Měsíc

  • Vize první mezinárodní posádky na Měsíci ožívá

    Vize první mezinárodní posádky na Měsíci ožívá

    Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.

  • Kosmotýdeník 584 (20.11. – 26.11.)

    Kosmotýdeník 584 (20.11. – 26.11.)

    Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 581 (30.10. – 5.11.)

    Kosmotýdeník 581 (30.10. – 5.11.)

    Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu už tradičně servírujeme další přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát hlavním tématem stal lunární lander Peregrine společnosti Astrobotic, který bude zároveň prvním nákladem, který vynese nová raketa Vulcan společnosti ULA. Bude Peregrine na Měsíci prvním landerem programu CLPS? A jaký náklad ponese? V dalších tématech se zaměříme na aktuální stav přípravy nákladního raketoplánu Dream Chaser, nebo návštěvu dvojplanetky sondou Lucy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 580 (23.10. – 29.10.)

    Kosmotýdeník 580 (23.10. – 29.10.)

    Týden se s týdnem sešel a máme tu další nedělní poledne! Nejlepší čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí posledních sedmi dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát zaměříme na testování nového fotoaparátu, který bude sloužit astronautům na povrchu Měsíce v rámci výprav Artemis. V dalších tématech se zaměříme na dva připravované lunární landery, které by již relativně brzy mohly začít svoji cestu k Měsíci. Nevynecháme ani test plného tankování Super Heavy Starship a dojde i na tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

    Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

    Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.

  • Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

    Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

    Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

  • Jak postavíme na Měsíci silnice?

    Jak postavíme na Měsíci silnice?

    Až se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude na ně čekat hodně práce. Proto se dá očekávat, že spíše budou po povrchu jezdit než chodit. Jenže otáčející se kola vozítek víří nepříjemný regolit a proto se inženýři už teď zabývají tím, jak by se daly na Měsíci postavit nějaké upravené cesty. Odborníci z Evropské kosmické agentury nyní v prestižním časopise Nature Scientific Reports vydali zprávu, která shrnuje jejich poznatky. Experti v rámci probíhající studie testovali možnosti výroby vhodných povrchů s využitím silného laseru, který tavil simulovaný lunární regolit.

  • Čínská lunární satelitní konstelace

    Čínská lunární satelitní konstelace

    Čínské vesmírné úřady oznámily záměr vybudovat rozsáhlou třístupňovou komunikační, navigační a dálkovou síť, která má umožnit operace v hlubokém vesmíru. Tato informace byla sdělena 2. října v rámci 74. mezinárodního astronautického kongresu (IAC) v Baku. Konstelace má podpořit budoucí mise čínského vesmírného programu. Během prezentace na kongresu došlo i k nastínění budoucích misí, které plánuje čínský vesmírný program.

  • Kosmotýdeník 577 (2.10. – 8.10.)

    Kosmotýdeník 577 (2.10. – 8.10.)

    Nedělní oběd už voní na stole a s ním přichází také čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na zrušený plán na stavbu komerční orbitální stanice společností Northrop Grumman. Co to znamená pro plány na stavbu komerčních stanic a jak se k tomu staví NASA? V dalších tématech se podíváme na fotografie indické pilotované lodi, či si připomeneme start budování konstelace Kuiper. Vzpomeneme také na v sobotu zesnulého Oldřicha Pelčáka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗