křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Přímý přenos je spuštěn

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.

ICEYE

Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.

Jared Isaacman

Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mesic

Tomáš Přibyl – Kterak nás sežere čínský kosmický drak (23.11.2023)

Dnes zamíříme na dálný východ, do nejlidnatější země světa, která nás už řadu let překvapuje ve všech možných oborech včetně kosmonautiky. Poprvé Číňané dosáhly oběžné dráhy v roce 1970 a od té doby se snažily dohánět obě největší kosmonautické země světa. Dá se říct, že v případě Sovětského Svazu/Ruska se jim to už podařilo a nyní se snaží dohnat i USA. V roce 2003 dostala Čína na oběžnou dráhu prvního astronauta o řadu let později začala budovat i vlastní orbitální stanici. Také se zde, po vzoru USA, snaží řada soukromých firem vyvíjet nové soukromé raketové nosiče a budují se zde nové kosmodromy. Čínský kosmický program je však mnohem rozsáhlejší. Svá velká prvenství dosáhli Číňané již na Měsíci, jsou druhým státem světa, který úspěšně dokázal vysadit vozítko na povrch Marsu a miří také na vzdálenejší planety. O tom, čím vším nás můžou Číňané překvapit v nejbližších letech, nám v dnešní přednášce povypráví nám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Japonský lander SLIM krouží okolo Měsíce

Japonská kosmická agentura JAXA včera s potěšením konstatovala, že její lunární lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl 25. prosince v 8:51 SEČ úspěšně naveden na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Lander obíhá Měsíc po eliptické polární dráze, přičemž jeden oběh mu trvá zhruba 6,4 hodin. V nejbližším bodě se lander přibližuje k povrchu na 600 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je pak 4 000 kilometrů daleko. Dosavadní průběh mise je normální a všechny palubní systémy na lander SLIM fungují podle očekávání.

Vize první mezinárodní posádky na Měsíci ožívá

Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.

Starliner

Kosmotýdeník 584 (20.11. – 26.11.)

Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Peregrine

Kosmotýdeník 581 (30.10. – 5.11.)

Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu už tradičně servírujeme další přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát hlavním tématem stal lunární lander Peregrine společnosti Astrobotic, který bude zároveň prvním nákladem, který vynese nová raketa Vulcan společnosti ULA. Bude Peregrine na Měsíci prvním landerem programu CLPS? A jaký náklad ponese? V dalších tématech se zaměříme na aktuální stav přípravy nákladního raketoplánu Dream Chaser, nebo návštěvu dvojplanetky sondou Lucy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nový lunární fotoaparát

Kosmotýdeník 580 (23.10. – 29.10.)

Týden se s týdnem sešel a máme tu další nedělní poledne! Nejlepší čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí posledních sedmi dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát zaměříme na testování nového fotoaparátu, který bude sloužit astronautům na povrchu Měsíce v rámci výprav Artemis. V dalších tématech se zaměříme na dva připravované lunární landery, které by již relativně brzy mohly začít svoji cestu k Měsíci. Nevynecháme ani test plného tankování Super Heavy Starship a dojde i na tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.