křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Úkolem vynesených družic je demonstrovat nové technologie pohonu, zkoumat pohyb galaktického prachu a vysokoenergetického záření v galaxiích a rozvíjet technologie umožňující inspekci nefunkčních družic. A to vše v malém efektním obalu. Pojďme si je představit. První je CubeSat ASCENT Propulsion Dual Mode, který má demonstrovat dva druhy pohonu. Jediný chemický motor družice bude předvádět energeticky náročnější manévry, zatímco čtyři elektrosprejové motory CubeSatu budou využívány
Sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) Evropské kosmické agentury se 28. září vrátí k Zemi. Operátoři letu ji navádějí do blízkosti naší planety, aby upravili její rychlost a směr na cestě k Jupiteru. Dostat sondu do vnějších oblastí Sluneční soustavy není nic snadného. Putování JUICE začalo před téměř třemi a půl lety, v dubnu 2023, kdy odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Od té doby pozemní operátoři úspěšně navedli JUICE k historicky prvnímu dvojitému průletu kolem Měsíce a Země. Šlo o brzdicí manévr, díky němuž se sonda vydala k Jupiteru „zkratkou přes Venuši“. Další manévr následoval při průletu kolem Venuše. Jeho úkolem bylo mírně změnit oběžnou dráhu sondy kolem Slunce a trochu ji urychlit.
„Je extrémní, ale nikoliv exotická,“ tak by se dal ve stručnosti shrnout soubor poznatků, které o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS nasbírala sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer) od Evropské kosmické agentury. Vloni v listopadu se tato sonda dostala na správné místo, aby mohla ve správnou chvíli se správným vybavením pozorovat mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS krátce po jejím maximálním přiblížení ke Slunci. Týmy zodpovědné za řízení letu sondy se rozhodly zapnout pět palubních přístrojů, aby bylo možné sbírat informace, jak se aktivní kometa chovala v průběhu času. Po tříměsíčním čekání na přijetí dat na Zemi strávili vědci zapojení do programu jednotlivých přístrojů několik posledních týdnů procházením fotek, spekter a číselných údajů. Výsledky jsou stále předběžné, ale tento článek přináší pět věcí, které se již podařilo zjistit.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena na svůj gravitační manévr u Venuše, ke kterému dojde 31. srpna. Pozemním týmům se úspěšně podařilo vyřešit komunikační anomálii, která sondě dočasně zkomplikovala kontakt se Zemí. Problém, který se objevil 16. července během rutinní komunikace s pozemní stanicí, dočasně narušil schopnost JUICE přenášet na Zemi telemetrické údaje o svém stavu a stavu palubních přístrojů. Díky svižné a koordinované akci v podání týmů ve středisku ESOC v německém Darmstadtu, do které se zapojili i výrobci sondy JUICE z firmy Airbus, byla komunikace obnovena včas, aby se sonda mohla připravit na nadcházející setkání s další planetou.
Vloni v srpnu prolétla evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) kolem Měsíce. Primárně šlo o gravitační manévr věnovaný úpravě dráhy sondy, ale palubní vědecké přístroje tohoto průletu využily ke sběru dat. Třeba radar RIME (Radar for Icy Moon Exploration) poslouchal odrazy rádiových vln, aby odhalil výšku lunárního terénu. Níže přiložené obrázky srovnávají vůbec první „radargram“ z RIME s výškovým modelem vytvořeným s pomocí přístroje LOLA (Lunar Orbiter Laser Altimeter) na americké sondě LRO. Jasně růžová až žlutá čára, která se klikatí přes tmavě fialové pozadí, vyznačuje výšku povrchu Měsíce v době, kdy RIME prolétal přímo nad ním. Hrboly a poklesy v těchto datech RIME jasně odpovídají výšce terénu na výškové mapě z LOLA.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Srpen byl ve znamení rozhodování o tom, kdy a čím vůbec poletí zpět na Zemi astronauti Sunita Williams a Barry Wilmore. Kromě tohoto rébusu nabídnou Vesmírné výzvy i gravitační dvojprak sondy JUICE, starty nákladních lodí Cygnus NG-21 a Progress MS-28 a také neúspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 po hodně dlouhé době. Dále se můžeme těšit na starty družic WorldView Legion, Transporter-11 a ASBM. Na závěr nás čeká představení třetí generace raketových motorů Raptor. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
