sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SpaceX

Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.

Evropská unie

Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mesic

Kosmotýdeník 331 (14.1. – 20.1.)

Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 330 (7.1. – 13.1.)

Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Čína přistála na odvrácené straně Měsíce

Včera večer jsme se rozplývali nad prvními podrobnějšími fotkami předaleké planetky Ultima Thule a jen o několik hodin později došlo k další mimořádné události. Podle oficiálních zdrojů přistála dnes ve 3:26 SEČ čínská sonda Chang’e 4 v kráteru von Kármán, který se nachází na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce. Přesné souřadnice místa přistání jsou 177,6° V a 45,5° J. Jde o historickou událost – ještě žádný lidský výtvor se odvrácené strany Měsíce nedotkl měkce. Data mezi Zemí a sondou se posílají přes retranslační družici Queqiao – bez ní by nebyl možné komunikovat se sondou na straně Měsíce, kterou nikdy ze Země nevidíme. Začátek roku 2019 nemůže být z hlediska kosmonautiky lepší!

Vesmírné výzvy – prosinec 2018

Naši odběratelé na YouTube dostali hodinu po začátku nového roku dárek – na nejslavnějším videoportálu jsme pro ně zpřístupnili archiv 111 dílů pořadu Vesmírné výzvy. Ty totiž od Nového roku vychází právě tam. Důkazem budiž i nejnovější díl, který rekapituluje prosinec a k jehož sledování Vás nyní zveme. Jelikož se toho v prosinci událo hodně, jedná se o nejdelší díl v historii – najdete v něm třeba osm hlavních témat (přílet sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu, start lunární sondy Chang’e 4, třetí použití prvního stupně Falconu 9, start mise lodi Dragon CRS-16, start Falconu 9 s navigační družicí GPS, start Sojuzu MS-11, ruský výstup do volného prostoru k inspekci navrtaného Sojuzu a návrat Sojuzu MS-09).

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Evropa na cestě k radionuklidovým zdrojům pro vesmír

Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.

Vizualizace sestavy ESPRIT/Utilization Element spojené s modulem PPE - Americký Modul pro využívání je vyznačen modře.

Posádka v zárodku Gateway v roce 2024? (2. díl)

Jaké je vlastně odůvodnění pro Gateway? K čemu bude v pilotované kosmonautice prospěšná? Když jsme se před čtvrt rokem pokusili shrnout dostupné informace k pilotované kosmické misi Orionu, známé pod označením Exploration Mission-3, na tyto informace nedošlo. Zatímco cílem EM-2 v roce 2022 je pilotovaný oblet Měsíce bez navedení na jeho oběžnou dráhu, při letu EM-3 v roce 2024 má být cílem eliptická polární oběžná dráha Měsíce, označovaná jako NRHO.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.