Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera jsme Vás informovali o nezadržitelně se blížícím konci americké sondy MESSENGER, která už čtyři roky pracuje na oběžné dráze planety Merkur. Dnes se podíváme do budoucnosti. Evropská a japonská kosmická agentura totiž už několik let chystají společnou misi Bepi-Colombo, která měla k Merkuru vyrazit v roce 2016. Kvůli zpoždění v dodávce se ale nyní start přesouvá na začátek roku 2017. BepiColombo se skládá ze tří částí – evropské sondy Mercury Planetary Orbiter, japonské sondy Mercury Magnetospheric Orbiter a společného přeletového modulu, který je vybaven iontovými motory.
Americká sonda MESSENGER se pomalu blíží ke konci své unikátní mise, během které prozkoumala planetu Merkur. Pravděpodobně v průběhu letošního března vyčerpá zbytky paliva a zřítí se na povrch. První planeta Sluneční soustavy tak na několik let osiří. V červenci 2016 ale z kosmodromu v Kourou odstartuje evropsko-japonská mise BepiColombo, která k Merkuru doletí na začátku ledna 2024. Základní vědecká mise má trvat jeden rok a o sondě si v dalších měsících řekneme bližší informace. Dnes Vám přinášíme video z testování evropské části sondy ve vakuové komoře.
Nedělní poledne vám opět zpestří kosmotýdeník, tedy průvodce tím, co nejzajímavějšího se událo v kosmonautice za uplynulý týden. Bezesporu nejdůležitější událostí, o které se minulý týden hovořilo je havárie ruské rakety Proton. Další zprávou, kterou se dnes budeme zabývat, je soutěž, jejíž výsledky přinesly nová jména pro nově objevené měsíce planetky Pluto. Poslední dnešní zprávou bude nový objev z planety Merkur, kde dlouhodobě pracuje MESSENGER, jehož data zpřesnila dávnou geologickou minulost planety. Přejeme příjemné čtení.
V roku 1969 Američania pristáli na Mesiaci. Sovietsky Zväz bol porazený a „Vesmírne preteky“ sa ukončili. Rusi rozmýšľali, čo bude ďalej. Ich raketa N-1 nestála za nič, nemali loď, nemali technológiu, nemali cieľ. Kozmonautiku na pravej strane sveta postihla kríza. Ako sa z nej vymaniť? Po prerušení Mesačného programu sa vynáralo niekoľko ciest. Využiť plánovanú loď Sojuz na lety na nízku obežnú dráhu, postaviť si vo vesmíre stanice a naučiť sa, ako sa telo človeka chová pri dlhšom pôsobení mikrogravitácie. Po prekonaní počiatočných problémov, (let Sojuzu-1 sa skončil smrťou kozmonauta Komarova) sa to konečne rozbehlo. 19. Apríla 1971 do vesmíru odštartovala úplne prvá vesmírna stanica, Saljut-1. Vývoj takmer devätnásťtonového kolosu však začal už oveľa skôr. Diskusiu nad projektom orbitálnej stanice začala v roku 1964 Čelomejova konštrukčná kancelária OKB-52. Tá dostala od vojakov za úlohu vytvoriť stanicu, z ktorej by mohli fotografovať povrch Zeme a zisťovať polohu menších tajných vojenských objektov v USA. Prvý návrh nebol úplne ideálny. Celú stanicu mala aj s kozmonautmi a návratovým modulom vynášať raketa Proton-K. Kvôli
V minulém dílu naší minisérie o výzkumu Merkuru jsme si představili dlouhou cestu, která vedla až k sondě, jež se usadila na jeho orbitě. Podívali jsme se na historii průzkumu této planety a na objevy sondy Mariner 10. Poukázali jsme na to, že dostat se k Merkuru je poměrně náročné a ještě mnohem náročnější je zakotvit na jeho oběžné dráze. Dnes se podíváme na působení a objevy sondy MESSENGER, jež v březnu oslaví dva roky od svého navedení na orbitu planety. Merkur se v našich očích pod drobnohledem nového souputníka hodně změnil. Přístrojové vybavení MESSENGERU nám odhalilo mnoho nečekaných skutečností. Pojďme se na ně blíže podívat.
Planeta Merkur je, jak známo, nejbližším planetárním tělesem u našeho Slunce. Blízkost Merkuru ke Slunci dělá z malé planety velice obtížně dosažitelný cíl. Doposud tak planetu zkoumaly jen dvě sondy. V sedmdesátých letech kolem planety třikrát proletěl Mariner 10 a aktuálně se na jeho oběžné dráze prohání sonda MESSENGER, která nám o planetě řekla mnoho nových informací a spoustu starých teorií vyvrátila. Historii výzkumu planety, Marineru 10 a složité cestě MESSENGERU na jeho oběžnou dráhu se budeme věnovat v prvním díle této minisérie o výzkumu Merkuru.
Kepler objevuje planety daleko za naší známou Sluneční soustavou. Nyní však narazil na zajímavého kandidáta. Mělo by se jednat o planetu s oběžnou dobou 4 hodiny! Ve stejném systému by se měly nacházet další čtyři planety s podobně dlouhou dobou oběhu. Británie by mohla mít svůj kosmický letoun. Jednalo by se o Skylo, jednostupňový kosmoplán, který by startoval a přistával stejně jako letadlo. Při startu by se obešel bez pomocných raket a palivové nádrže. Motor, který se pro Skylon vyvíjí, by mohl pomoci i normálnímu letectví. Americká sonda MESSENGER našla na povrchu Merkuru zmrzlou vodu. Ta se nachází poblíž pólů. Okolo ledu se našel materiál, který tvoří jednoduché uhlovodíky. Tyto témata probereme v již jedenáctém Kosmotýdeníku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.