BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čtveřice astronautů mise Artemis II se v dubnu vrátila z cesty kolem Měsíce a od té doby zvoní na newyorské burze, sedí v talk show a hází první nadhoz na baseballových zápasech. Kosmická psychologie ale ví své. Skutečná zkouška přichází až ve chvíli, kdy kamery zhasnou a v diáři nezůstane nic. Devět dní, které se nedají zopakovat Loď Orion, které posádka dala jméno Integrity, odstartovala na raketě SLS z Kennedyho vesmírného střediska 1. dubna 2026 ve 22:35 UTC. O devět dní a hodinu později dosedla na hladinu Tichého oceánu jihozápadně od San Diega. Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen za tu dobu obletěli odvrácenou stranu Měsíce a dostali se dál od Země než kdokoli před nimi. Z paluby popisovali temný měsíční disk v popředí a hvězdy za ním, tedy pohled, který dosud na vlastní oči vidělo jen několik posádek programu Apollo. Pak přišla helikoptéra, paluba lodi USS John P. Murtha, lékařská prohlídka a let do Houstonu. A po nich něco, co si astronauti nacvičit nemohou. Podle červencového textu Alexandry Witze v časopise Nature se čtveřice od
Když v dubnu 2026 svět sledoval první pilotovaný let k Měsíci za více než padesát let, na palubě lodi Orion probíhal tichý, ale zásadní experiment. Čtyři astronauti mise Artemis II nejen testovali systémy kosmické lodi, ale zároveň byli výzkumnými subjekty studie ARCHeR, která sledovala jejich spánek, stres, kognitivní výkon a schopnost fungovat jako tým v prostředí, které lidé naposledy zažili v éře Apolla.
Program NIAC působí mezi ostatními programy agentury NASA jako zjevení. Zatímco ostatní programy se snaží co možná nejvíce využívat ozkoušené technologie a i ty nové musí být dostatečně prověřené a vyzrálé, NIAC k tomu přistupuje přesně opačně. Jeho cílem jsou koncepty, které zatím neprokázaly svou životaschopnost, ale ukrývají potenciál do budoucna. Pokud tedy mají být za pár let, či desetiletí, prakticky využívány, musí nejprve dostat šanci prokázat, že opravdu fungují. A právě to je účel programu NIAC – provést prvotní selekci na zajímavé, ale nerealizovatelné nápady a na nápady odvážné, ale realizovatelné. V našem seriálu si postupně představujeme projekty, které NASA finančně podpořila, aby ukázaly, co v nich je.
Na letošním Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů určených pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu podnětných informací o jednotlivých projektech – a právě těm se věnujeme v seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden z těchto experimentů. Přestože budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za autorské dílo – vycházejí z oficiálních tiskových materiálů, které jsem pouze upravil pro plynulejší čtení. Sérii představujeme podle abecedy, takže jako třetí přichází na řadu projekt CANCER s podtitulem Predikce rakoviny ještě předtím, než se objeví příznaky. Na jeho přípravě pracuje Masarykův onkologický ústav v Brně.
Tento týden v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem měl jednu hlavní linii: anatomii a praktické zdravotnické dovednosti. Spousta rozšířené reality, spousta ultrazvuku a pár jehel. Takže zajímavé zážitky i užitečné dovednosti.
NASA oznámila přelomový experiment, který chce posunout personalizovanou medicínu na novou úroveň. Experiment je součástí strategického plánu na sběr cenných vědeckých dat během mise Artemis II, což NASA umožní vědět některé věci předtím, než se vrátí na povrch Měsíce a bude pokračovat na Mars. Výzkumný projekt AVATAR (A Virtual Astronaut Tissue Analog Response) využije orgány na čipech ke studiu účinků záření v hlubším vesmíru a mikrogravitace na lidské zdraví. Tyto čipy budou obsahovat buňky členů posádky mise Artemis II a poletí po jejich boku na přibližně desetidenní misi kolem Měsíce. Tento výzkum, společně s dalšími výzkumy zaměřenými na zdraví a výkonnost posádky Artemis II, má přinést NASA poznatky o tom, jak nejlépe chránit astronauty, až se průzkum vrátí na Měsíc a poté se přesune na Mars, či někam dál.
Výzkumník Michael Nelson z University of Texas v Arlingtonu si sice nepamatuje přesné detaily samotné prezentace, ale vybavuje si jednu fotografii. Ta zachycovala astronauty poletující v prostředí mikrogravitace, kteří měli oblečeného něco nezvyklého – kalhoty vytvářející na dolní část těla negativní tlak, čímž simulovaly některé aspekty gravitačního působení na lidské tělo. Tento snímek vyvolal u Nelsona heuréka-moment: „Co kdybychom ten samý koncept využili ke zlepšení srdečních vyšetření během magnetické rezonance (MRI)?“ Během cvičebních zátěžových testů v přístroji MRI pacienti normálně leží. Tato pozice způsobuje, že se více krve ze spodní části těla vrací do srdce, protože ji gravitace už nestahuje do nohou. To zvyšuje množství krve, které musí srdce přečerpat každým úderem. Díky tomu pak mohou výsledky vypadat, že srdce pracuje efektivněji i v případě, kdy je zasaženo nějakou chorobou.
Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?
V rámci snah o lepší pochopení zdraví astronautů a účinků kosmického prostředí na lidské tělo připravila NASA nový experiment na ISS, který má urychlit detekci bakterií odolných vůči antibiotikům, čímž se zlepší bezpečnost nejen astronautů, ale i pacientů na Zemi. Infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se léčí jen těžko, případně vůbec. Antibiotická rezistence je tak mezi nejčastějšími příčinami celosvětových úmrtí a představuje globální zdravotní riziko.
Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.