deltaVision
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.
Dva měsíce se vypařily jako voda v marsovké čepičce na začátku jara, a tak je nejvyšší čas se ohlédnout za děním kolem nejdokonalejšího lidského výtvoru na povrchu jiné planety. Vítejte u pokračování seriálu popisujícím aktivity vozítka Perseverance, a také jeho věrného společníka, vrtulníčku Ingenuity. Opustili jsme je v říjnu v době, kdy Mars směřoval do horní konjunkce se Sluncem, což nám tak jako tak znemožnilo komunikaci se sondami na oběžné dráze i povrchu Rudé planety. V době od 2. do 14. října byl Mars úhlově méně jak dva stupně od Slunce, a to rušilo signály jdoucí k nám. Koncem října byly aktivity roveru i helikoptéry obnoveny a opět bylo čím žít.
Evropsko-ruská sonda TGO zaznamenala výrazné množství vody v srdci systému, kterému se občas říká marsovský Grand Canyon. Vodu, která je skrytá pod povrchem, detekoval ruský přístroj FREND, který se zaměřuje na sledování množství vodíku. Tento prvek je obsažen v molekule vody a právě tato životodárná tekutina byla detekována ve svrchním metru půdy. Ačkoliv už z dřívějška víme, že se na Marsu voda vyskytuje, většinou jde o vodní led v polárních oblastech. V oblasti rovníku se však odhalený led nenachází, protože za teplot, které zde panují, by odkrytý led nevydržel dlouho.
Inženýři se pustili do vývoje a testů hardwaru, který v následujícím desetiletí umožní realizovat sérii odvážných a náročných misí, které by měly na Zemi dopravit cenné vzorky z Marsu. Tento řetězec misí je označován jako MSR (Mars Sample Return) a půjde o nejsofistikovanější výpravu, jaká se doposud k Marsu vypravila. Program MSR už vlastně začal – v únoru letošního roku přistálo na Marsu vozítko Perseverance, které studuje dno kráteru Jezero a pátrá především po stopách dávného života. Rover s sebou však také veze 43 trubiček na vzorky – čtyři z nich již byly naplněny jádrovými vrty a do jednoho byl uzavřen vzorek marsovské atmosféry. V rámci řetězce misí MSR budou vybraná pouzdra dopravena na Zemi, kde je budou moci analyzovat i další generace vědců s pomocí vybavení tak rozměrného, že se nedá dopravit na Mars.
Pilotovaný průzkum Měsíce i Marsu bude vyžadovat překonání mnoha překážek. Jednou z nich je i zajištění spolehlivých dodávek dostatečného množství elektrické energie. Díky tomu bude možné napájet nejen vědecké, ale i technologické systémy, které budou nezbytné pro bezpečné přistání astronautů na povrchu a jejich další fungování. Jelikož NASA chystá do budoucna masivní přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis (a případně jednou i na Marsu), musí její plány počítat i se zajištěním energie. Agentura se proto zaměřuje na vývoj štěpného systému, který by zajistil bezpečné, efektivní a spolehlivé dodávky energie.
Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.
Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně
V sobotu 6. listopadu 2021 v 18:22 SEČ začal 15. let Ingenuity v atmosféře Marsu. Let trval celkem 128,8 sekund a vrtulníček ve výšce 12 metrů urazil 406 metrů severozápadním směrem. 9. listopadu 21:15
Vrtulník cvičně s vyššími otáčkami vystoupal do pěti metrů a opět přistál. Test navíc ukázal, že do budoucna mohou být otáčky ještě zvýšeny. 25. října 21:15
V přednáškách, které zde již byly publikovány, jsme se nejednou věnovali zvířecím kosmonautům, tedy živým průkopníkům kosmického cestování, kteří otevřeli lidstvu brány vesmíru. Přestože se dozajista shodneme, že závěry, které z jejich cest na oběžnou dráhu odborníci vyvodili, byli a jsou nesmírně důležité, zatím jsme se příliš nevěnovali druhé rozsáhlé části přírody okolo nás. Mám samozřejmě na mysli rostliny, bez kterých život na této planetě nebyl možný. A pokud bychom jako lidstvo chtěli někdy v budoucnu uvažovat o kolonizaci jiných světů, nevyhneme se tomu, aby sebou rostliny nepřivezli i na tyto nové planety. Název dnešní přednášky by možná někoho mohl přivést na myšlenku, že na Marsu byly nalezeny rostliny, což samozřejmě není pravda. Cílem je naopak divákům vysvětlit, za jakých podmínek by mohl být výskyt rostlinstva na planetě Mars možný. Než se však dnešní přednášející k této části své přednášky dostane, dozvíme se nejprve, jak rostliny a jejich studium probíhalo během celé kosmonautické éry. O tom všem bude v dnešní krátké přednášce hovořit Ing. Jan Lukačevič, odborný pracovník a doktorand na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.