Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA se dlouhodobě snaží pátrat po stopách vody a dalších užitečných zdrojů mimo Zemi. Nyní uvažuje o tom, že by v budoucnu v rámci těchto snah pokročila na novou úroveň a pokryla celou sondu materiálem, který by proměnil její povrch na senzor schopný analyzovat chemické látky přítomné na vzdálených planetách. Řešení tajemství naší Země, celé Sluneční soustavy i vzdálených končin vesmíru patří mezi klíčové priority NASA a nový typ senzoru by mohl být v rámci tohoto výzkumu účinným pomocníkem. Mahmooda Sultana, vědkyně z Goddardova střediska v Marylandském Greenbeltu totiž vyvinula takzvaný Quantum Dot Spectrometer, což můžeme přeložit jako spektrometr na principu kvantové tečky.
V dnešním článku budeme psát o bezpochyby přelomovém pozorování a budeme zmiňovat snímky, které pořídil Teleskop Jamese Webba. NASA se rozhodla informovat o této novince navzdory tomu, že snímky zatím neprošly kompletním recenzním procesem. Astronomové totiž poprvé využili Teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku planety, která se nachází mimo Sluneční soustavu. Tato exoplaneta se řadí mezi plynné obry, což znamená, že nemá pevný povrch, který by umožňoval obyvatelnost tohoto světa. Ačkoliv se nejedná o historicky první přímé zobrazení exoplanety z vesmíru – toto prvenství patří Hubbleovu teleskopu – tak toto pozorování ukazuje směr dalšího průzkumu exoplanet pomocí Webbova teleskopu.
Technologie vyvinutá na Goddardově středisku využívající efekt zvaný kvantové tunelování k vytvoření výkonného terahertzového laseru by mohla usnadnit hledání vody na Měsíci a zaplnit mezeru v současných technologiích. Nalezení vody a dalších zdrojů bude hrát důležitou roli při budoucích snahách NASA o průzkum Měsíce, ale i dalších kosmických těles. Předešlé experimenty nejprve naznačovaly a později i potvrdily přítomnost vody na Měsíci. Většina technologií však nedokáže rozlišit vodu od volných vodíkových iontů a hydroxylů, protože širokopásmové detektory neumí odlišit jednotlivé těkavé látky.
Prvním psaným přenosem jsme pokryli 14 dní předstartovních příprav, druhý se pak věnoval pokusu o vzlet 29. srpna, který byl nakonec z technických důvodů odvolán. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který bude mapovat aktuální dění před dalším pokusem o start. Připomeňme, že v době vydání tohoto článku (29. srpna odpoledne) je nejbližší možný termín 2. září v 18:48, přičemž startovní okno potrvá dvě hodiny. Zatím však není stoprocentně jisté, zda NASA stihne identifikovat a vyřešit příčinu problémů, které způsobily, že nebylo možné provést předchlazení jednoho motoru RS-25.
Už od nepaměti lidé vzhlížejí ke hvězdám a své zraky upínají na noční oblohu. Na noční oblohu jejíž dominantou je z pohledu ze Země naše jediná přirozená družice – Měsíc. Už odjakživa mořeplavci z Evropy či Asie objevovali nová místa a kontinenty, lidé to prostě mají v krvi. Jenže dnes je modrá planeta z hlediska pevniny prozkoumána z každé strany, a tak lidé začali prahnout po dalším prostoru k prozkoumání. Stal se jím vesmír a na konci šedesátých let dvacátého století konkrétně Měsíc. Nyní je čas vrátit se s novou technologií a po půl století pokračovat v tom v čem jsme přestali. V průzkumu Měsíce.
Start odkládané mise Crew-5 má nový termín startu, který je nyní stanoven na 3. října. Původně měl start proběhnout začátkem září, NASA ale v červenci oznámila, že start mise Crew-5 společnosti SpaceX se odložil na konec září poté, co nový první stupeň během přepravy narazil do dálničního mostu. Naštěstí pro SpaceX srážka poškodila pouze horní část stupně a problém byl vyřešen výměnou mezistupně, neplánované opravy ale zpozdily začátek kvalifikačního testování na základně McGregor v Texasu.
Další týden je za námi a v kosmonautice se toho tentokrát dělo opravdu hodně. Ačkoli největší zážitek nám snad přinese až týden další, i v tomto se je nač těšit. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát určení plánu startu prvního pilotovaného Starlineru a zpráva o tom, jaké chyby se udály během zkušební nepilotované mise této lodi. Podíváme se také na Boca Chica či na stavbu modulů pro komerční stanici Axiom. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
S využitím nejsilnějších světových teleskopů se týmu, který stojí za misí DART, podařilo minulý měsíc dokončit šest nocí trvající pozorovací kampaň, která měla definitivně potvrdit dřívější výpočty oběžné dráhy dvojplanetky Dimorphos, která se stane cílem sondy DART. Tato planetka obíhá kolem větší planetky Didymos a vědci tak potřebovali mít jistotu, kde se bude menší těleso nacházet v době kolize. DART totiž bude historicky prvním praktickým pokusem o změnu rychlosti a tedy i dráhy pohybu planetky v kosmickém prostoru. Taková metoda by totiž mohla být neskutečně užitečná, pokud by vyvstala potřeba řešit otázky planetární obrany.
Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
