Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes v 6:55:12 se návratový modul dotkal kazašské stepi. Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins se vrátili po 185 dnech na oběžné dráze. 17. dubna 11:50
Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLS – Human Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.
Dnešní noc pro nespavce přináší jednu kosmonautickou událost. V sobotu bude mezi 00:10 a 00:30 (všechny časy jsou v SELČ) uzavřen průlez mezi modulem Poisk a kosmickou lodí Sojuz MS-17. Ve 3:32:30 bude vydán povel k odletu a Sojuz MS-17 se ve 3:34:00 oddělí od stanice a připraví na návrat zpět na Zemi. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov a americká kosmonautka Kathleen Rubins. Ti tvořili dlouhodobou posádku ISS od 14. října 2020, kdy v 10:48:47 zadokovali svoji kosmickou loď k modulu Rassvet.
NASA vybízí výzkumníky, aby vyvíjeli a studovali nečekané inovativní metody pro cesty do kosmického prostoru a také pro jeho výzkum. Aby tyto cíle mohly pokročit, vybrala agentura celkem sedm studií, které si mezi sebe rozdělí dodatečných pět milionů dolarů. Vše probíhá pod hlavičkou programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts). Vybraní výzkumníci již dříve za své návrhy získali alespoň jedno ocenění v rámci NIAC. „Kreativita je klíčem k budoucímu kosmickému průzkumu. To, že dnes podpoříme tyto revoluční nápady, může vypadat bizarně, ale připraví nás to na příští mise, získáme svěží přístup pro průzkum v dalších dekádách,“ říká Jim Reuter, zástupce administrátora ředitelství technologických misí NASA STMD (Space Technology Mission Directorate).
Firma Astrobotic uvedla, že lunární lander Griffin s vozítkem VIPER poletí v roce 2023 na Falconu Heavy. 13. dubna 15:35
Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.
Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo?
Rychle a špinavě do vesmíru
Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.
Náhledový snímek článku vznikl 31. března 2021. Vidíme na něm, jak v útrobách Neil Armstrong Operations and Checkout Building na floridském Kennedyho středisku výzkumnice Sarah Snyder aplikuje selektivní povrchovou vrstvu na elektrodynamický prachový štít EDS (Electrodynamic Dust Shield). Tohle je jedna z řady souběžně probíhajících zkoušek, které mají připravit kousky tohoto prachového štítu na testy v kosmickém prostoru. Technologie pro omezení účinků prachu by se jednou daly využít na Měsíci u systémů jako jsou kamery, fotovoltaické panely, skafandry, nebo nářadí dopravených na povrch v rámci programu Artemis. Zkrátka a dobře u všech systémů, kterým všudypřítomný prach škodí.
Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání přehledu toho, co těchto sedm dní přineslo z pohledu kosmonautiky. V Kosmotýdeníku bude tentokrát hlavním tématem dokončení skládání ohromné sluneční clony pro dalekohled Jamese Webba. Na první pohled jednoduchá věc patří mezi nejkomplexnější procesy celé mise. V dalších tématech se zaměříme na novinky na kosmodromu Boca Chica, let Sojuzu MS-18 k Mezinárodní kosmické stanici a nečekaný výsledek testu na vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Oba fotovoltaické panely pro americkou sondu Lucy úspěšně prošly termálně-vakuovými zkouškami, což byl závěrečný krok v rámci zkoušek tohoto kriticky důležitého prvku, který se chystá na start letos na podzim. Jakmile se panely připojí k sondě, tak by po rozložení dokázaly pokrýt výšku pětipodlažní budovy. Lucy, 13. mise programu Discovery, potřebuje velké fotovoltaické panely, protože bude pracovat dále od Slunce než všechny dřívější sondy vybavené fotovoltaickými panely. Během své dvanáctileté cesty k Trojským planetkám se sonda dostane až za oběžnou dráhu Jupiteru do vzdálenosti 853 milionů kilometrů od Slunce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
