SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Společnost TrustPoint, startup z Virginie, který vyvíjí navigační systém pro nízkou oběžnou dráhu Země, jenž má doplnit nebo zálohovat GPS, 12. května oznámila, že od amerických vesmírných sil získala kontrakt v hodnotě 4 milionů dolarů na demonstraci systému pro určování polohy, navigaci a časování nezávislého na GPS.
Společnost Quantum Space 12. května oznámila, že v Tulse v Oklahomě, kde sídlí nový generální ředitel společnosti, postaví svou vysoce obratnou družici Ranger.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V únoru se projekt Dalekohledu Jamese Webba dočkal důležitého pokroku – v čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském městě Redondo Beach totiž byly dokončeny poslední testy funkčnosti. Ve skutečnosti se vlastně jednalo o dokončení dvou důležitých kroků – testovací týmy úspěšně vyzkoušely vnitřní elektroniku observatoře, která fungovala podle očekávání, ale také se zaměřily na čtyři palubní vědecké přístroje. U nich se sledovalo, zda dokáží odesílat a přijímat data pomocí komunikační sítě, kterou využijí i v ostrém provozu. Jelikož byly tyto testy úspěšné, posunula se observatoř opět o kus blíž ke startu plánovanému na říjen letošního roku.

Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.

Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.

Dalekohled Jamese Webba si může odškrtnout další důležitý milník z předlouhého seznamu důležitých testů. Povedlo se mu totiž úspěšně rozložit důležitý díl, který hraje významnou roli ve složitém procesu rozkládání celé složité konstrukce v kosmickém prostoru. Díl označovaný zkratkou DTS (Deployable Tower Assembly) je pro správný provoz teleskopu i celý rozkládací proces nezbytný. Díky DTS si také teleskop udrží správnou teplotu – tento díl oddělí chladná zrcadla a přístroje od výrazně teplejší strany, která bude otočena ke Slunci. Teleskop již prošel závěrečnými zkouškami, které simulovaly podmínky při startu a v kosmickém prostředí. V listopadu tedy mohla začít závěrečná fáze testů plně sestaveného teleskopu. V čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach tak proběhlo úspěšné natažení dílu DTS.

Dnes dokončíme návštěvu slovenské popularizace kosmonautiky. Podíváme se na to, jak kosmické sondy v minulosti i současnosti pomáhají astronomům zkoumat vesmír. Toto zkoumání se provádí hlavně v elektromagnetického záření a teprve v poslední době se začínáme do vesmíru dívat i prostřednictvím gravitačních vln. Elektromagnetické spektrum zahrnuje záření všech možných vlnových délek. Podle zkracující se vlnové délky rozeznáváme následující druhy: radiové, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové a záření gama. Pro tyto obory je nutno postavit specializované družice, které posléze mohou zkoumat okolní prostředí. Doc. RNDr. Pavol Valko, PhD. se nám pokusí tyto družice ve své přednášce představit.

Do konce roku 2020 zbývají už necelé dva měsíce a tak se pomalu začněme chystat na tradice, které k tomuto období patří. Na pečení vánočního cukroví a zdobení stromečku je ještě dost času, ale pro anketu o nejlákavějších kosmonautických momentech roku 2021 je naopak ten nejlepší čas. Stejně jako v minulých letech jsme si pro vás připravili souhrn zajímavých momentů – nakonec se jich sešlo rovnou dvacet. Abyste se mohli snáze rozhodovat, máte k dispozici celkem pět hlasů. Anketa, kterou najdete v pravém sloupci (uživatelé na mobilech nechť sescrollují pod článek), bude otevřena do začátku roku 2021, kdy ji nahradí tradiční anketa rekapitulující skončený rok 2020.

Dalekohled Jamese Webba má na svou misi vyrazit zhruba za rok. Už teď se na jeho výsledky těší astronomové po celém světě. Možnosti této největší kosmické observatoře budou mimořádně široké – od studia vzdálených galaxií, přes sledování exoplanet až po lepší pochopení objektů v naší soustavě. Za oběžnou drahou Neptunu se nachází pestrá paleta kosmických objektů – tisíce trpasličích planet, planetek, a dalších menších objektů společně vytváří takzvaný Kuiperův pás. Často se jedná o vzácné pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy a vzhledem k jejich velkému vědeckému potenciálu se na ně má JWST také zaměřit, aby vědci lépe porozuměli procesu formování naší soustavy.

Kosmonautika pádí kupředu a děje se spousta zajímavých věcí. Pojďte si v pravidelném přehledu událostí, které se staly v kosmonautice za posledních sedm dní, připomenout, co nám průzkum vesmíru přinesl tentokrát. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude pro tento týden Dalekohled Jamese Webba, který dokončil jeden z opravdu zásadních komplexních testů, jenž ověřil celou sestavu. Podíváme se také na odklad mise Crew-1 lodi Crew Dragon, anebo se podíváme na výrobu nové ruské lodě Orel. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zkušební týmy dokončily další kriticky důležitý milník zaměřený na ověření, zda bude Dalekohled Jamese Webba po vypuštění do kosmického prostoru reagovat na příkazy. Zkouška označovaná jako Ground Segment Test byla vůbec první možností poslat plně sestavené observatoři pokyny k zapnutí a ověření systémů. Unikátní bylo, že tyto pokyny byly vydány z řídícího střediska mise, které sídlí v marylandském Baltimore. Jelikož spolehlivá komunikace s Webbem představuje kriticky důležitý prvek úspěchu celé mise, jsou do zevrubných zkoušek zařazeny i podobné testy, které mají prokázat, že teleskop skutečně funguje jak má. Díky tomu se dá očekávat, že v ostrém provozu bude minimalizováno riziko selhání ať už teleskopu samotného nebo komplexní pozemské komunikační sítě, která jak přijímá data z měření, tak odesílá pokyny.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.