sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. A i když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující. Dnes je to deset let, během kterých Curiosity výrazně upřesnila naše představy o dávné obyvatelnosti Marsu. Přímo kráter Gale byl nepochybně vhodným prostředím pro případné mikroorganismy, tedy samozřejmě v případě, že by zde před miliardami let žily. Přímo jejich stopy nebo důkazy tato marsovská laboratoř nehledala, ale přesto svou misi splnila na výbornou. A zdaleka nekončí.
Společnost Astra Space 4. srpna oznámila, že po posledním selhání její malé nosné rakety Rocket 3.3 ruší všechny její plánované starty, a zaměří se na vývoj nové rakety Rocket 4, kterou společnost oznámila tento rok. U rakety Rocket 4 společnost očekává, že bude připravena pro první ostrou misi, tedy ne testovací, do roku 2024. Jedním z důvodů ke zrušení všech nasmlouvaných startů pro Rocket 3.3 je také její vysoká neúspěšnost. Rocket 3.3 celkem letěla pouze pětkrát a z toho uspěla pouze dvakrát. Pokud bychom počítali i předchozí verze Rocket 3, což jsou Rocket 3.1 a 3.2, tak tato raketa selhala celkem pětkrát ze sedmi startů, což v zákaznících nebudí velkou důvěru.
Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.
Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.
Poté, co byl přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) dopraven na ISS lodí Dragon 2 v rámci msie CRS-25, došlo k jeho instalaci na vnější plášť orbitálního komplexu. Pozemní tým nezahálel a přistoupil k aktivaci zařízení, které už poslalo svůj první snímek Země. Milník označovaný jako „first light“ (doslova přeloženo první světlo) proběhl 27. července ve 4:51 SELČ v době, kdy stanice prolétávala nad západní Austrálií. EMIT postavený v jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory se zaměřuje na mapování složení minerálního prachu v suchých oblastech Země, aby bylo možné lépe porozumět tomu, jak prach ovlivňuje ohřívání a ochlazování klimatu. Přístroj měří stovky vlnových délek světla odraženého od materiálů na Zemi. Odlišné látky odráží jiné vlnové délky světla, což vytváří jedinečný spektrální „otisk prstu“. Když tato data sbírá snímkovací spektrometr a výsledky analyzují zkušení výzkumníci, mohou odhalit, z čeho je materiál tvořen.
Je to 25 let od doby, co na Marsu přistála mise Mars Pathfinder. Součástí této mise byl vůbec první rover, který se projel po povrchu Marsu. Jednoho červencového večera roku 1997 jela Jennifer Trosperová domů z práce v laboratoři tryskového pohonu a držela na volantu snímek povrchu Marsu. Ten samý den jen o pár hodin dříve přistála na Marsu mise Mars Pathfinder a byl pořízen snímek červené, suťovité krajiny. „Když jsem byla na dálnici, měla jsem ten obrázek na volantu a pořád jsem se na něj dívala,” řekla Trosperová a zavzpomínala. „Pravděpodobně jsem se měla lépe dívat na cestu.”
Je tady neděle a tedy ideální čas se ohlédnout za tím, co nám za uplynulých sedm dní přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na zprávu, kde americká společnost Masten zapojená do programu NASA pro komerční doručování nákladu na Měsíc, vyhlásila bankrot. Podíváme se proto, jaká mise je v ohrožení. Dále se zaměříme na zánik centrálního stupně rakety CZ-5, který neřízeně vstoupil do atmosféry a připomeneme si také posádku připravované mise Crew-5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.
V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech, kde je i ve formě ledu, nebo ledu s regolitem. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa, kde je pokud možno dlouhodobý sluneční svit pro získávání energie a výskyt vody. Jak ukázal průzkum snímků sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.
Ve středu 27. července zástupci NASA a ESA uspořádali společnou telekonferenci, kde veřejnost informovali o aktualitách kolem jednoho z nejambicióznějších projektů v historii – misi Mars Sample Return (MSR), jejímž úkolem je přivézt první vzorky z Marsu na Zemi. Navíc vzorky vědecky cenné, jelikož budou velmi dobře předvybrané vozítkem Perseverance. Celý projekt se skládá z několika komplexních misí a aktuální telekonference přinesla řadu zásadních upřesnění a také změn. Zásadní novinkou je, že mise prošla fází SSR (přezkum systémových požadavků) a to úspěšně. Může tak dojít k dokončení vývoje technologií a stavbě prototypů. Návrat vzorků zpět na Zemi by tak dle současných plánů měl proběhnout už v roce 2033! Z celé architektury zmizelo jedno vozítko, ale zase se objevily dvě helikoptéry. Pojďme ale popořadě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
