Největší překážka, která komplikuje provoz vrtulových strojů v atmosféře Marsu, se týká nízkého tlaku zdejší atmosféry. To má vliv na hustotu plynů, která by byla pro vrtulníky běžně používané na Zemi až příliš nízká. Experti z několika středisek NASA proto hledali způsob, jak tuto výzvu překonat. Výsledkem jejich snažení je vrtulník Ingenuity, který velmi výrazně překonal prvotní očekávání.
Téměř přesně rok od prvního letu helikoptéry Ingenuity na povrchu Marsu (tehdy proběhl 19. 4. 2021) se vám hlásíme opět s novinkami o životě poutníka Perseverance a jeho nezlomného vrtulníčku. Od posledního dílu v únoru nastaly výrazné změny. Rover provedl poslední odběr vzorků z povrchu a vydal se rychlým tempem směrem k nánosům pradávné říční delty. Jednalo se o dosud rekordní přesun, co se ujeté vzdálenosti za jednotlivé dny týče, i co do celkové ujeté vzdálenosti za jeden měsíc. Ani Ingenuity nezahálela a její 25. let byl také rekordní, když uletěla přes 700 metrů.
19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.
Létání v atmosféře Marsu je dnes známé díky americkému vrtulníku Ingenuity, který si vede nad očekávání dobře. Než se však v našem seriálu dostaneme k jeho popisu, rádi bychom Vám představili historii dříve plánovaných a nakonec nerealizovaných projektů, které měly větší či menší šanci stát se prvním letadlem v atmosféře Marsu. První úvahy jsou staré již půl století a tato myšlenka podněcovala fantazii inženýrů z USA, Sovětského svazu, Japonska i Evropy.
Rover Perseverance po více jak roce na povrchu Marsu vyfotil pomocí kamery MastCam-Z vlastní padák a část aerodynamického krytu při své cestě do vyschlé říční delty v kráteru Jezero. Padák roveru Perseverance je vskutku obrovský a jeho průměr je 21,5 metru, ale kvůli řídké atmosféře musel rover přistát motoricky. Perseverance už na Marsu urazil více než osm kilometrů a odebral deset vzorků, které byly uloženy do návratových pouzder. Jedno z nich ale neobsahuje vzorek horniny, ale kvůli neúspěšnému prvnímu pokusu o odběr je v něm zachycena marsovská atmosféra.
Americká sonda MAVEN a sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů, známá též jako Hope (Naděje), jsou na velmi dobré cestě k širší vědecké spolupráci a výměně dat z obou sond. Nové partnerství, které má podpořit sdílení dat mezi oběma orbitery, by mělo zvýšit vědecké přínosy z obou sond, které krouží kolem Marsu a sbírají data o atmosféře rudé planety. Spolupráce by měla zlepšit vědecké přínosy nejen pro samotné týmy provozující tyto sondy, ale i pro celou vědeckou komunitu, která analyzuje data nasbíraná těmito sondami.
Ačkoliv se poslední dobou hlavní pozornost upíná na vozítko Perseverance, tak ani jeho starší sourozenec netrpí nudou. Vozítko Curiosity se po většinu času v březnu snažilo vystoupat na útvar Greenheugh Pediment. Jedná se o pozvolný svah, na jehož vrcholu se nachází rozdrcený pískovec. Vozítko již před dvěma lety tuto oblast krátce navštívilo – tehdy rover zdolal severní stěnu a nyní se vrací k jižní části, aby ji podrobněji prozkoumal. 18. března si však experti všimli nečekané změny terénu před sebou a rozhodli se, že se vozítko vrátí. Prostor před Curiosity totiž byl pokrytý útvary, kterým se říká ventifakty. Těchto větrem zbroušených kamenů bylo víc, než kolik jich rover viděl za deset let svého provozu na Marsu. Právě tento typ kamenů se před lety postaral o velmi výraznou degradaci povrchu kol roveru Curiosity. Od té doby už pozemští experti našli způsoby, jak zpomalit proces poškozování kol.
Další týden je za námi a před vámi je teď připraveno čerstvé vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start íránské rakety Qased s vojenskou družicí. V dalších tématech se podíváme na to, zda náhodou Starliner neodstartuje dříve, nebo nahlédneme k hale VAB na Floridu, kde se připravuje první vývoz rakety SLS na rampu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Z letošního roku uplynuly první dva měsíce a naše planeta se na své pouti kolem Slunce dostala do stejného bodu, jako byla před rokem, kdy 18. února 2021 rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu, na dně kráteru Jezero. V 6. díle tohoto seriálu si proto posvítíme nejen na události posledních 8 týdnů, ale také na krátký souhrn toho nejdůležitějšího, co se za první rok této úspěšné planetární mise odehrálo. Na konci prosince jsme naše robotické průzkumníky opustili v situaci, kdy měla Ingenuity za sebou 18. let a od solu 292 (15.12) vyčkávala na „letišti L“, kousek od SV okraje dunového pole Séítah. Od Perseverance ji dělila vzdálenost kolem 550 metrů a terénní překážka, což jim ovšem nebránilo ve vzájemné komunikaci, předávání povelů a dat. Rover se poslední prosincový týden stále nacházel u skalního výchozu „Issole“, kde během solu 295 (18.12.) úspěšně odebral svůj 5. pevný vzorek, nazvaný „Robine“.
Pravidelný přísun kosmonautických přednášek, kterým jsme vás od podzimu 2020 po více než rok zásobovali, se zastavil v listopadu loňského roku. Od té doby vám již nepravidelně přinášíme různé nověji vydané záznamy či doporučujeme budoucí pořady. A protože dnešní upoutávka je právě na pořad budoucí a odehraje se v neděli večer. Už jen z toho by vám mělo být jasné, že půjde pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix a Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně. V dnešním díle se poohlédneme za ročním působením amerického roveru na povrchu Marsu. Jak všichni víme, spolu s tímto nejnovějším vozítkem NASA je provozován i vrtulníček Ingenuity. Oba tyto výrobky urazili na povrchu Marsu necelé čtyři kilometry. Zítřejší pořad vám tedy nabídne i roční ohlédnutí…
