NASA
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pravidelně každé tři měsíce na tomto serveru anoncujeme blížící se přednášku, která shrnuje aktuality týkající se kosmonautiky. Jako obvykle je autorem přednášky šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Za první tři měsíce tohoto roku se v kosmonautice odehrála celá zajímavostí. Asi nejdůležitějšího lednovou událostí bylo bezchybné rozkládání dalekohledu Jamese Webba. V polovině ledna se se také na svou cestu do vesmíru vydal český cubesat VZLUSAT-2, nosičem v tomto případě byla raketa Falcon 9. Poslední lednovou událostí, která bude zmíněna, je příjezd prvního a druhého stupně připravované rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Údálostí, která v únoru všechno ostatní zastínila, se stalo napadení Ukrajiny vojsky Ruské Federace. Napohled pouze pozemská událost však mocně ovlivnila dění v kosmonautice. Tentýž měsíc pro nás připravil šéf společnosti SpaceX Elon Musk svou dlouho odkládanou prezentaci, která se týkala budoucího směřování firmy. I tento měsíc pak pokračovala příprava dalekohledu Jamese Webba. Asi nejzajímavější událostí března je pak bezesporu vývoz rakety SLS na startovní rampu LC-39B. Poslední dvě březnové události se pak týkají pilotované kosmonautiky
Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropský přístroj na palubě Webbova teleskopu má za sebou úvodní zkoušky, které ověřily, že funguje správně. 3. března 22:35
Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Po dvou týdnech bych vám opět chtěl nabídnout plnohodnotnou přednášku. Řeč v ní bude o jednom z nejdražších astronomických teleskopů, který se kdy vydal do vesmíru. Samozřejmě jak všichni podle názvu tušíte, jde o dalekohledu Jamese Webba. Dalekohled samotný je společným projektem americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Na svou pouť do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země se vydal 25. prosince 2021 z jihoamerického kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Již během jeho cesty docházelo k postupnému vyklápění jeho konstruce, aby po dosažení cílové oběžné dráhy mohl začít být uváděn do provozu. Jaké úkony byly již provedeny, co všechno ještě dalekohled čeká, aby mohl začít provádět vědecká pozorování? Na tyto a další otázky by nám v dnešní přednášce rádi nabídli odpověď dva přednášející. Jednoho z nich všichni dobře znáte, je jím Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix. Tím druhým je Ing. Petr Dvořák, který pracuje ve Středoevropském Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Dnes naposledy vychází série otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Pokusili jsme se v sedmi dílech vybrat nejčastěji pokládané otázky a informace okolo tohoto neuvěřitelného projektu. Samotný teleskop lze s přehledem považovat za technický zázrak moderní doby. Složitá mechanika rozložení, precizní řízení na dálku, špičková technika. To vše svědčí o mimořádnosti této mise. V sedmé, a poslední dávce odpovědí se mimo jiné dozvíte jak se veřejnost bude dozvídat o nových objevech, a kde najde snímky? Dále bude věnován prostor k vysvětlení některých použitých vědeckých pojmů. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste projít předešlé části zda tam třeba už není, a pokud ne, klidně svou otázku položte v komentářích pod článkem.
Celkově již po šesté vychází série otázek a odpovědí o Teleskopu Jamese Webba. Přiznám se, že v době začátku psaní jsem netušil, že se materiál takto rozroste. Příští pondělí už ovšem téma JWST definitivně v našem seriálu uzavřeme, ale nemusíte mít strach, protože na našich stránkách se dalekohledu budeme nepravidelně věnovat i nadále. Pojďme ale k dnešnímu obsahu. Dozvíme se třeba to, jaké další možnosti pozorování JWST nabídne, a nebo jak se český lev stal součástí testů Webbova teleskopu? Jak je do projektu zapojena Česká republika? A co další zrcadla teleskopu? Tím se většina otázek ovšem již pomalu vyčerpala a příští díl bude tedy skutečně už definitivně poslední. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na poslední část, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po týdnu je tu opět pravidelná dávka otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Hned v úvodu bych chtěl poděkovat Všem, kteří píšete své věcné připomínky k textu. Snažím se je postupně do článků přidávat. Díky tomu stoupá i kvalita informací v článku a celé dílo se tím posouvá zase trošku na jinou úroveň. Opět se ukazuje, jak skvělá komunita čtenářů k nám vlastně chodí. Takže Vám na tomto místě patří velké poděkování! No, ale teď už pojďme zpět k našemu seriálu. Co nás tedy dnes čeká? Podíváme se na další cíle observatoře. Uvidí JWST vznik vesmíru? Velký třesk? Cíle ovšem nebudou jen hluboko v kosmu, ale také v našem sousedství. JWST totiž prozkoumá i řadu zajímavých destinací ve Sluneční soustavě. A otevřeme novou kapitolu o stavbě a provozu observatoře. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který 25. prosince 2021 vynesla evropská raketa Ariane 5, má potenciál výrazně rozšířit současné znalosti o našem vesmíru. Kosmologie, věda zabývající se vznikem a vývojem kosmu, prošla za uplynulé století pozoruhodnou cestu. Od vysmívaného oboru až po špičkovou rychle se rozvíjející oblast, v níž pracují přední vědci naší éry. A neopomeňme ani velký zájem laické veřejnosti způsobený možností získat odpovědi na fundamentální otázky, které lidstvo trápí již od nepaměti. A právě tím je, mimo jiné, dán i obrovský zájem o Webbův dalekohled, jenž sice nemůže nahlédnout až do nejranějšího vesmíru, nicméně uvidí první hvězdy a galaxie, které po velkém třesku vznikly. Což nám umožní upřesnit některé informace, které již o vývoji struktur v počátcích existence kosmu máme díky mnoha dalším observatořím umístěným v kosmickém prostoru. Webbův dalekohled tak naváže na slavný Hubbleův vesmírný dalekohled nebo sondy WMAP a Planck zkoumající reliktní záření. Jaký je ale současný stav kosmologie? Co už o vesmíru víme a co nám zůstává dosud utajeno? V jaké informace doufáme od Webbova teleskopu? A co nového
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.