Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.
Dalekohled Jamese Webba si může odškrtnout další důležitý milník z předlouhého seznamu důležitých testů. Povedlo se mu totiž úspěšně rozložit důležitý díl, který hraje významnou roli ve složitém procesu rozkládání celé složité konstrukce v kosmickém prostoru. Díl označovaný zkratkou DTS (Deployable Tower Assembly) je pro správný provoz teleskopu i celý rozkládací proces nezbytný. Díky DTS si také teleskop udrží správnou teplotu – tento díl oddělí chladná zrcadla a přístroje od výrazně teplejší strany, která bude otočena ke Slunci. Teleskop již prošel závěrečnými zkouškami, které simulovaly podmínky při startu a v kosmickém prostředí. V listopadu tedy mohla začít závěrečná fáze testů plně sestaveného teleskopu. V čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach tak proběhlo úspěšné natažení dílu DTS.
Dnes dokončíme návštěvu slovenské popularizace kosmonautiky. Podíváme se na to, jak kosmické sondy v minulosti i současnosti pomáhají astronomům zkoumat vesmír. Toto zkoumání se provádí hlavně v elektromagnetického záření a teprve v poslední době se začínáme do vesmíru dívat i prostřednictvím gravitačních vln. Elektromagnetické spektrum zahrnuje záření všech možných vlnových délek. Podle zkracující se vlnové délky rozeznáváme následující druhy: radiové, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové a záření gama. Pro tyto obory je nutno postavit specializované družice, které posléze mohou zkoumat okolní prostředí. Doc. RNDr. Pavol Valko, PhD. se nám pokusí tyto družice ve své přednášce představit.
Do konce roku 2020 zbývají už necelé dva měsíce a tak se pomalu začněme chystat na tradice, které k tomuto období patří. Na pečení vánočního cukroví a zdobení stromečku je ještě dost času, ale pro anketu o nejlákavějších kosmonautických momentech roku 2021 je naopak ten nejlepší čas. Stejně jako v minulých letech jsme si pro vás připravili souhrn zajímavých momentů – nakonec se jich sešlo rovnou dvacet. Abyste se mohli snáze rozhodovat, máte k dispozici celkem pět hlasů. Anketa, kterou najdete v pravém sloupci (uživatelé na mobilech nechť sescrollují pod článek), bude otevřena do začátku roku 2021, kdy ji nahradí tradiční anketa rekapitulující skončený rok 2020.
Dalekohled Jamese Webba má na svou misi vyrazit zhruba za rok. Už teď se na jeho výsledky těší astronomové po celém světě. Možnosti této největší kosmické observatoře budou mimořádně široké – od studia vzdálených galaxií, přes sledování exoplanet až po lepší pochopení objektů v naší soustavě. Za oběžnou drahou Neptunu se nachází pestrá paleta kosmických objektů – tisíce trpasličích planet, planetek, a dalších menších objektů společně vytváří takzvaný Kuiperův pás. Často se jedná o vzácné pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy a vzhledem k jejich velkému vědeckému potenciálu se na ně má JWST také zaměřit, aby vědci lépe porozuměli procesu formování naší soustavy.
Kosmonautika pádí kupředu a děje se spousta zajímavých věcí. Pojďte si v pravidelném přehledu událostí, které se staly v kosmonautice za posledních sedm dní, připomenout, co nám průzkum vesmíru přinesl tentokrát. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude pro tento týden Dalekohled Jamese Webba, který dokončil jeden z opravdu zásadních komplexních testů, jenž ověřil celou sestavu. Podíváme se také na odklad mise Crew-1 lodi Crew Dragon, anebo se podíváme na výrobu nové ruské lodě Orel. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zkušební týmy dokončily další kriticky důležitý milník zaměřený na ověření, zda bude Dalekohled Jamese Webba po vypuštění do kosmického prostoru reagovat na příkazy. Zkouška označovaná jako Ground Segment Test byla vůbec první možností poslat plně sestavené observatoři pokyny k zapnutí a ověření systémů. Unikátní bylo, že tyto pokyny byly vydány z řídícího střediska mise, které sídlí v marylandském Baltimore. Jelikož spolehlivá komunikace s Webbem představuje kriticky důležitý prvek úspěchu celé mise, jsou do zevrubných zkoušek zařazeny i podobné testy, které mají prokázat, že teleskop skutečně funguje jak má. Díky tomu se dá očekávat, že v ostrém provozu bude minimalizováno riziko selhání ať už teleskopu samotného nebo komplexní pozemské komunikační sítě, která jak přijímá data z měření, tak odesílá pokyny.
Je nedělní poledne, čas oběda a tedy nejlepší chvíle podívat se, jak si vedla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme do USA, kde se bohužel opět odsunul start Dalekohledu Jamese Webba. Z jakých důvodů a co ještě čeká nejočekávanější kosmickou observatoř? To bude téma hlavního článku. V dalších zprávách se podíváme na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu, ale také zamíříme za fotkami ze startu rakety Minotaur IV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.