Štítek ‘Měsíc’

Kosmotýdeník 252 (10.7. – 16.7.)

Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.

LRO umí hospodařit s málem

Sonda LRO u Měsíce již spotřebovala 96,8% (21 kg) paliva, přesto jí zbytek vystačí ještě na 11 let provozu! Jedná se tedy o prodloužení mise. 12.července 8:27

„Otiskneme boty do Marsu,“ říká americký viceprezident

Kdy se dočkáme příštího velkého skoku pro lidstvo?

Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.

Jak Čína dopraví na Zemi vzorky z Měsíce?

Doporučujeme Vám animaci průběhu mise Čchang’e 5 s anglickými titulky – start už letos! 14. června 18:06

Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Čchang'e 3

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

Čchang’e 5 přistane v Oceánu bouří

Čína potvrdila MÍSTO přistání Čchang’e 5, kterým bude původně vulkanická oblast Mons Rümker v severní části Oceánu bouří. Start už v listopadu. 8. června 12:08

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

Kosmotýdeník 245 (22.5. – 28.5.)

Máme za sebou neskutečně natřískaný kosmický týden, během kterého se stalo několik významných událostí a který zaznamenal posuny startů plánovaných misí. A to posuny ne dozadu, ale dopředu. Alespoň v případě sondy Psyché jde o pořádný kus. Ale o tom v přehledu článků. V tomto Kosmotýdeníku se dočtete o zcela unikátní fotografii ze sondy LRO, která zachytila, jak do ní nabouralo vesmírné těleso. Podíváme se také na ruský vojenský start a nevynecháme tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemnou neděli a hezké čtení.

Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

Únorová kosmoschůzka

Zvažovaná podoba lodi PTK-NP - její realizace se po aktuálních škrtech odsouvá do fáze ještě větší nejistoty.

Únorová Kosmoschůzka nás svými tématy přenese na obě strany oceánu. Jiří Myška se podívá řádně na zoubek nové ruské kosmické lodi FEDERACE, zasadí ji do historického kontextu a chybět nebudou ani plány do budoucna, spojené s využitím tohoto potenciálního dopravního prostředku pro další generaci ruských kosmonautů.

V druhé části kosmoschůzky Petr Desort rozebere současnou situaci okolo raket Falcon, americké společnosti SpaceX a zhodnotí nakolik reálné jsou plány projektu ITS, který by měl lidstvu otevřít dveře prakticky k celé sluneční soustavě.