Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V Kosmotýdeníku se podíváme i na další dění. V hlavním tématu se podíváme do hal společnosti Rocket Lab, kde se snaží dokončit vývoj nového zajímavého a vícenásobně použitelného nosiče Neutron. V dalších tématech nás čeká změna podoba landeru Blue Moon Mark 2, indický start či přípravy na misi evropského vozítka Rosalind Franklin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V našem letním seriálu se tentokrát podíváme do různých koutů Sluneční soustavy. Kosmonautika přinesla lidstvu jednu úžasnou možnost, a sice alespoň pomocí robotů zkoumat vzdálené světy. Ani v nejodvážnějších snech jsme asi netušili, jak zajímavé a odlišné jsou světy malých kamenných, i velkých plynných planet. Všechno to pomyslně začalo před šedesáti lety, a právě proto jsme do našeho seriálu vybrali právě toto téma. Bylo by asi nefér některou z planet vynechat, a tak i když zkoušíme sestavit žebříček těch nej snímků, dovolte abychom se zastavili u každé planety. 5) Uran a Neptun – Voyager 2 Ledoví obři byli jen nepatrnými barevnými tečkami a lépe je nerozlišíme ani v těch největších amatérských dalekohledech, byť amatérští astrofotografové již dokáží zachytit jisté detaily v jejich atmosférách, jako je světlá polární oblast na Uranu nebo světlá oblaka na Neptunu. Když se tedy téměř před padesáti lety vydala na cestu dvojice sond Voyager a bylo zřejmé, že se mají pokusit zachytit i nejvzdálenější světy Sluneční soustavy, bylo to hotové požehnání. Nic ale nejde tak snadno. Prioritou Voyagerů byly obří planety Jupiter
V tomto článku si můžete poslechnout evropsko-japonskou sondu BepiColombo během jejího průletu kolem Merkuru 8. ledna letošního roku. Tento šestý a závěrečný gravitační manévr upravil dráhu mise tak, aby mohla příští rok vstoupit na dráhu kolem Merkuru. Zvuk ve videu je sonifikace reálných vibrací sondy, které změřil palubní přístroj ISA (Italian Spring Accelerometer). Poté stačilo u těchto dat posunout frekvenci na úroveň slyšitelnou pro lidské ucho. Jedna hodina měření se tak zrychlila na minutu zvuku.
8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.
8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
1. prosince 2024 se mise BepiColombo již popáté prosmýkla kolem Merkuru. Při tomto průletu se tato mise stala první v historii, která pozorovala Merkur ve střední části elektromagnetického spektra. Nové snímky odhalují variace teplot i chemického složení na krátery posetém povrchu planety. Merkur je jednoznačně nejméně prozkoumanou kamennou planetou naší soustavy. BepiColombo je teprve třetí misí, která jej navštíví a v roce 2026 se stane teprve druhou misí, která vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Před ní tu byla pouze americká Mariner 10, která kolem Merkuru třikrát prolétla mezi roky 1974 a 1975 a též americká sonda Messenger, která kolem první planety naší soustavy obíhala mezi roky 2011 a 2015.
V červnu 2023 provedla evropsko-japonská mise BepiColombo gravitační manévr u svého budoucího cíle – planety Merkur. Během průletu byly obě spojené sondy vystaveny řadě jevů, které často souvisely s magnetickým polem planety. Přístroje na BepiColombo tyto jevy měřily a poskytly tak vědcům náznak toho, co by se mohli časem dozvědět o magnetickém poli Merkuru a jeho jedinečných útvarech, které by mise měla prostudovat do hloubky, až v listopadu 2026 dorazí na oběžnou dráhu kolem planety.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.
Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát z České republiky. V Praze totiž proběhla velmi zajímavá simulovaná mise PROMISE zahrnující i výstup na povrch Měsíce, které se mimo jiné účastnil i Aleš Svoboda. Podíváme se na podrobnosti. V dalších tématech se můžete těšit na návrat lodi Starliner z nečekaně dlouhé certifikační mise, průlet sondy BepiColombo kolem Merkuru či návrat čínského tajného malého raketoplánu. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.