EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
NASA právě uvolnila na veřejnost úchvatný snímek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na první pohled zaujme nádherný detailní záběr naší Země s obrysy Afriky, jižní Ameriky nebo Arabského poloostrova. Na zvětšeném záběru je dobře vidět také evropský kontinent. Snímek je tak detailní, že snadno rozlišíme rozsáhlou oblačnost nad střední Evropou. Spodní části snímku však dominuje neméně úchvatná scenérie našeho Měsíce. Takový snímek může pořídit jen sonda obíhající kolem něj. „Snímek je prostě úžasný,“ řekl k tomu Noah Petro, zástupce šéfa vědeckého týmu LRO z Goddardova střediska vesmírných letů. „Obrázek připomíná slavný snímek Blue Marble z Apolla 17, který pořídil před 43 lety Harrison Schmitt a kterému také dominuje Afrika.“ S tímto obrázkem se možná setkal i nejeden žák, protože byl jedním z často používaných obrázků našich učebnic zeměpisu (pozn. autora článku).
V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
Každý z nás tu situaci zná: nějaká součást domácnosti se z ničeho nic přestane chovat způsobně a je zapotřebí její oprava. Může se to týkat domácích spotřebičů, jízdního kola, automobilu. Pro nás, pozemšťany, není velký problém buďto stávkující předmět přimět k poslušnosti vlastními silami, eventuálně jej svěřit do rukou odborníkům. Co však nastane, když se v podobné situaci ocitnou kosmonauti? Co mohou dělat v případě, že jsou hodně daleko od nejbližšího servisu? Právě o tom pojednává náš dnešní žebříček Top 5. Je nutno předeslat, že každá oprava ve vesmíru je svým způsobem výjimečná a vybrat reprezentativní vzorek je velmi těžký úkol. Připravme si tedy montérky, brašnu s nářadím a pusťme se do toho!
Náš prázdninový seriál TOP 5 přichází se svým již čtvrtým dílem a ještě než se začneme věnovat vozítkům, či roverům, které brázdily a brázdí mimozemské světy, dovolte mi, abych Vám poděkoval za skvělá hodnocení dosavadních dílů. Takový úspěch jsme u tohoto seriálu opravdu nečekali. Ale teď už vzhůru na velmi specifický typ kosmické sondy. Kosmická vozítka jsou obecně mezi lidmi celkově hodně oblíbená, protože je k jejich provozu nutné úspěšné přistání, což bývá často hodně komplikované. Vozítko se navíc pohybuje, takže může stále přinášet nové a nové fotky. Díky tomu, že nefotí z oběžné dráhy, ale od objektů zájmu jej dělí pouhé desítky (často i jednotky) centimetrů, může pořizovat mimořádně detailní měření.
Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.
Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.
Pokud vyjde všechno, tak jak je načrtnuto v plánech, tak se projekt Resource Prospector zapíše do dějin. Jeho úkolem je totiž vyzkoušet poprvé v historii těžbu na jiném tělese, než je Země. Na své palubě má nést soubor přístrojů, který umožní vyhledávat ložiska potřebných prvků, ze kterých má následně vyseparovat cenné látky jako vodík, kyslík, či vodu. Díky výzkumu, který vydláždily sondy LRO a také často opomíjená LCROSS, víme, že na Měsíci voda je. Resource Prospector, který má operovat v polárních oblastech našeho souputníka je tak dalším logickým krokem vpřed. ISRU – čtyři písmena, která vychází z termínu „in-situ resource utilization“ jsou v posledních letech často opakovanou mantrou všech, kteří hovoří o budoucích letech do kosmu.
Co se týče nepilotovaných landerů, má Měsíc v hledáčku nejen americká NASA nebo soukromé subjekty snažící se o úspěch v soutěži Google Lunar X Prize, ale zejména Čínská kosmická agentura, která při jeho výzkumu sbírá poslední dobou jeden vavřín za druhým. To si samozřejmě nechce nechat líbit velký asijský rival, Japonsko. Tamější agentura JAXA se však musí potýkat s tím, že Měsíc není v jejím kosmickém rozpočtu takovou prioritou, pro kterou by bylo alokováno dostatečné množství peněz a lidských zdrojů, aby mohla čínskému programu být i nadále vyrovnaným soupeřem.
Jako malé dítě v cukrárně, které by nejraději ochutnalo všechny nabízené sladkosti, ale rodiče s sebou mají peníze pouze na jeden zákusek – asi tak se momentálně musí cítit NASA, která od vědeckých týmů v USA obdržela 28 návrhů na výzkumné mise. Většina se týká průzkumu měsíců a asteroidů. Letos v srpnu má kosmická agentura vyhlásit nejméně dva finalisty, kteří budou navrženi na federální grant. O rok později má být představen závěrečný vítěz, který se dočká realizace. Náš dnešní článek si klade za cíl stručně představit některé předložené projekty. A ruku na srdce – výběr to bude opravdu mimořádně těžký.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
