sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swift Reboost

Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jaxa

Kosmotýdeník 473 (4.10. – 10.10.)

S nedělním polednem přichází již po čtyř sté sedmdesáté třetí ideální čas na přehled těch nejzajímavějších novinek, které přinesla kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu podíváme na jméno nové lodě Crew Dragon, která doplní flotilu dvou aktivních pilotovaných lodí SpaceX a již brzy se vydá do kosmického prostoru. V dalších tématech se podíváme na odklady startu japonské rakety Epsilon, či na natáčení filmu na palubě stanice ISS.

Snímek Merkuru z průletu sondou Bepi-Colombo

Setkání s Merkurem

Průletu evropsko-japonských sond v rámci mise BepiColombo kolem Merkuru, jsme se už věnovali. Dnes Vám však přinášíme video, které z tohoto průletu vzniklo. Už před průletem se očekávalo, že se ESA pokusí složit přijaté snímky ze dvou inženýrských kamer MCAM (Monitoring Cameras) a vytvoří tak časosběrné video. Ostatně stejné to bylo i u předešlých gravitačních manévrů této mise. Očekávání se potvrdila. ESA zveřejnila video složené z 53 snímků. Video je složené z černobílých fotek s rozlišením 1024 × 1024 pixelů a v záběrech můžeme vidět i různé části sestavy BepiColombo. Kamera MCAM-2 zabírá středněziskovou anténu a magnetometr, MCAM-3 má zase ve výhledu vysokoziskovou anténu.

Merkur na dohled!

Evropsko-japonská mise k Merkuru provede již brzy svůj první ze šesti průletů kolem této planety. Ty jsou potřebné k tomu, aby mohlo koncem roku 2025 dojít ke vstupu sond na oběžnou dráhu Merkuru. Není to tak dávno, co sestava v srpnu prolétla podruhé a naposledy kolem Venuše. Nyní se již vědci a inženýři chystají na první průlet kolem Merkuru – k maximálnímu přiblížení má dojít 2. října v 1:34 SELČ. Sestava se prosmýkne pouhých 200 kilometrů nad povrchem planety a palubní přístroje pořídí fotografie a vědecká data, která poskytnou vědcům toužebně očekávanou ochutnávku toho, na co se mohou těšit při hlavní misi.

Raketě H3 chybí už jen poslední certifikace motoru

Japonská nosná raketa třetí generace na kapalné pohonné látky, H3, se přibližuje svému prvnímu startu. Nosič společně vyvíjený japonskou agenturou JAXA a společností MHI (Mitsubishi Heavy Industries) navazuje na rodinu raket H-II, které po dvě desetiletí zajišťovaly vynášení družic a nákladních lodí mířících k ISS. Jak již zaznělo, raketa H3 bude třetí generací japonských orbitálních raket na kapalné pohonné látky. První z nich (H-I) se používala mezi roky 1984 a 1992. Její první stupeň tvořil americký ELTT (Extended Long Tank Thor) se šesti nebo devíti pomocnými motory Caster-2 na tuhé pohonné látky. Na této raketě také Japonci poprvé použili vlastní kryogenní druhý stupeň s tehdy novým motorem LE-5. Raketa o průměru 2,44 metru byla vysoká 42 metrů, letěla celkem devětkrát a ani jednou neselhala.

Setkání u Venuše

Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke středu naší soustavy. Tento dvojitý průlet nabídl nevídanou možnost studovat Venuši i její okolí z různých míst ve stejnou chvíli. Navíc byly sondy na místech, kde se běžné orbitery nějaké planety nenachází.

Gateway (červenec 2021)

V minulém dílu jsme napsali, že v důsledku loňského rozhodnutí o společném vynesení modulů PPE a HALO bude energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element) disponovat třemi solárně elektrickými motory AEPS místo původně plánovaných dvou. Přidání třetího motoru se ukázalo být jedinou možností, jak splnit nové výkonnostní požadavky na solárně elektrický pohonný systém v souvislosti s téměř dvojnásobnou hmotností soulodí oproti samotnému modulu PPE. Dne 12. července oznámil výrobce modulu, Maxar Technologies, že PPE prošel prvním předběžným přezkumem PDR-1. Maxar současně zveřejnil ilustraci se zvoleným řešením. Nově přidaný motor bude umístěn mezi oba původní motory.

Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)

Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na

Petr Pauš: Japonský vesmírný program (6.8.2012)

Na dnešní přednášku jsem narazil v podstatě náhodou. Tak nějak jsem pátral, kolik mi zbývá přednášek do okamžiku, kdy budu muset otevřeně prohlásit, že už nám žádná nezbyla a na tomto serveru budete do budoucna vídat jen přednášky budoucí. I téma přednášky je poněkud neobvyklé, protože většina stávajících přednášek, které jsme zde publikovali se zabývala kosmickými programy SSSR/Ruska či USA. Ale i ostatní země mají své kosmické agentury. Kosmická agentura JAXA je jednou z pěti, které mají svůj velký podíl na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Věděli jste však, že tato agentura vznikla až v roce 2003? Předtím v této zemi na dálném východě fungovaly hnedle tři nezávislé agentury, které obhospodařovaly japonské kosmické aktivity. Japonsko bylo též čtvrtou zemí světa, která dokázala vlastními silami dopravit na oběžnou dráhu družici, v této prestižní tabulce bylo předstiženo pouze SSSR, USA a Francií. Přednáška o Japonském kosmickém programu zazněla v rámci Animefestu, což je každoroční setkání fanoušků japonského anime a animovaného filmu. Přednášejícím je Petr Pauš, který v Japonsku studoval.

Dušan Majer – Gateway: Nástupce ISS u Měsíce (20.8.2020)

Už od konce devadesátých let krouží nad našimi hlavami Mezinárodní vesmírná stanice. Na jejím provozu se podílí jako hlavní partneři Roskosmos spolu s NASA a dalšími zahraničními partnery. Stanice se dlouhé roky budovala a dokončena byla v roce 2011. V té době se však již začaly objevovat plány na sestavení nové menší orbitální stanice, která by nebyla umístěna na nízké dráze Země, ale dál. Plány se postupně upravovaly, program získal od roku 2015 financování, časem se začala také vyjasňovat podoba a budoucí poloha této nástupnické základny. Své návrhy předkládaly jednotlivé firmy i kosmické agentury. Vše se postupně začalo krystalizovat směrem, že budoucí stanice nebude na povrchu Měsíce, ale spíše se bude nacházet v blízkosti věčného souputníka naší Země. V roce 2017 NASA kontaktovala i různé vědecké týmy, aby se pokusily navrhnout koncepty vědeckých studií, který by využívaly polohu budoucí stanice. Finální podoba stanice stále nebyla definitivně určena, ale 4 moduly již získaly definitivní podobu, jsou jimi Power and Propulsion Element (PPE), Habitation and Logistic Outpost (HALO),

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.