ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
I s pomocí umělé inteligence se výzkumníkům podařilo objevit čerstvý kráter vytvořený dopadem cizího tělesa, který rozechvěl materiál až do pláště rudé planety. Meteoroidy dopadající na Mars vytvářejí seismické signály, které se mohou dostat hlouběji, než se dříve myslelo. K tomuto zjištění dospěly ve svých odborných článcích dvě skupiny vědců, které porovnávaly seismická měření z landeru InSight s impaktními krátery zpozorovanými sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy Marsu pořídila sonda MRO. Budeme se věnovat i dvěma očekávaným a zatím stále odkládaným startům. Prvním je New Glenn, který svůj premiérový start uskuteční možná v pondělí a druhým je samozřejmě Starship, kde se start posunul na středu. Zmíníme se také o ničivých požárech v Kalifornii a jejich vlivu na kosmonautiku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.
Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.
Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.
Po dlouhé přestávce se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i předposledním zářijovým dnem, takže termín akce je 29.9.2021. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Na úvod shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. V další přednášce se Michal Václavík zaměří na Mars a zejména na lidské výtvory, které aktuálně brázdí jeho povrch či ho sledují z výšky. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
