Měsíc

  • SLEDUJEME: Návrat lidí k Měsíci

    SLEDUJEME: Návrat lidí k Měsíci

    2. dubna v 0:35 vzlétla z rampy LC-39B na Kennedyho kosmickém středisku raketa SLS na svou druhou misi, čímž začala výprava Artemis II. Ta potrvá lehce přes 9 dnů a je výjimečná tím, že se při ní po cca 53 letech lidstvo vrátí k Měsíci. Takovou mimořádnou událost si nemůžeme nechat ujít a proto jsme pro Vás připravili psaný online přenos, ve kterém vám budeme informovat o aktuálním dění kolem této mise. Aktualizace budou většinou přicházet s rozestupem několika hodin. Není tedy potřeba mít článek neustále otevřený. Nové příspěvky se vám na již otevřené stránce neukáží automaticky – v takovém případě musíte stránku ručně aktualizovat.

  • Co budou astronauti při misi Artemis II jíst?

    Co budou astronauti při misi Artemis II jíst?

    Ať už mise Artemis II odstartuje za pár minut, za několik dní, či někdy později, jedna věc je jistá. Čtyřčlenná posádka na palubě bude muset během své cesty k Měsíci a zpět něco jíst. A právě stravě při misi Artemis II je věnován dnešní článek. Jídlo, které bylo pro tuto misi vybráno, má být pro posádku především zdravé a podpořit její pracovní výkonnost při letu k Měsíci. Nemohou se přitom spoléhat na žádné zásobovací mise, ale ani na ledničku, či možnost dodání na poslední chvíli. Všechna jídla proto byla pečlivě vybrána, aby zůstala i po delší době stabilní a bezpečná, snadno se připravovala a konzumovala v lodi Orion. Výběr pokrmů byl proveden ve spolupráci s experty přes stravování i s posádkou, aby se jednalo o rovnováhu kalorických potřeb, hydratace a příjmu živin při zachování individuálních preferencí členů posádky. NASA na toto téma připravila sérii odpovědí na často kladené dotazy. Tento článek obsahuje jejich český překlad.

  • Vesmírné výzvy – Březen 2026

    Vesmírné výzvy – Březen 2026

    Březen byl zejména ve znamení příprav na let lidské posádky okolo Měsíce. Toho se týká i jedno z témat Vesmírných výzev. Začneme však vzdálenějšími plány do budoucnosti ohledně aktivit na Měsíci a letů k Marsu. Pak už slibované hlavní téma v podobě reportáže z návratu SLS na 39B. Dále následuje americký výstup z ISS a start plus přílet Progressu MS-33. Potom se podíváme na misi Transporter-16 se 119 náklady a premiéru rakety Kinetica 2 s prototypem čínské kosmické lodi Qingzhou (Čching-čou). Závěr bude patřit testům SuperHeavy B19 na nové rampě a startu mise EchoStar XXV. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí […]

  • ESA hledá komerčního dopravce nákladu na Měsíc

    ESA hledá komerčního dopravce nákladu na Měsíc

    Evropská kosmická agentura se snaží najít komerčního poskytovala služeb v podobě dopravy přístroje NILS2 na Měsíc, u jehož povrchu má měřit negativní ionty. 1. června 2024 se na Měsíc dostal původní přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface), který byl součástí čínského landeru mise Chang’e 6. Přístroj byl navržen, aby na povrchu Měsíce detekoval a analyzoval záporně nabité ionty vznikající při interakcích mezi slunečním větrem a lunárním regolitem. Původní přístroj NILS, který postavil Švédský institut kosmické fyziky, přerušovaně pracoval v průběhu celé mise a nasbíral celkem 346 minut dat. Bylo to poprvé, kdy agentura ESA prováděla sběr vědeckých dat na povrchu Měsíce. 19. března ESA publikovala výzvu hledající […]

  • NASA sleduje Slunce, aby byla Artemis II bezpečná

    NASA sleduje Slunce, aby byla Artemis II bezpečná

    Čtveřice astronautů se již brzy vydá na misi Artemis II, při které zamíří mimo ochranné magnetické pole Země. Jejich kosmická loď Orion je bude během cesty do hlubšího vesmíru chránit – půjde o jejich hlavní ochranu před intenzivními projevy Slunce. Během cca desetidenního letu budou experti z NASA a agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) nepřetržitě monitorovat sluneční aktivitu a převádět podmínky kosmického počasí do rozhodnutí v reálném čase, jak ochránit astronauty.

  • NASA vybrala vědce pro výzkum jižního pólu Měsíce

    NASA vybrala vědce pro výzkum jižního pólu Měsíce

    NASA oznámila jména deseti vědců, kteří pomohou formovat vědecký plán pro astronauty, kteří se vydají v rámci programu Artemis na Měsíc. Do těchto plánů patří i rozmísťování vědeckých přístrojů, provádění důležitých pozorování v přistávací oblasti, či odběr vzorků. „Gratuluji vědcům, kteří byli vybráni, aby se přidali k důležitému vědeckému týmu povrchového výzkumu v rámci programu Artemis,“ uvedl Joel Kearns, zástupce přidruženého administrátora pro průzkum z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodal: „Vybraní vědci přinesou do týmu své bohaté zkušenosti, abychom zajistili, že budeme podporovat posádky na Měsíci v tom, aby dosáhly vědeckých úkolů mise. Průzkum povrchu Měsíce a provádění amerických vědeckých úkolů je důležitým krokem k udržitelnému provozu na Měsíci a přípravou na pilotovaný průzkum Marsu.“

  • Nové plány NASA: lunární základna, komerční stanice i jaderný tahač k Marsu

    Nové plány NASA: lunární základna, komerční stanice i jaderný tahač k Marsu

    V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.

  • Závod o návrat na Měsíc (březen 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (březen 2026)

    “S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhnout našich cílů“. Slova administrátora Jareda Isaacmana v tiskové zprávě NASA z 27. února 2026 dokládají naléhavost návratu amerických astronautů na Měsíc. Krok, ke kterému Isaacman přistoupil, však přináší víc otázek než odpovědí. Pod jeho vedením NASA změnila původně plánovanou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na nízké oběžné dráze Země. Samotné přistání na Měsíci bylo odloženo na misi Artemis IV.

  • Kongres chce udržet ISS v chodu do roku 2032

    Kongres chce udržet ISS v chodu do roku 2032

    Mezinárodní kosmická stanice by mohla nad našimi hlavami létat déle, než jsme si ještě donedávna mysleli. Orbitální laboratoř, která od listopadu roku 2000 hostila desítky posádek má být podle aktuálních plánů stažena z oběžné dráhy v roce 2030. Ovšem nový návrh zákona o autorizaci NASA odkládá tento termín o dva roky, a to na 30. září 2032. Cílem prodloužení služby je snaha „vyhnout se mezeře v nepřetržitém pobytu lidí na oběžné dráze a s tím spojenými možnostmi a tím pádem předání vedoucího postavení Číně, než budou připravené komerční kosmické stanice,“ napsal Výbor Senátu USA pro obchod, vědu a dopravu v souhrnu návrhu zákona, který schválil ve středu 4. března.

  • Webbův teleskop vyloučil srážku planetky s Měsícem

    Webbův teleskop vyloučil srážku planetky s Měsícem

    S využitím dat z teleskopu Jamese Webba nasbíraných mezi 18. a 26. únorem mohli experti ze střediska NASA pro studium blízkozemních objektů, které spadá pod Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii zpřesnit dráhu blízkozemní planetky 2024 YR4 a definitivně tak vyloučit možnost, že by mohla 22. prosince 2032 narazit do Měsíce. Z nových dat vyplývá, že planetka 2024 YR4 proletí asi 21 200 kilometrů nad povrchem Měsíce. Tato aktualizace neznamená, že by se oběžná dráha 2024 YR4 nějak měnila. Namísto toho to odráží zlepšenou přesnost chápání toho, kde astronomové očekávají, že planetka v roce 2032 bude.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗