ESA
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, v poslední době přitahuje značnou pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Není se co divit, vždyť jde teprve o třetí potvrzený objekt, který do Sluneční soustavy přiletěl z mezihvězdného prostoru. Po internetu se sice šíří i fantastické a šokující, avšak nepodložené animace a prohlášení, ale je potřeba si zachovat zdravý úsudek. I když jsme se tomuto tělesu věnovali před pár dny v článku o jeho pozorování evropskou sondou TGO u Marsu, dnes se k 3I/ATLAS opět vracíme. Se svou porcí nových snímků se totiž pochlubila také agentura NASA. Fotky byly prezentovány na tiskové konferenci, která proběhla 19. listopadu pozdě večer našeho času. Snímky mezihvězdné komety pořídilo celkem 12 sond NASA, což je velmi užitečné. Pozorováním stejného objektu z tolika míst mají vědci možnost prostudovat všemožné způsoby, kterými se 3I/ATLAS liší od klasických komet, které vznikly v naší Sluneční soustavě. Vědci tak získávají nový pohled na to, jak se složení jiných hvězdných systémů liší od toho našeho.
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
V roce 1965 se díky misi Mariner 4 dostal Mars do obýváků milionů Američanů i obyvatel většiny světa. Tehdejší televizory ukázaly rozmazané černobílé snímky terénu posetého krátery. Sonda tehdy pořídila 21 kompletních snímků, které se staly vůbec prvními fotografiemi cizí planety. Snímky vznikly během průletu, který přivedl sondu do vzdálenosti až 9 846 kilometrů nad povrchem. Tým pozemních expertů se nemohl dočkat, až uvidí, co jim ukáže barevná kamera na sondě. Když se skutečné snímky zpozdily, neváhali vytvořit vybarvované obrázky, na kterých jednotlivé odstíny odpovídaly specifickým hodnotám v datech. Jejich kreativita se přitom od reality moc nelišila a pustá krajina zachycená Marinerem 4 zažehla jiskru představivosti u budoucích vědců a inženýrů, kteří pracovali na dalších misích, z nichž každá odhalila Mars tak, jak dříve nebylo možné.
Po téměř 20 letech služby se americká sonda MRO u Marsu naučila nový pohyb, který umožní z ní vymáčknout ještě více vědeckých dat. Inženýři v podstatě naučili sondu obíhající kolem rudé planety dělat otočky, při kterých je často téměř vzhůru nohama – pokud tedy můžeme v kosmickém prostoru takový výraz použít. MRO takovou gymnastiku provádí proto, aby mohla nahlédnout hlouběji pod povrch, kde (kromě jiného) pátrá po kapalné, či ztuhlé vodě. Nová schopnost sondy byla detailně popsána v článku, který nedávno publikoval časopis Planetary Science Journal. Článek hovoří o třech „velmi velkých otočkách“, jak je řídící tým označuje, které byly provedeny mezi roky 2023 a 2024.
I s pomocí umělé inteligence se výzkumníkům podařilo objevit čerstvý kráter vytvořený dopadem cizího tělesa, který rozechvěl materiál až do pláště rudé planety. Meteoroidy dopadající na Mars vytvářejí seismické signály, které se mohou dostat hlouběji, než se dříve myslelo. K tomuto zjištění dospěly ve svých odborných článcích dvě skupiny vědců, které porovnávaly seismická měření z landeru InSight s impaktními krátery zpozorovanými sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy Marsu pořídila sonda MRO. Budeme se věnovat i dvěma očekávaným a zatím stále odkládaným startům. Prvním je New Glenn, který svůj premiérový start uskuteční možná v pondělí a druhým je samozřejmě Starship, kde se start posunul na středu. Zmíníme se také o ničivých požárech v Kalifornii a jejich vlivu na kosmonautiku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.
Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.
Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.