Intuitive Machines
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA se připravuje na další velký moment marsovského roveru Perseverance. Ten se totiž chystá na odběr svého prvního vzorku, který by měly budoucí mise dopravit k analýze na Zemi. Tento šestikolový geolog nyní pátrá po vědecky zajímavém cíli v oblasti kráteru jezero, která dostala jméno Cratered Floor Fractured Rough. První odběr vzorku bude pro celou misi důležitým milníkem a očekává se, že k němu dojde někdy během následujících dvou týdnů. Rover Perseverance přistál v kráteru Jezero 18. února letošního roku a 1. července začala jeho vědecká fáze, během které má vozítko prozkoumat zhruba 4 kilometry čtvereční, které mohou obsahovat nejhlubší a nejstarší vrstvy odhaleného podloží v kráteru Jezero.

Přemýšleli jste někdy nad otázkou, co je výhodnější, zda robotický průzkum Sluneční soustavy, nebo průzkum pomocí lidí? Pokud bychom si položili otázku, co je levnější, odpověď je určitě jednoznačná, ale když se zeptáme, co je vědecky přínosnější? Zde to na první pohled tak jednoznačné není, vědecká hodnota je totiž pojem, který nelze snadno kvantifikovat. Dnešní přednáška se nám pokusí tyto otázky zodpovědět s ohledem na minulý a budoucí výzkum Měsíce. V další části se pak zaměříme na téma budoucí přítomnosti lidí na jeho povrchu. Kde bychom na našem Měsíci měli postavit základnu? Najdou se vůbec na jeho povrchu místa, kde by to bylo výhodné? Jaká rizika sebou tento pobyt přinese? Můžeme s nimi něco udělat? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno. Až jsem byl překvapen, že ač je přednáška už několik let stará, tak moc nám vlastně nezestárla. Některé údaje by samozřejmě bylo dobré aktualizovat, ale

Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zprávy o detekci (nebo naopak „nedetekci“) metanu v atmosféře Marsu zajímají jak vědce, tak i informovanou veřejnost. Na Zemi je velké množství metanu vytvářeno mikroorganismy, které pomáhají trávit hovězímu dobytku rostlinnou stravu – vzniklý plyn je pak uvolňován do ovzduší. Jenže na Marsu není žádný dobytek, ani ovce či kozy a přesto tu vědci pátrají po metanu. Jeho objev by totiž mohl naznačovat, že na rudé planetě byly (nebo stále jsou) mikroorganismy, které tento plyn vytváří. Je ale potřeba říct, že metan nemusí vždy vznikat pouze s přispěním mikroorganismů či jiných forem života. Vytvářet jej mohou i geologické procesy spojené s interakcí hornin.

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně
Vrtulník v pondělí během 77,4 sekundy uletěl 160 metrů a přistál cca 133,5 metru od roveru Perseverance. 22. června 11:35

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská

Že si Čína dává v posledních letech záležet na propagaci svých kosmických projektů, jsme se mohli přesvědčit třeba během mise Chang’e 5, která nám nabídla pohled na dopravu vzorků z Měsíce rovnou z několika kamer. Úctyhodné pokyvování hlavou přinesl také nevídaný nápad odhodit ze sondy Tianwen 1 kameru, která pak vyfotila celou sestavu mířící k Marsu. Nyní nás Čína opět překvapila. Vozítko Zhurong je již na Marsu necelý měsíc a nyní nám ukázalo, že i tenhle malý rover dokáže překvapit. Zhurong totiž na povrch Marsu vysadil malou kameru, která vyfotila nejen vozítko samotné, ale i přistávací plošinu. V tomto článku Vám ale přineseme i další fotky spojené s touto misí. Jako obvykle najdete na konci článku odkazy na obrázky v originálním rozlišení. Tentokrát opravdu vřele doporučuju jejich prohlédnutí – detaily jsou perfektní.
Vrtulníček Ingenuity provedl ve 107. solu svůj 7. let. Vydal se na jih a za 62,8 sekund dlouhý let urazil 106 metrů. Nyní je na novém letišti Arfield D. 9. června 13:10
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.