sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SpaceX

Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.

Evropská unie

Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: medicina

Experiment ARCHeR: Jak Artemis II zkoumala lidskou psychiku na cestě k Měsíci

Když v dubnu 2026 svět sledoval první pilotovaný let k Měsíci za více než padesát let, na palubě lodi Orion probíhal tichý, ale zásadní experiment. Čtyři astronauti mise Artemis II nejen testovali systémy kosmické lodi, ale zároveň byli výzkumnými subjekty studie ARCHeR, která sledovala jejich spánek, stres, kognitivní výkon a schopnost fungovat jako tým v prostředí, které lidé naposledy zažili v éře Apolla.

NIAC – Sny o budoucnosti #24 Targeted Mitochondria Replacement Therapy to Boost Deep Space Endurance

Program NIAC působí mezi ostatními programy agentury NASA jako zjevení. Zatímco ostatní programy se snaží co možná nejvíce využívat ozkoušené technologie a i ty nové musí být dostatečně prověřené a vyzrálé, NIAC k tomu přistupuje přesně opačně. Jeho cílem jsou koncepty, které zatím neprokázaly svou životaschopnost, ale ukrývají potenciál do budoucna. Pokud tedy mají být za pár let, či desetiletí, prakticky využívány, musí nejprve dostat šanci prokázat, že opravdu fungují. A právě to je účel programu NIAC – provést prvotní selekci na zajímavé, ale nerealizovatelné nápady a na nápady odvážné, ale realizovatelné. V našem seriálu si postupně představujeme projekty, které NASA finančně podpořila, aby ukázaly, co v nich je.

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 3 – CANCER

Na letošním Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů určených pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu podnětných informací o jednotlivých projektech – a právě těm se věnujeme v seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden z těchto experimentů. Přestože budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za autorské dílo – vycházejí z oficiálních tiskových materiálů, které jsem pouze upravil pro plynulejší čtení. Sérii představujeme podle abecedy, takže jako třetí přichází na řadu projekt CANCER s podtitulem Predikce rakoviny ještě předtím, než se objeví příznaky. Na jeho přípravě pracuje Masarykův onkologický ústav v Brně.

Artemis II pomůže i medicínskému výzkumu

NASA oznámila přelomový experiment, který chce posunout personalizovanou medicínu na novou úroveň. Experiment je součástí strategického plánu na sběr cenných vědeckých dat během mise Artemis II, což NASA umožní vědět některé věci předtím, než se vrátí na povrch Měsíce a bude pokračovat na Mars. Výzkumný projekt AVATAR (A Virtual Astronaut Tissue Analog Response) využije orgány na čipech ke studiu účinků záření v hlubším vesmíru a mikrogravitace na lidské zdraví. Tyto čipy budou obsahovat buňky členů posádky mise Artemis II a poletí po jejich boku na přibližně desetidenní misi kolem Měsíce. Tento výzkum, společně s dalšími výzkumy zaměřenými na zdraví a výkonnost posádky Artemis II, má přinést NASA poznatky o tom, jak nejlépe chránit astronauty, až se průzkum vrátí na Měsíc a poté se přesune na Mars, či někam dál.

Najdou podtlakové kalhoty astronautů využití v medicíně?

Výzkumník Michael Nelson z University of Texas v Arlingtonu si sice nepamatuje přesné detaily samotné prezentace, ale vybavuje si jednu fotografii. Ta zachycovala astronauty poletující v prostředí mikrogravitace, kteří měli oblečeného něco nezvyklého – kalhoty vytvářející na dolní část těla negativní tlak, čímž simulovaly některé aspekty gravitačního působení na lidské tělo. Tento snímek vyvolal u Nelsona heuréka-moment: „Co kdybychom ten samý koncept využili ke zlepšení srdečních vyšetření během magnetické rezonance (MRI)?“ Během cvičebních zátěžových testů v přístroji MRI pacienti normálně leží. Tato pozice způsobuje, že se více krve ze spodní části těla vrací do srdce, protože ji gravitace už nestahuje do nohou. To zvyšuje množství krve, které musí srdce přečerpat každým úderem. Díky tomu pak mohou výsledky vypadat, že srdce pracuje efektivněji i v případě, kdy je zasaženo nějakou chorobou.

Když astronomie zachraňuje životy: revoluce v medicínském zobrazování díky algoritmům z kosmického výzkumu

Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?

Experiment s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům na ISS

V rámci snah o lepší pochopení zdraví astronautů a účinků kosmického prostředí na lidské tělo připravila NASA nový experiment na ISS, který má urychlit detekci bakterií odolných vůči antibiotikům, čímž se zlepší bezpečnost nejen astronautů, ale i pacientů na Zemi. Infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se léčí jen těžko, případně vůbec. Antibiotická rezistence je tak mezi nejčastějšími příčinami celosvětových úmrtí a představuje globální zdravotní riziko.

Zdravotní problémy astronautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice

Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.

Kosmonautika pomáhá: Dialýza z vesmíru

V šedesátých letech 20. století, kdy vrcholila kosmická horečka a Spojené státy se snažily dostat své astronauty na Měsíc, vzniklo mnoho technologických inovací, které našly uplatnění i mimo oblast kosmonautiky. Mnohé projekty významným způsobem změnily životy celé řady lidí na celém světě. Jedná se tedy o další z celé řady důkazů, že kosmonautika a s ní spojené technologické objevy opravdu pomáhají i běžným lidem. Jedním z těchto nečekaných přínosů byla významná zlepšení v oblasti lékařské péče, konkrétně v technologii dialýzy…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.