Stoke Space
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.
Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.
Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.
Rok po přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P-Čurjuimov/Gerasimenko uvolnila ESA rekonstrukci posledního pořízeného snímku a jeho polohu v kontextu. 29. září 8:20
Komety, jejichž oběh kolem Slunce trvá déle, než 200 let se studují mimořádně obtížně. Většinu času totiž stráví ve vzdálených částech sluneční soustavy, takže mnoho dlouhoperiodických komet se k naší hvězdě během lidského života nikdy nepřiblíží. Pak jsou tu komety, které ke Slunci cestují z Oortova oblaku, skupiny ledových těles, která začíná zhruba 300 miliard kilometrů od Země. Jejich oběžná doba se může počítat na tisíce, nebo i miliony let. Pochází totiž z oblasti, kterou nazýváme Oortův oblak a která leží na tom nejvzdálenějším okraji sluneční soustavy.
Rychlost fascinuje lidstvo již dlouhá staletí. Už naši předkové pečlivě vybírali nejrychlejší koně, v současné době zase fandíme nejrychlejším běžcům, cyklistům, rychlobruslařům, motocyklistům, nebo závodním jezdcům. Rychlost nás obklopuje prakticky na každém kroku. Není proto divu, že jsme se na tuhle veličinu podívali i v našem prázdninovém seriálu. Dnes se tedy můžete těšit na rekordmany, kteří drží primát nejrychlejších lidmi vyrobených objektů. Ale má to jeden háček – už ve škole jsme se učili, že rychlost daného objektu musíme vždy vztáhnout k nějakému konkrétnímu tělesu, protože ve vesmíru je vše v pohybu. Tento důležitý předpoklad proto nevynecháme ani my.
Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.
Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.
Stará moudrost říká že, obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla být, že video vydá za tisíc obrázků. Člověk může stokrát slyšet o tom, že sonda Rosetta zkoumá jádro komety 67P-Čurjumov-Gerasimenko z různých vzdáleností, aby mohla vytvořit komplexní obraz chování komety – ať už v detailu při blízkých průletech, nebo v celku při vzdálenějších průletech. Ovšem stačí se podívat na čtyřminutové video z dílny Evropské kosmické agentury a spadne vám čelist. Najednou můžete ve výrazně zrychleném čase sledovat, jak Rosetta průběžně mění vzdálenost od jádra.
Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.