medicína

  • Návrat od Měsíce byla ta snazší část

    Návrat od Měsíce byla ta snazší část

    Čtveřice astronautů mise Artemis II se v dubnu vrátila z cesty kolem Měsíce a od té doby zvoní na newyorské burze, sedí v talk show a hází první nadhoz na baseballových zápasech. Kosmická psychologie ale ví své. Skutečná zkouška přichází až ve chvíli, kdy kamery zhasnou a v diáři nezůstane nic. Devět dní, které se nedají zopakovat Loď Orion, které posádka dala jméno Integrity, odstartovala na raketě SLS z Kennedyho vesmírného střediska 1. dubna 2026 ve 22:35 UTC. O devět dní a hodinu později dosedla na hladinu Tichého oceánu jihozápadně od San Diega. Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen za tu dobu obletěli odvrácenou stranu Měsíce a dostali se dál od […]

  • Experiment ARCHeR: Jak Artemis II zkoumala lidskou psychiku na cestě k Měsíci

    Experiment ARCHeR: Jak Artemis II zkoumala lidskou psychiku na cestě k Měsíci

    Když v dubnu 2026 svět sledoval první pilotovaný let k Měsíci za více než padesát let, na palubě lodi Orion probíhal tichý, ale zásadní experiment. Čtyři astronauti mise Artemis II nejen testovali systémy kosmické lodi, ale zároveň byli výzkumnými subjekty studie ARCHeR, která sledovala jejich spánek, stres, kognitivní výkon a schopnost fungovat jako tým v prostředí, které lidé naposledy zažili v éře Apolla.

  • NIAC – Sny o budoucnosti #24 Targeted Mitochondria Replacement Therapy to Boost Deep Space Endurance

    NIAC – Sny o budoucnosti #24 Targeted Mitochondria Replacement Therapy to Boost Deep Space Endurance

    Program NIAC působí mezi ostatními programy agentury NASA jako zjevení. Zatímco ostatní programy se snaží co možná nejvíce využívat ozkoušené technologie a i ty nové musí být dostatečně prověřené a vyzrálé, NIAC k tomu přistupuje přesně opačně. Jeho cílem jsou koncepty, které zatím neprokázaly svou životaschopnost, ale ukrývají potenciál do budoucna. Pokud tedy mají být za pár let, či desetiletí, prakticky využívány, musí nejprve dostat šanci prokázat, že opravdu fungují. A právě to je účel programu NIAC – provést prvotní selekci na zajímavé, ale nerealizovatelné nápady a na nápady odvážné, ale realizovatelné. V našem seriálu si postupně představujeme projekty, které NASA finančně podpořila, aby ukázaly, co v nich je.

  • Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 3 – CANCER

    Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 3 – CANCER

    Na letošním Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů určených pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu podnětných informací o jednotlivých projektech – a právě těm se věnujeme v seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden z těchto experimentů. Přestože budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za autorské dílo – vycházejí z oficiálních tiskových materiálů, které jsem pouze upravil pro plynulejší čtení. Sérii představujeme podle abecedy, takže jako třetí přichází na řadu projekt CANCER s podtitulem Predikce rakoviny ještě předtím, než se objeví příznaky. Na jeho přípravě pracuje Masarykův onkologický ústav v Brně.

  • Artemis II pomůže i medicínskému výzkumu

    Artemis II pomůže i medicínskému výzkumu

    NASA oznámila přelomový experiment, který chce posunout personalizovanou medicínu na novou úroveň. Experiment je součástí strategického plánu na sběr cenných vědeckých dat během mise Artemis II, což NASA umožní vědět některé věci předtím, než se vrátí na povrch Měsíce a bude pokračovat na Mars. Výzkumný projekt AVATAR (A Virtual Astronaut Tissue Analog Response) využije orgány na čipech ke studiu účinků záření v hlubším vesmíru a mikrogravitace na lidské zdraví. Tyto čipy budou obsahovat buňky členů posádky mise Artemis II a poletí po jejich boku na přibližně desetidenní misi kolem Měsíce. Tento výzkum, společně s dalšími výzkumy zaměřenými na zdraví a výkonnost posádky Artemis II, má přinést NASA poznatky o tom, jak nejlépe chránit astronauty, až se průzkum vrátí na Měsíc a poté se přesune na Mars, či někam dál.

  • Najdou podtlakové kalhoty astronautů využití v medicíně?

    Najdou podtlakové kalhoty astronautů využití v medicíně?

    Výzkumník Michael Nelson z University of Texas v Arlingtonu si sice nepamatuje přesné detaily samotné prezentace, ale vybavuje si jednu fotografii. Ta zachycovala astronauty poletující v prostředí mikrogravitace, kteří měli oblečeného něco nezvyklého – kalhoty vytvářející na dolní část těla negativní tlak, čímž simulovaly některé aspekty gravitačního působení na lidské tělo. Tento snímek vyvolal u Nelsona heuréka-moment: „Co kdybychom ten samý koncept využili ke zlepšení srdečních vyšetření během magnetické rezonance (MRI)?“ Během cvičebních zátěžových testů v přístroji MRI pacienti normálně leží. Tato pozice způsobuje, že se více krve ze spodní části těla vrací do srdce, protože ji gravitace už nestahuje do nohou. To zvyšuje množství krve, které musí srdce přečerpat každým úderem. Díky tomu pak mohou výsledky vypadat, že srdce pracuje efektivněji i v případě, kdy je zasaženo nějakou chorobou.

  • Když astronomie zachraňuje životy: revoluce v medicínském zobrazování díky algoritmům z kosmického výzkumu

    Když astronomie zachraňuje životy: revoluce v medicínském zobrazování díky algoritmům z kosmického výzkumu

    Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?

  • Experiment s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům na ISS

    Experiment s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům na ISS

    V rámci snah o lepší pochopení zdraví astronautů a účinků kosmického prostředí na lidské tělo připravila NASA nový experiment na ISS, který má urychlit detekci bakterií odolných vůči antibiotikům, čímž se zlepší bezpečnost nejen astronautů, ale i pacientů na Zemi. Infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se léčí jen těžko, případně vůbec. Antibiotická rezistence je tak mezi nejčastějšími příčinami celosvětových úmrtí a představuje globální zdravotní riziko.

  • Zdravotní problémy astronautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice

    Zdravotní problémy astronautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice

    Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗