Třetí člen mise PAM-6
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Je extrémní, ale nikoliv exotická,“ tak by se dal ve stručnosti shrnout soubor poznatků, které o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS nasbírala sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer) od Evropské kosmické agentury. Vloni v listopadu se tato sonda dostala na správné místo, aby mohla ve správnou chvíli se správným vybavením pozorovat mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS krátce po jejím maximálním přiblížení ke Slunci. Týmy zodpovědné za řízení letu sondy se rozhodly zapnout pět palubních přístrojů, aby bylo možné sbírat informace, jak se aktivní kometa chovala v průběhu času. Po tříměsíčním čekání na přijetí dat na Zemi strávili vědci zapojení do programu jednotlivých přístrojů několik posledních týdnů procházením fotek, spekter a číselných údajů. Výsledky jsou stále předběžné, ale tento článek přináší pět věcí, které se již podařilo zjistit.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena na svůj gravitační manévr u Venuše, ke kterému dojde 31. srpna. Pozemním týmům se úspěšně podařilo vyřešit komunikační anomálii, která sondě dočasně zkomplikovala kontakt se Zemí. Problém, který se objevil 16. července během rutinní komunikace s pozemní stanicí, dočasně narušil schopnost JUICE přenášet na Zemi telemetrické údaje o svém stavu a stavu palubních přístrojů. Díky svižné a koordinované akci v podání týmů ve středisku ESOC v německém Darmstadtu, do které se zapojili i výrobci sondy JUICE z firmy Airbus, byla komunikace obnovena včas, aby se sonda mohla připravit na nadcházející setkání s další planetou.
Vloni v srpnu prolétla evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) kolem Měsíce. Primárně šlo o gravitační manévr věnovaný úpravě dráhy sondy, ale palubní vědecké přístroje tohoto průletu využily ke sběru dat. Třeba radar RIME (Radar for Icy Moon Exploration) poslouchal odrazy rádiových vln, aby odhalil výšku lunárního terénu. Níže přiložené obrázky srovnávají vůbec první „radargram“ z RIME s výškovým modelem vytvořeným s pomocí přístroje LOLA (Lunar Orbiter Laser Altimeter) na americké sondě LRO. Jasně růžová až žlutá čára, která se klikatí přes tmavě fialové pozadí, vyznačuje výšku povrchu Měsíce v době, kdy RIME prolétal přímo nad ním. Hrboly a poklesy v těchto datech RIME jasně odpovídají výšce terénu na výškové mapě z LOLA.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Srpen byl ve znamení rozhodování o tom, kdy a čím vůbec poletí zpět na Zemi astronauti Sunita Williams a Barry Wilmore. Kromě tohoto rébusu nabídnou Vesmírné výzvy i gravitační dvojprak sondy JUICE, starty nákladních lodí Cygnus NG-21 a Progress MS-28 a také neúspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 po hodně dlouhé době. Dále se můžeme těšit na starty družic WorldView Legion, Transporter-11 a ASBM. Na závěr nás čeká představení třetí generace raketových motorů Raptor. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Říká se, že ve vesmíru nikdo neuslyší váš křik. V kosmickém prostoru sice zvukové vlny nefungují, ale fyzika zná mnoho jiných druhů vlnění. Když 20. srpna prolétla evropská sonda JUICE kolem naší planety, dostala se k ní na vzdálenost pouhých 6840 kilometrů. Důvodem tohoto průletu byla změna rychlosti a směru sondy kolem Slunce při její cestě k Jupiteru. Evropská kosmická agentura této příležitosti využila také k aktivaci palubních přístrojů na JUICE. To dalo vědcům možnost poprvé sbírat data z této sondy o nějaké planetě z kosmického prostoru, což pomůže s kalibrací přístrojů i ověřením, že instrumenty jsou plně připraveny na přílet k Jupiteru.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.