sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výzkumník Michael Nelson z University of Texas v Arlingtonu si sice nepamatuje přesné detaily samotné prezentace, ale vybavuje si jednu fotografii. Ta zachycovala astronauty poletující v prostředí mikrogravitace, kteří měli oblečeného něco nezvyklého – kalhoty vytvářející na dolní část těla negativní tlak, čímž simulovaly některé aspekty gravitačního působení na lidské tělo. Tento snímek vyvolal u Nelsona heuréka-moment: „Co kdybychom ten samý koncept využili ke zlepšení srdečních vyšetření během magnetické rezonance (MRI)?“ Během cvičebních zátěžových testů v přístroji MRI pacienti normálně leží. Tato pozice způsobuje, že se více krve ze spodní části těla vrací do srdce, protože ji gravitace už nestahuje do nohou. To zvyšuje množství krve, které musí srdce přečerpat každým úderem. Díky tomu pak mohou výsledky vypadat, že srdce pracuje efektivněji i v případě, kdy je zasaženo nějakou chorobou.
Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?
V rámci snah o lepší pochopení zdraví astronautů a účinků kosmického prostředí na lidské tělo připravila NASA nový experiment na ISS, který má urychlit detekci bakterií odolných vůči antibiotikům, čímž se zlepší bezpečnost nejen astronautů, ale i pacientů na Zemi. Infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se léčí jen těžko, případně vůbec. Antibiotická rezistence je tak mezi nejčastějšími příčinami celosvětových úmrtí a představuje globální zdravotní riziko.
Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.
V šedesátých letech 20. století, kdy vrcholila kosmická horečka a Spojené státy se snažily dostat své astronauty na Měsíc, vzniklo mnoho technologických inovací, které našly uplatnění i mimo oblast kosmonautiky. Mnohé projekty významným způsobem změnily životy celé řady lidí na celém světě. Jedná se tedy o další z celé řady důkazů, že kosmonautika a s ní spojené technologické objevy opravdu pomáhají i běžným lidem. Jedním z těchto nečekaných přínosů byla významná zlepšení v oblasti lékařské péče, konkrétně v technologii dialýzy…
Když si vzpomeneme na legendární záběry, na kterých astronauti z programu Apollo poskakují po Měsíci, vypadá to jako velká zábava. Jenže takové měsíční poskakování může být mnohem užitečnější, než se může na první pohled zdát. Kupříkladu může mít blahodárný účinek na svaly, kosti a celý kardiovaskulární systém astronauta. Program s označením MoLo „Movement in low gravity environments“ (přeloženo: pohyb v prostředí s nízkou gravitací) simuluje na Zemi lunární gravitaci, které se někdy říká také hypogravitace. Vědci se v rámci tohoto programu zaměřují na to, jak se lidské tělo tomuto stavu přizpůsobuje. Experty na kosmickou medicínu z Evropského střediska astronautů v Kolíně nad Rýnem zajímá, jak může poskakování po Měsíci pomoci udržet zdravé kosti a svaly nebo dokonce podpořit jejich růst.
Tak jako si můžete koupit sedadlo v kosmické lodi Dragon, můžete koupit realizaci experimentu ve vesmíru, třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, či malých biodružic. Vývojem a testováním v oblasti farmacie a biotechnologie, či lékařských technologií ve vesmíru se zabývá řada výzkumných firem. Vědci pochopili, že studium některých biologických procesů v mikrogravitaci má mnoho výhod. A tak ve vesmíru vznikají nové léky a technologie, které pak zlepšují kvalitu života pacientům na Zemi.
Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.
Známé tvrzení „jezte vitamíny“ by se možná mohlo časem změnit na „dejte si keramické nanočástice“. Výsledky kosmického výzkumu totiž posilují myšlenku, že miniaturní částice mohou buňkám pomoci bránit se před běžnými zdroji poškození. Oxidační stres probíhá v našem těle ve chvíli, kdy buňky ztratí přirozenou rovnováhu elektronů v molekulách, které je tvoří. To se děje běžně a stále – jde o součást metabolismu, ale svou roli hraje i v procesech stárnutí či některých patologických projevech jako je selhání srdce, svalová atrofie nebo Parkinsonova choroba. Výzkum prováděný na Mezinárodní kosmické stanici nyní může lékařům pomoci hledat cesty, jak s tímto nepřítelem bojovat. Nová metoda by pak našla uplatnění nejen u astronautů, ale i u lidí na Zemi.
Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice i jejich zdravotnická podpora na Zemi jsou připraveni řešit širokou paletu zdravotních problémů, ke kterým může v průběhu kosmické mise dojít. Může jít například o úrazy, bolesti zubů, různá závažná interní onemocnění, jako například poruchy srdečního rytmu, ale může jít i o potíže psychiatrické. I astronaut je jen člověk, a jako takového jej mohou v průběhu kosmické mise potkat potíže, jako jsou závažné deprese, záchvaty úzkosti, nespavost a tak podobně. Jak je postaráno o duševní zdraví astronautů? To je tématem následujících řádek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
