Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden plný Dalekohledu Jamese Webba je za námi a před vámi je opět přehled podstatných kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Ačkoliv je JWST právem na předních stránkách všech informačních kanálů, my se v hlavním tématu podíváme na začátek závěrečného testování velmi zajímavé a očekávané mise Psyché. Dále se budeme zajímat o drobnou patálii, kterou řeší vozítko Perseverance na Marsu a nevynecháme ani dění kolem zmíněného dalekohledu, který má za sebou významný milník. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
První vydání Kosmotýdeníku v roce 2022 se ještě z velké části zabývá událostmi posledních dní roku 2021. I tak zde již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu však týdenní rámec překročíme, když se podíváme na to, co po třech letech v kosmickém prostoru přinesla mise experimentální družice Aeolus. Dále se budeme zabývat čínskými starty a u Číny zůstaneme i u Marsu. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré v novém roce.
Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.
Dva měsíce se vypařily jako voda v marsovké čepičce na začátku jara, a tak je nejvyšší čas se ohlédnout za děním kolem nejdokonalejšího lidského výtvoru na povrchu jiné planety. Vítejte u pokračování seriálu popisujícím aktivity vozítka Perseverance, a také jeho věrného společníka, vrtulníčku Ingenuity. Opustili jsme je v říjnu v době, kdy Mars směřoval do horní konjunkce se Sluncem, což nám tak jako tak znemožnilo komunikaci se sondami na oběžné dráze i povrchu Rudé planety. V době od 2. do 14. října byl Mars úhlově méně jak dva stupně od Slunce, a to rušilo signály jdoucí k nám. Koncem října byly aktivity roveru i helikoptéry obnoveny a opět bylo čím žít.
Evropsko-ruská sonda TGO zaznamenala výrazné množství vody v srdci systému, kterému se občas říká marsovský Grand Canyon. Vodu, která je skrytá pod povrchem, detekoval ruský přístroj FREND, který se zaměřuje na sledování množství vodíku. Tento prvek je obsažen v molekule vody a právě tato životodárná tekutina byla detekována ve svrchním metru půdy. Ačkoliv už z dřívějška víme, že se na Marsu voda vyskytuje, většinou jde o vodní led v polárních oblastech. V oblasti rovníku se však odhalený led nenachází, protože za teplot, které zde panují, by odkrytý led nevydržel dlouho.
Inženýři se pustili do vývoje a testů hardwaru, který v následujícím desetiletí umožní realizovat sérii odvážných a náročných misí, které by měly na Zemi dopravit cenné vzorky z Marsu. Tento řetězec misí je označován jako MSR (Mars Sample Return) a půjde o nejsofistikovanější výpravu, jaká se doposud k Marsu vypravila. Program MSR už vlastně začal – v únoru letošního roku přistálo na Marsu vozítko Perseverance, které studuje dno kráteru Jezero a pátrá především po stopách dávného života. Rover s sebou však také veze 43 trubiček na vzorky – čtyři z nich již byly naplněny jádrovými vrty a do jednoho byl uzavřen vzorek marsovské atmosféry. V rámci řetězce misí MSR budou vybraná pouzdra dopravena na Zemi, kde je budou moci analyzovat i další generace vědců s pomocí vybavení tak rozměrného, že se nedá dopravit na Mars.
Pilotovaný průzkum Měsíce i Marsu bude vyžadovat překonání mnoha překážek. Jednou z nich je i zajištění spolehlivých dodávek dostatečného množství elektrické energie. Díky tomu bude možné napájet nejen vědecké, ale i technologické systémy, které budou nezbytné pro bezpečné přistání astronautů na povrchu a jejich další fungování. Jelikož NASA chystá do budoucna masivní přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis (a případně jednou i na Marsu), musí její plány počítat i se zajištěním energie. Agentura se proto zaměřuje na vývoj štěpného systému, který by zajistil bezpečné, efektivní a spolehlivé dodávky energie.
Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.
Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně
V sobotu 6. listopadu 2021 v 18:22 SEČ začal 15. let Ingenuity v atmosféře Marsu. Let trval celkem 128,8 sekund a vrtulníček ve výšce 12 metrů urazil 406 metrů severozápadním směrem. 9. listopadu 21:15
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.