sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

CZ-3B

Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.

CZ-12

Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.

Andrius Kubilius

Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.

OpenCosmos

Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.

Raytheon

Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: kosmonaut
Jeden z Ivanů Ivanovičů dnes dlí v muzeu Smithsonian.

Vostok – úsvit věku kosmického (13. díl)

Start druhé lodi 3KA měl být poslední generální zkouškou před letem člověka. Také tento Vostok měl kopírovat naplánovaný program letu s lidskou posádkou, tedy provést jeden oblet Země a přistát v zadané oblasti severovýchodně od Volgogradu. Na palubě měl opět zaujmout místo „Ivan Ivanovič“, antropometrická figurína simulující rozložení hmoty lidského těla. A opět s ním měl na oběžnou dráhu zamířit pejsek umístěný ve speciálním kontejneru, který při přistání zůstával v návratové kabině. Pokud by tento let dopadl ke všeobecné spokojenosti, do dalšího stroje už by se měl posadit člověk. Není divu, že start lodi 3KA No2 byl velmi ostře sledován, tím spíše, že tentokrát již měly všechny systémy bez výjimky odpovídat verzím, které měly zajišťovat pilotovaný let. A pokud mluvíme o velmi ostře sledovaném startu, nejedná se pouze o planou frázi. Na kosmodrom totiž právě kvůli sledování vzletu lodi 3KA No2 dorazili ti, jichž se celé dění dotýkalo zcela bezprostředně. Na vědeckovýzkumný polygon číslo pět měli poprvé zavítat mladí muži, z jejichž středu měl být vybrán ten, jehož start měl

Piloti sovětských vzdušných sil

Vostok – úsvit věku kosmického (9. díl)

Dnes, když jsou lety do vesmíru čímsi stejně samozřejmým jako spousta jiných lidských činností, mnoho lidí vlastně ani pořádně nenapadne zamyslet se, z jakých skupin lidí se etablují kosmonauti. Vždyť je to přeci jasné: do vesmíru míří zejména zástupci pilotů a ve stále větší míře vědci ponejvíce z přírodovědných oborů. Ale na konci padesátých let minulého století, když před Sovětským svazem i Spojenými státy stál úkol vybrat jedince, kteří učiní krok do naprostého neznáma, nebyla pro výběrové komise věc ani zdaleka takto jednoduchá. Na sovětské straně se zprvu uvažovalo o výběru z různých profesí. V úvahu připadali letci, potápěči, příslušníci raketových vojsk, navrhováni byli také zástupci automobilových závodníků nebo cirkusových akrobatů. Nároky byly různorodé. Krom dokonalého zdraví měli mít tito muži (o ženách se vůbec neuvažovalo) zkušenosti s prací v dynamickém a náročném prostředí, měli být uvyklí zrychlením v různých směrech, měli by mít zkušenost se stavem hypoxie, změn tlaku a co hlavního – měli by oplývat bleskovými reflexy a samostatným bystrým úsudkem. Byť se tato poslední charakteristika ohledně samostatného úsudku ukázala v rámci sovětské

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 101 – s Alešem Svobodou (05.02.2023) ve 20:00

Čas od času zvu naše diváky a čtenáře na pořady, které se velmi dotýkají kosmonautiky, nicméně rozhodně se neřadí mezi přednášky. Takovým pořadem jsou i Sedmikrásky, které pro vás od října roku 2020 připravuje Hvězdárna a planetárium Brno na svém youtube kanálu. Stálicemi tohoto pořadu jsou ředitel hvězdárny, pan Mgr. Jiří Dušek PhD., a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Častokrát jsme se zde potkali s Tomášem Přibylem, Milanem Halouskem či Dušanem Majerem a jednou jako speciální host vystoupil i první československý kosmonaut Vladimír Remek. Hostem dnešního pořadu bude kapitán Armády ČR Aleš Svoboda, který byl koncem loňského roku vybrán do záložního oddílu astronautů ESA. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni. Připomínám, že častokrát je možno

Budapešť plná kosmonautů

V roce 1985 se na malém zámečku poblíž francouzského města Cernay setkal tucet kosmonautů. Asi se jim společné setkání líbilo, a proto se dohodli, že se takto budou potkávat každý rok. Tak vznikla tradice Planetárních kongresů a organizace ASE (Association of Space Explorers), která tyto akce pořádá. Od té doby se zvedl i počet kosmonautů, a tak na většinu nynějších kongresů jezdí více než 100 účastníků.

Tomáš Přibyl – Pětiletka pilotovaných kosmických letů (31.10.2006)

Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Oldřich Pelčák – Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi (10.3.2020)

Tento týden jsme se věnovali prvnímu československému a slovenskému kosmonautovi. V dnešním díle, který tento cyklus zakončí, bychom se zastavili u jednoho z jejich náhradníků. U většiny pilotovaných kosmických startů je vždy zároveň cvičena hlavní i záložní posádka. Je to pro případ, kdyby došlo ke zdravotnímu či jinému problému a bylo nutno některého člena či celou posádku vyměnit. Náhradníkem Vladimíra Remka byl Oldřích Pelčák. Plukovník Ing. Oldřich Pelčák se narodil v roce 1943 ve Zlíně a k létání se dostal ještě na průmyslovce v Hradišti. Jeho prvním letounem byl LF-109 Pionýr a pokračoval na motorových strojích C-105. Po maturitě v roce 1962 se přihlásil na Vyšší letecké učiliště v Přešově. Tam už létal na strojích L-29 Delfín či MIG-15. Od roku 1967 začal létat se strojem MIG-21. V roce 1972 zahájil společně s Vladimírem Remkem a dalšími studium na Vojenské letecké akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Poté už se svým kolegou ze studií zahájili kosmonautický výcvik. Oldřich byl během výcviku přiřazen k Nikolaji Rukavišnikovi. Osud a vedení ČSSR však rozhodli jinak a tak se záložník Vladimíra Remka nikdy

Ivan Bella – o svojej misii (23.05.2019) První slovenský kosmonaut popisuje přípravu na kosmický let a pak cestu do vesmíru z kosmodromu Bajkonur

Přelom září a října jsme se v našem pravidelném seriálu rozhodli věnovat kosmonautům. V pondělí jsme si představili prvního československého kosmonauta a dnes bych Vás rád seznámil s prvním kosmonautem Slovenské Republiky. Dnešní vyprávění považuji za poměrně unikátní, plukovník Ing. Ivan Bella zde dosti podrobně popisuje, jak probíhala příprava na jeho vesmírnou cestu, cesta samotná a nezapomene samozřejmě zmínit i svůj pobyt na orbitální dráze. O všem hovoří detailně a když je potřeba, nezaváhá použít i ruce či okolní předměty. Ing. Ivan Bella se narodil v roce 1964 v Dolné Lehotě. Mezi léty 1979-83 navštěvoval gymnázium v Banské Bystrici a poté až do roku 1987 studoval na Vysoké vojenské škole v Košicích. Od roku 1983 je pilotem, později se stal i pilotem stíhacích letadel. Létal na strojích Mig-21 a Su-22. Od roku 1993 sloužil na 33. letecké základně stíhacích a bombardovacích letadel v Malackách. V roce 1997 bylo oznámeno, že Slovensko odepíše 20 milionů dolarů ruského dluhu za osmidenní pobyt svého občana na kosmické stanici Mir. Byl zahájen velký výběr potenciálních kandidátů a v únoru 1998 dorazilo do Moskvy kvarteto vojenských pilotů ve

thumbnail

Pokec astronautů – přistávání

Kdo z vás by si rád popovídal s astronauty? Nejspíš by vás bylo hodně. Sice vám takové setkání nedokážeme zprostředkovat, ale můžeme vás na jedno takové přátelské popovídání pozvat alespoň jako diváky. Po návratu italského astronauta Lucy Parmitana z Expedice 60/61 na ISS vzniklo video, ve kterém si čtyři členové evropského sboru astronautů v uvolněné atmosféře povídají o svých zkušenostech z kosmických misí. Udělejte si krátkou přestávku a poslechněte si Lucu Parmitana, Alexandra Gersta, Samanthu Cristoforetti a Thomase Pesqueta a jejich zážitky z přistávání v Sojuzu. Pokud byste měli obavy z jazykové bariéry, tak nemějte strach. Video jsme pro vás samozřejmě otitulkovali.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.