sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.
Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.
Japonská společnost iSpace oznámila, že práce na novém motoru pro její lunární moduly čelí zpoždění a že si ponechává možnost výměny motorů.
Dlouho očekávané omezení odpovědnosti provozovatelů raket ve Spojeném království vstoupilo v platnost 18. února s cílem zvýšit konkurenceschopnost začínajícího raketového sektoru v zemi.
SpaceX představuje systém poskytující služeby koordinace vesmírného provozu s využitím družic Starlink.
Společnost Vantor, komerční provozovatel družic pro pozorování Země zaměřený na vládní trhy a trhy s národní bezpečností, oznámila plány na provozování modelů umělé inteligence z Google Earth v rámci utajovaných vládních sítí za účelem automatizace zpráv o analýze snímků.
Startup SatVu, který se zabývá pozorováním Země, 17. února oznámil, že v rámci kola financování, které zahrnovalo i Inovační fond NATO, získal 30 milionů britských liber
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První březnový den nám zakončí raketa Atlas V ve své verzi 541 a vynese meteorologickou družici GOES-T, jejímž cílem je zlepšit kvalitu a rychlost předpovědi počasí. Data ze systému GOES poskytují přesnou předpověď počasí v reálném čase. Družice GOES-T je založena na platformě A2100A a stavbu zajistila firma Lockheed Martin. Družice má plánovanou životnost 15 let a měla by být umístěna na geosynchronní oběžné dráze. Vynesení zajistí raketa Atlas V ve verzi 541, což je jedna z nejsilnějších verzí Altasu V. Varianta 541 si při aktuální misi připíše své již sedmé použití. Premiéru si odbyla 26. listopadu roku 2011, když vynášela marsovské vozítko Curiosity. Atlas V v této verzi vynášel také rover Perseverance nebo tři utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Číslo 5 značí průměr aerodynamického krytu v metrech, číslo 4 počet urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky a číslo 1 počet motorů na druhém stupni Centaur.
NASA oznámila, že společnost Lockheed Martin Space postaví malou a lehkou raketu MAV (Mars Ascent Vehicle), která v rámci programu MSR dopraví vzorky hornin a atmosféry z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Projekt historicky první dopravy vzorků z Marsu na Zemi je tak opět o krok blíže. „Tento průkopnický počin je předurčen k tomu, aby inspiroval celý svět. Až první robotická mise získá vzorek z jiné planety, půjde o významný krok, který nakonec pomůže vyslat první astronauty na Mars,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „Americká investice do programu návratu vzorků z Marsu naplní prioritní cíle planetárního průzkumu a prokáže náš závazek globálnímu partnerství. Zajistí také, že NASA zůstane lídrem v oblasti výzkumu a objevování.“ MAV, která dost možná bude první raketou, která odstartuje z jiné planety, je kriticky důležitým prvkem celého řetězce misí, které na Zemi dopraví vzorky odebrané roverem Perseverance, aby mohly být pečlivě analyzovány. Raketu MAV na Mars dopraví Sample Retrieval Lander, který přistane blízko kráteru Jezero nebo přímo v něm. Evropské vozítko posbírá odebrané vzorky a dopraví je k landeru, který poslouží
V rámci plánu na restart pilotovaného průzkumu Měsíce chce NASA otestovat vypočítanou stabilitu jeho vysoce eliptické polární oběžné dráhy, pojmenované NRHO. Sedmidenní oběžná dráha ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem má v záměru NASA na zajištění udržitelné lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu hrát významnou roli. V posledním čtvrtletí tohoto roku chce proto NASA na NRHO vyslat předchůdce stanice Gateway a dalších prvků programu Artemis, sondu CAPSTONE. Ta má být vůbec prvním umělým kosmickým tělesem, které bude na této dráze létat.
Zatím sice proběhl pouze jeden testovací let lodi Orion, ale v dalších letech se počítá s hojným využíváním této americké lodi. Ta by měla v rámci programu Artemis vozit astronauty k Měsíci, aby se lidé připravili na budoucí pilotované výpravy k Marsu. Práce na misi Artemis I jsou již téměř hotové, příprava mise Artemis II také utěšeně pokračuje a pokrok se nevyhýbá ani přípravě lodí pro další mise. Nedávno mohla agentura oznámit dokončení svařování přetlakové kabiny Orionu pro misi Artemis III. Jde o základní konstrukci vzduchotěsného modulu pro posádku. Jedná se o první velký díl hardwaru v produkční fázi, kterou zajišťuje firma Lockheed Martin.
Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na
Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další týden je za námi a i v tuto neděli, která výjimečně trvá 25 hodin, se můžete těšit na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těch uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na firmu Relativity Space, která získala velmi zajímavou zakázku od Lockheed Martin na misi, která bude vyžadovat vysokou míru přizpůsobivosti nosiče, což je přesně to, co umí Relativity nabídnout. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica a pokroky ve výrobě prototypů Starship, anebo na odložený start rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou prodlouženou neděli.
Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.
Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
