zhodnotí přínosy projektu a jednají o zajištění dalšího financování této jedinečné laboratoře. Ta totiž přináší ohromné množství vědeckých, edukačních i technologických pokroků, které pomáhají mnoha lidem na Zemi. Zároveň se díky ISS lidstvo připravuje na budoucí cesty do hlubšího vesmíru. Aktuální administrativa NASA nyní pracuje na prodloužení provozu stanice do roku 2030, což by mělo nejen agentuře, ale i Spojeným státům umožnit využít v tomto desetiletí veškeré výhody, zatímco se americké firmy budou připravovat na komerční kosmické stanice, aby se kosmická ekonomika dále rozvíjela.
Poté, co Dalekohled Jamese Webba 24. ledna úspěšně dorazil na dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země, začali pozemní experti pracovat na dalších složitých úkolech. V sérii komplexních kroků začali pouštět elektrickou energii do všech vědeckých přístrojů, došlo také k vypnutí ohřívačů, aby mohl začít proces chladnutí, což povede k zachycení prvních fotonů primární kamerou. Tím započne několik měsíců trvající nastavování a ladění všech palubních systémů. Zatímco přístroj MIRI a některé prvky ostatních přístrojů se dočkaly dodávek elektřiny už v týdnech, které přišly po 25. prosinci, kdy observatoř startovala, dokončení napájení zbylých přístrojů NIRCam, NIRSpec a FGS/NIRISS přišlo až v minulých dnech. Týmy zodpovědné za provoz se již chystají na další důležitý milník – tím bude vypnutí ohřívačů v přístrojích. Přítomnost ohřívačů jistě mnoho čtenářů překvapí – zvlášť když se často opakuje nutnost co nejnižší teploty na senzorech. Ohřívače však plnily důležitou roli – udržovaly důležité optické prvky v teple, čímž bránily riziku kondenzace vody či ledu. Když přístroje dosáhly předem definovaných kritérií pro celkové teploty, může tým vypnout tyto
Zkušební verze amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) si při testech v laboratoři SLOPE (Simulated Lunar Operations Laboratory) vyzkoušela pohyb v jemném materiálu. Testy, které proběhly v listopadu 2021, měly zakončit nejnovější iterace zkoušek pohyblivosti. Šlo přitom o klíčový krok na cestě k ověření, že je vozítko připraveno k začátku své mise v roce 2023. V jejím rámci má prostudovat okolí jižního pólu Měsíce a přímo na místě provádět pečlivou analýzu využitelných zdrojů – například vody. Nejnovější prototyp roveru (označovaný také jako MGRU3 – Moon Gravitation Representative Unit 3) má stejný design kol i rozměry základny jako letový kus, který se vydá k Měsíci. Kromě toho je také vybaven motory, převodovkami a spoji, jejichž konstrukce se použije na letovém kusu. Součástí testovacího prototypu je také nejnovější verze řídícího softwaru.
Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.
Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.
V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.
Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která
Firma Northrop Grumman nedávno podepsala dohody o licencování tří technologií od NASA, které se týkají servisování družic na oběžné dráze. Dvě ze tří technologií byly vyvinuty agenturou NASA pro misi OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tato jedinečná mise (dříve nazývaná Restore-L) se má po startu v roce 2024 zachytit na družici Landsat 7, doplnit jí pohonné látky a demonstrovat schopnost potenciálně prodloužit operační dobu družice na oběžné dráze. Vtip je v tom, že Landsat 7 nebyl původně navržen k tomu, aby mu šlo doplnit pohonné látky, či aby mohl být opraven. Právě z toho důvodu bylo potřeba vyvinout technologie, které umožní NASA překonat tyto překážky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
