JWST

  • Miroslav Havránek – Dalekohled Jamese Webba (11.06.2021)

    Miroslav Havránek – Dalekohled Jamese Webba (11.06.2021)

    Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se…

  • 18. prosinec 2021 – termín startu JWST

    18. prosinec 2021 – termín startu JWST

    Kosmické agentury ESA a NASA společně s firmou Arianespace oznámily, že termínem pro start rakety Ariane 5 na misi VA256 bude 18. prosinec. Nepůjde o nic menšího, než o vlajkovou loď astronomie příštích let, tedy Dalekohled Jamese Webba. Třetí start rakety Ariane 5 v letošním roce vyrazí ze stejného místa jako všechny předchozí – z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Důležité milníky v rámci přípravy na start buďto již byly splněny, nebo se nezadržitelně blíží. Jde třeba o závěrečný analytický přezkum startu mise, převoz částí nosné rakety Ariane 5 z kontinentální Evropy na kosmodrom nebo naplánovaný převoz Webbova teleskopu do Francouzské Guyany, ke kterému by mělo dojít koncem září.

  • Dalekohled Jamese Webba dokončil testy

    Dalekohled Jamese Webba dokončil testy

    Po úspěšném dokončení všech závěrečných zkoušek se Dalekohled Jamese Webba může začít připravovat na odeslání na místo startu. Týmy inženýrů totiž dokončily dlouho trvající zevrubné testy v čisté místnosti firmy Northrop Grumman. Velké množství zkoušek a milníků, kterými JWST prošel, bylo navrženo tak, aby společně zajistily, že nejkomplexnější kosmická vědecká observatoř dosavadní historie bude v kosmickém prostoru fungovat tak, jak se očekává. Teď, když jsou testy u konce, mohou začít přípravy na přesun. To sice zní jednoduše, ale ve skutečnosti to obnáší všechny nezbytné kroky k přípravě na přesun cenného nákladu přes Panamský průplav až na místo startu u města Kourou ve Francouzské Guyaně na severovýchodě jihoamerického kontinentu.

  • Horní stupeň Ariane 5 pro JWST míří na kosmodrom

    Horní stupeň Ariane 5 pro JWST míří na kosmodrom

    Horní stupeň rakety, která má v závěru letošního roku vynést Dalekohled Jamese Webba (JWST), vyrazil na cestu do Francouzské Guyany, kde sídlí evropský kosmodrom. JWST bude největším a nejpokročilejším teleskopem, jaký se kdy dostal do kosmického prostoru. Tohoto mezinárodního projektu se účastní také agentura ESA a součástí jejího podílu je i zajištění služeb, které souvisí se startem teleskopu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery byla ESA zodpovědná i za vývoj a kvalifikační proces úprav rakety Ariane 5, aby odpovídala požadavkům na start JWST.

  • Kosmotýdeník 463 (26.7. – 1.8.)

    Kosmotýdeník 463 (26.7. – 1.8.)

    Dění v kosmonautice doslova opanoval nový ruský laboratorní modul Nauka. Jeho let, připojení i následné chvíle byly napínavé jak hollywoodský trhák. Každopádně tento týden se leccos dělo i jinde. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme například na start evropské rakety Ariane 5, který byl velmi důležitý a na který se dokonce přiletěl podívat zástupce NASA. Mezi dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, jsou výsledky žaloby firem Dynetics a Blue Origin na NASA za výběr dodavatele lunárního landeru a mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Přípravy Webbova teleskopu pokračují

    Přípravy Webbova teleskopu pokračují

    Před pár dny jsme na našem webu vydali článek o zhodnocení, které ukazuje, že Dalekohled Jamese Webba i jeho nosná raketa Ariane 5 jsou na správné cestě ke startu. Ale to rozhodně neznamená, že by se v dalších měsících inženýři nudili. Právě naopak. Čeká na ně ještě mnoho zodpovědné práce, ale přesto můžeme říct, že předlouhý seznam všemožných úkolů, testů, zkoušek a ověřování se už výrazně ztenčuje. Experti v posledních době dosáhli významného pokroku v rámci závěrečné série zkoušek Dalekohledu Jamese Webba. Byly dokonce splněny hned tři velké milníky, čímž se tento nejkomplexnější a nejschopnější vědecký kosmický teleskop jaký byl kdy postaven, výrazně přiblížil k plné připravenosti na cestu dlouhou skoro 1,6 milionu kilometrů. Dnes si tyto tři důležité milníky představíme.

  • Webbův teleskop prošel zhodnocením

    Webbův teleskop prošel zhodnocením

    Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.

  • Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

    Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

    O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky.  A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel.…

  • Kosmotýdeník 447 (5.4. – 11.4.)

    Kosmotýdeník 447 (5.4. – 11.4.)

    Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání přehledu toho, co těchto sedm dní přineslo z pohledu kosmonautiky. V Kosmotýdeníku bude tentokrát hlavním tématem dokončení skládání ohromné sluneční clony pro dalekohled Jamese Webba. Na první pohled jednoduchá věc patří mezi nejkomplexnější procesy celé mise. V dalších tématech se zaměříme na novinky na kosmodromu Boca Chica, let Sojuzu MS-18 k Mezinárodní kosmické stanici a nečekaný výsledek testu na vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗