FCC
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA včera oznámila výběr tří nových vědeckých experimentů, které posílí chápání Měsíce a jeho průzkum. V rámci agenturního programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) a kampaně Artemis mohou americké firmy dostat tyto vědecké přístroje na povrch Měsíce nejdříve v roce 2028. „Prostřednictvím CLPS se NASA vydává na nový přístup k lunárnímu výzkumu. Spoléhá se na inovace amerického kosmického průmyslu k cestě na Měsíc a umožnění vědeckých objevů,“ zmínil Joel Kearns, zástupce náměstka administrátora pro průzkum ze Ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu a dodal: „Tyto výběry navazují na dosavadní průzkum Měsíce prostřednictvím výzkumu, který nejen rozšíří naše znalosti o historii a prostředí Měsíce, ale také poskytne informace pro budoucí bezpečnost a navigaci lidí na Měsíci a dále.“
V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci zveřejnila několik starších fotografií solárních panelů ROSA a tří elektrických trysek AEPS pro energetický a pohonný modul PPE. Toto období jsme dosud pokrývali fotografiemi přímo od dodavatelů. Mezitím však práce postoupily vpřed. Tři dny před tím, než vyšel minulý díl, byla i poslední, třetí letová tryska AEPS pro elektrický pohonný systém modulu PPE dodána k instalaci. Jedna z nově zveřejněných fotografií však stojí za zmínku. Je sice z konce září, ale ukazuje zadní stranu modulu PPE, na kterou budou trysky instalovány.
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu rakety SLS na rampu. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude soustředit na plány NASA a amerického ministerstva energetiky ohledně nukleárních reaktorů na Měsíci. V dalších tématech přidáme ještě přípravu lunárního modulu Blue Ghost Mk1. Přeji vám dobé čtení a pěknou neděli.
V úvodním odstavci minulého dílu jsme napsali: „Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029“. Týden nato, 18. prosince, byl Jared Isaacman formálně jmenován administrátorem NASA a prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz. V něm mimo jiné vyhlásil návrat Američanů na Měsíc do konce roku 2028 za prioritu administrativy s tím, že Isaacman má do 90 dnů předložit plán na dosažení tohoto cíle a k zmírnění případných problémů.
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
Spojené státy mají nové pokyny ohledně kosmických aktivit. Mezi ně patří třeba zahájení přípravy na vytvoření trvale obyvatelné lunární základny do roku 2030. 18. prosince americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení „Zajištění americké převahy v kosmickém prostoru“ (orig. Ensuring American Space Superiority). Podle tohoto dokumentu je převaha v prostoru mimo Zemi nezbytná pro národní bezpečnost a prosperitu. „Spojené státy musí proto prosazovat vesmírnou politiku, která rozšíří dosah lidských objevů, zajistí životně důležité ekonomické a bezpečnostní zájmy národa, podpoří komerční rozvoj a položí základy pro novou vesmírnou éru,“ stojí v dokumentu, jehož plné znění najdete zde.
NASA je s přípravami na další let amerických astronautů na Měsíc v závodě nejen s Čínou, ale také s kalendářem. Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029. Na splnění tohoto politického termínu zbývá 36 měsíců. Je reálné tento termín dodržet? Jaká je připravenost jednotlivých prvků a kde jsme právě teď v časové ose vedoucí ke startovní připravenosti?
NASA rozhodla, které dva vědecké přístroje se v rámci mise Artemis IV podívají na povrch Měsíce, konkrétně do jižních polárních oblastí. Přístroje zlepší naše znalosti lunárního prostředí, čímž podpoří další průzkumné akce NASA na Měsíci a jednou i dál na Marsu. „Program Apollo nás naučil, že čím dál je lidstvo od Země, tím závislejší jsme na vědě, abychom ochránili a udrželi lidský život na jiných tělesech,“ říká Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodává: „Vysláním těchto dvou vědeckých přístrojů na povrch Měsíce, tedy na náš testovací polygon, se NASA stává světovým lídrem ve vytváření mezihvězdného průvodce přežitím lidstva, který má zajistit zdraví a bezpečnost našich kosmických lodí a lidských průzkumníků, když se vydáváme na epickou cestu zpět na Měsíc a dále na Mars.“
Agentura NASA si vybrala University of Alabama z Birminghamu, aby jí poskytla nezbytné systémy pro dopravu teplotně citlivých vzorků z Měsíce na Zemi. Kontrakt Lunar Freezer System (Systém měsíčního mrazáku) je smlouva s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím s dodacími objednávkami typu „cost-plus-fixed-fee“ (náklady plus pevná odměna). Smlouva začala platit ve čtvrtek 4. prosince se základní dobou trvání 66 měsíců a dvěma volitelnými obdobími, která mohou prodloužit platnost smlouvy až do 3. června 2033. Celková odhadovaná hodnota smlouvy je 37 milionů dolarů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.