All.Space
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vzhledem k příznivému počasí a velké vzácnosti bylo letošní zatmění Slunce astronomickou událostí roku číslo jedna. Země ale není jediným místem ve Sluneční soustavě, odkud je možné zatmění pozorovat. A Měsíc není jediným objektem, který je schopen zatmění vytvořit. Použít lze některou z planet, její měsíc nebo dokonce planetku. Zatímco některá mimozemská zatmění známe jen z výpočtů a představ, jiná pozorovaly sondy či dokonce lidé na palubách kosmických lodí. Aneb stačí jen málo: být ve správný čas na správném místě.
Sonda Juno agentury NASA poskytla údaje, ze kterých vědci vyčetli, že největší planeta Sluneční soustavy je o něco menší a více zploštělá, než se dříve předpokládalo. Na základě analýzy rádiových zákrytových dat ze 13 průletů kolem Jupiteru a po započítání vlivu zonálních větrů určili vědci zapojení do mise Juno, že Jupiter je na rovníku přibližně o 8 kilometrů užší a na pólech asi o 24 kilometrů plošší. Rádiové zákryty se používají k tomu, aby bylo možné „vidět“ skrz hustá a neprůhledná mračna Jupiterovy atmosféry a lépe porozumět jeho vnitřní struktuře. Během těchto experimentů vysílá sonda Juno signály směrem k pozemské síti Deep Space Network. Když signály procházejí nabitými horními vrstvami Jupiterovy atmosféry, tedy ionosférou, plyny je ohýbají a zpomalují. Měřením změn frekvence způsobených tímto ohybem mohou vědci vypočítat teplotu, tlak a hustotu Jupiterovy atmosféry v různých hloubkách.
Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku 2022 pohybuje okolo 29 kilometrů. Měření sondy Juno jsou historicky první, které rozlišuje mezi modely tenké a silné krusty, které naznačovaly, že ledový krunýř má tloušťku od méně tři čtvrtě kilometru až po desítky kilometrů. Europa, která je jen o trochu menší než zemský Měsíc, je jedním z nejvýše hodnocených vědeckých cílů ve Sluneční soustavě pro výzkum obyvatelnosti. Důkazy naznačují, že v oceánu slané vody, který leží pod ledovým krunýřem Europy, by mohly existovat ingredience pro život. Odhalení variace charakteristik ledové krusty, včetně její mocnosti, poskytne kriticky důležité dílky skládačky pro pochopení vnitřních procesů tohoto měsíce a potenciálu pro existenci obyvatelného prostředí.
Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.
V prosinci 2023 se týmu expertů, kteří řídí americkou sondu Juno, podařilo provést kroky k opravě kamery JunoCam, aby zachytili fotografie Jupiterova měsíce Io. Výsledky této opravy na dálku byly prezentovány 16. července v rámci technického zasedání na konferenci Institute of Electrical and Electronics Engineers Nuclear & Space Radiation Effects v Nashvillu. JunoCam je barevná kamera pracující s viditelným světlem. Její optická část se nachází mimo radiační trezor s titanovými stěnami, který chrání citlivé elektronické systémy mnoha vědeckých přístrojů i sondy Juno samotné.
2. května byl zveřejněn stručný přehled návrhu rozpočtu Bílého domu pro NASA na příští fiskální rok. 30. května pak NASA zveřejnila podrobnější přehled. Jeho jádrem je snaha o posílení průzkumných činností agentury za cenu zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců lidí. Nové dokumenty obsahují podrobnější informace o návrhu rozpočtu na nejvyšší úrovni, než jaké zveřejnil Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu ve svém stručném návrhu rozpočtu zveřejněném o čtyři týdny dříve. NASA zveřejnila rozpočtové dokumenty na svých internetových stránkách v pátek pozdě večer bez jakýchkoli fanfár a bez tradičního rozpočtového brífinku vedení agentury.
Nová data ze sondy obíhající kolem Jupiteru umožnila vědcům posvítit si na silný vítr a plynných cyklón v severních oblastech obří planety. Data zároveň přinášejí nové informace o vulkanické aktivitě jeho pekelného měsíce. Americká sonda Juno nasbírala tyto údaje poté, co svými přístroji nahlédla pod horní vrstvy Jupiterových mraků i pod pevný povrch měsíce Io. Nejenže tato data pomohla lépe vyvinout nový model k lepšímu porozumění rychle se pohybujících tryskových proudů, které krouží kolem severního pólu plného cyklón, ale také poprvé v historii odhalují podpovrchové teplotní profily měsíce Io. Poskytují také cenné vhledy do vnitřní struktury tohoto měsíce i jeho vulkanické aktivity.
Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.
Dokonce i na poměry měsíce Io, vulkanicky nejaktivnějšího objektu Sluneční soustavy, byly nedávno pozorované události extrémní. Vědci zapojení do mise Juno objevili na jižní polokouli tohoto měsíce horkou skvrnu. Ta je nejen větší než pozemské Hořejší jezero (rozloha 82 100 km²), ale také chrlí erupce, které mají šestkrát větší energii než všechny světové elektrárny. K objevu tohoto mohutného útvaru přispěl přístroj JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper), který dodala Italská kosmická agentura.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.