D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mezinárodní astronomická unie (IAU = International Astronomical Union), tedy mezinárodní nevládní výzkumná organizace a světová autorita v pojmenovávání kosmických objektů, schválila návrh oficiálních jmen povrchových útvarů na planetce Donaldjohanson, kterou 20. dubna letošního roku navštívila americká sonda Lucy. V narážce na fosilní inspiraci pro názvy jak planetky tak i kosmické sondy výběr IAU schválil pojmenování podle významných míst a objevů na Zemi, které prohlubují naše porozumění původu lidstva.

Analýza dat nasbíraných 20. dubna stále pokračuje. Dnes si ukážeme snímky planetky z hlavního pásu, které pořídila kamera L’LORRI jen pár minut před maximálním přiblížením. Nešlo jen o vědecký výzkum zatím nenavštívené planetky, ale také o nácvik postupů, které bude sonda autonomně provádět při své hlavní vědecké misi. To, že se snímkování planetky podařilo, dává vědcům vyšší pravděpodobnost, že si Lucy stejně dobře povede také při průletech kolem tzv. Trojánů Jupiteru.

Podstatnou část z dubnových Vesmírných výzev si zabere pro sebe pilotovaná kosmonautika. Hned v úvodu se podíváme na první start pilotované kosmické lodě na polární dráhu. Zajímavostí je, že se jednalo o privátní misi podnikatele v oblasti kryptoměn jménem Čchun Wang a zajistila ji svou lodí společnost SpaceX. Dále se koukneme na rotaci posádek ruské části ISS pomocí lodí Sojuz MS-26 a Sojuz MS-27. Svou posádku obměnila i čínská kosmická stanice, tam se jednalo o lodě Shenzhou 19 a Shenzhou 20. V druhé části pořadu se podíváme na průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson, starty družice Biomass, sdílené mise Bandwagon-3 a tří misí pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay.

Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve pozorovány výrazné výkyvy jasnosti v průběhu desetidenní periody. Potvrdila se tak očekávání některých členů týmu Lucy, když první snímky ukázaly něco, co vypadá jako protáhlá kontaktní dvojplanetka, tedy objekt vzniklý srážkou dvou menších těles. Tým však překvapil zvláštní tvar úzkého krčku spojujícího oba laloky, který podle NASA vypadá jako dva do sebe vnořené kornouty zmrzliny.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.

Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělí americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Chystaný průlet představuje zevrubný nácvik postupů pro hlavní vědeckou fázi mise sondy Lucy, tedy na průlet kolem několika Trojánů, tedy planetek, které sdílejí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. První planetka, se kterou se sonda Lucy setkala, se jmenovala Dinkinesh. 1. listopadu 2023 ji sonda prozkoumala a objevila i její malý měsíček Selam. Tým tehdy získal zkušenosti, které se mu budou hodit při aktuálním průletu.

Ačkoliv následující setkání sondy Lucy s planetkou Donaldjohanson bude sloužit primárně k nácviku postupů pro pozdější sledování planetek na dráze planety Jupiter, nový vědecký článek naznačuje, že tato malá planetka z hlavního pásu může být překvapivá i sama o sobě. Nové modely totiž naznačují, že planetka Donaldjohanson mohla vzniknout před cca 150 miliony let rozpadem většího tělesa – vlastností její oběžné dráhy a rotace se přitom od té doby významně proměnily. Až sonda Lucy 20. dubna 2025 proletí kolem této zhruba pětikilometrové planetky, nasbírá data, která by mohla poskytnout nezávislý pohled na tyto procesy. Získané poznatky budou založeny na jejím tvaru, povrchové geologii a historii kráterů.

Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.

Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.

Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná struktura celého systému ukazuje, že Dinkinesh a Selam mají značnou vnitřní pevnost a složitou, dynamickou historii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.