První sonda určená k průzkumu Trojských asteroidů dorazila 30. července na floridské Kennedyho středisko. V současné době už je v čisté místnosti Astrotechu, kde se vše schyluje k zahájení závěrečných příprav před říjnovým letem. Startovní okno trvá 23 dní a otevře se 16. října. Do té doby se musí sonda Lucy otestovat, naplnit pohonnými látkami a přepravit ke vzletové rampě na Cape Canaveral Space Force Station. „Pandemie koronaviru si vynutila změny způsobu, jakým provádíme sestavení, integraci a testy,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka mise Lucy z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland a dodává: „Když si vzpomenu, kde byl projekt před rokem a jakým výzvám jsme čelili, tak jsem na celý tým maximálně pyšná. Skutečnost, že sonda je bezpečně na KSC je důkazem obětavosti a úsilí, které ukazovali všichni členové týmu i jejich rodiny.“

V 70. letech se čtyři sondy vydaly na cestu mimo Sluneční soustavu. Jakožto první lidmi vyrobené objekty mířící do mezihvězdného prostoru dostaly sondy Pioneer 10 a 11 speciální plaketu a sondy Voyager 1 a 2 pak zlatou desku. Ve všech případech šlo o symbolickou zprávu pro případné mimozemské nálezce, kteří by jednou mohli na tuto sondu narazit. NASA nyní chce tento odkaz obnovit. Sonda Lucy sice Sluneční soustavu neopustí, přesto dostane podobnou plaketu. Jelikož však zůstane v naší soustavě, nebude vzkaz určen mimozemšťanům, ale půjde spíše o časovou schránku určenou příštím generacím.

Oba fotovoltaické panely pro americkou sondu Lucy úspěšně prošly termálně-vakuovými zkouškami, což byl závěrečný krok v rámci zkoušek tohoto kriticky důležitého prvku, který se chystá na start letos na podzim. Jakmile se panely připojí k sondě, tak by po rozložení dokázaly pokrýt výšku pětipodlažní budovy. Lucy, 13. mise programu Discovery, potřebuje velké fotovoltaické panely, protože bude pracovat dále od Slunce než všechny dřívější sondy vybavené fotovoltaickými panely. Během své dvanáctileté cesty k Trojským planetkám se sonda dostane až za oběžnou dráhu Jupiteru do vzdálenosti 853 milionů kilometrů od Slunce.

Do startu mise Lucy zbývá jen zhruba tři čtvrtě roku a projekt se nyní dočkal důležitého pokroku – proběhla instalace třetího (a tedy posledního) vědeckého přístroje do těla sondy. Lucy se stane první sondou, která prozkoumá takzvané Trojány – skupiny malých planetek, které sdílí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. Přípravy této mise tedy mohou zamířit do závěrečné fáze procesu sestavování. A přitom před pěti měsíci, kdy začínala fáze ATLO (Assembly, Testing and Launch operations – činnosti spojené se skládáním, testováním a startem), byly jednotlivé části sondy Lucy rozptýleny po celých Spojených státech. Nyní bychom již v hale firmy Lockheed Martin Space v coloradském Littletonu viděli téměř dokončenou sondu.

Americká sonda Lucy je opět o krok blíže ke startu – vědecký přístroj L’TES (Lucy Thermal Emission Spectrometer) byl totiž úspěšně instalován do těla sondy. „Skutečnost, že máme do sondy instalované dva ze tří vědeckých přístrojů, představuje významný milník,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka Goddardova střediska v Greenbeltu (stát Maryland) a dodává: „Tým kolem přístroje L’TES si zaslouží uznání za jejich nasazení a odhodlání.“ Sonda Lucy se stane první kosmickou misí, která má studovat tzv. Trojány – planetky, které jsou pozůstatkem stavebních bloků vnějších planet Sluneční soustavy.

Minulý týden se americká vědecká meziplanetární mise Lucy dočkala významného milníku. Odborníci zapojení do tohoto projektu pokročili vstříc procesům spojeným se sestavováním, testováním a vypuštěním sondy. Proces zhodnocení SIR (Systems Integration Review) má zajistit, že veškeré díly, subsystémy, vědecké přístroje, elektrické, komunikační a navigační systémy mají správně nastavený harmonogram pro integraci celé sestavy. Po velmi podrobné analýze všech detailů mohli odborníci potvrdit, že pozemní vybavení, podpůrný personál i plány a procedury jsou nastaveny a zajištěny tak, aby umožnily realizovat finální integraci.