Swift Reboost
Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.
Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.
Chystaná družice EarthCARE sledující Zemi se nedávno pořádně protáhla. Inženýři totiž velmi opatrně rozložili její velký pětisegmentový fotovoltaický panel, aby otestovali, zda se po vypuštění do vesmírného prostoru rozloží správně. Fotovoltaický panel je klíčovou částí družice, protože pro ni bude zajišťovat dodávku elektrické energie. EarthCARE tak bude schopna plnit svůj úkol – kvantifikovat úlohu, kterou hrají mraky a aerosoly rozptýlené v atmosféře v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Mise EarthCARE je společným projektem evropské (ESA) a japonské (JAXA) kosmické agentury a spadá do evropského programu Earth Explorer. Od roku 2009, kdy byla v rámci tohoto programu vypuštěna první družice, se tato rodina špičkových výzkumných misí snaží demonstrovat, jak přelomové kosmické technologie a inovativní pozorovací metody dokáží dodat ohromující šíři vědeckých poznatků o naší planetě.
Japonský rentgenový teleskop Hitomi se dočkal startu v roce 2016, ale za 37 dní došlo k jeho zničení vlivem vlastní chyby. Teleskop se snažil kompenzovat svou rotaci, ale bohužel prováděl přesně opačné kroky, čímž svou rotaci ještě zrychloval. Tato spirála smrti skončila tím, že se teleskop odstředivými silami rozlámal a poškodil. Náhrada za něj, japonská mise XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), nyní prošla dvěma důležitými milníky. Její mise, na které se podílí i agentura NASA, by mohla značně rozšířit naše chápání vysokoenergetických kosmických jevů. „V květnu se díly observatoře – včetně dvou palubních přístrojů pojmenovaných Resolve a Xtend – poprvé integrovaly do jednoho celku,“ uvádí Lillian Reichenthal, programová manažerka z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Byl to velmi důležitý milník ve vývoji observatoře pro agenturu JAXA.“
Tým zodpovědný za předběžnou analýzu vzorků dovezených na Zemi sondou Hayabusa 2 se momentálně plně věnuje analýzám vzorků, které sonda přivezla z planetky Ryugu. Tento hlavní tým je tvořen šesti dílčími týmy a dvojicí kurátorských institucí fáze 2, (Univerzity v Okayamě a Institutu pro jádrové vzorky v Kochi, který spadá pod Japonské agentury pro výzkum Země moří (JAMSTEC). Desátého června byly v americkém vědeckém časopise Science publikovány nejnovější výsledky, ke kterým dospěl tým zodpovědný za prvotní analytickou fázi. Vzorky z planetky Ryugu prošly měřením chemického a izotopového složení. Analýzy odhalily, že Ryugu je tvořen převážně uhlíkatými chondrity, konkrétně pak uhlíkatými chondrity typu Ivuna alias CI chondrity.
NASA koncem tohoto roku oznámí jména čtyř astronautů, kteří poletí na první pilotované misi programu Artemis, jejíž start je v současné době naplánován na rok 2024, řekl nedávno ředitel divize NASA pro pilotovaný kosmický průzkum. Očekává se, že posádku budou tvořit tři američtí astronauti a jeden kanadský astronaut. Mise Artemis 2 by měla odstartovat dva roky po testovacím letu Artemis 1 nepilotované testovací misi, která má odstartovat nejdříve v březnu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.
Stejně jako zkameněliny ukrývají informace o historii života, planetky ukrývají informace o historii Sluneční soustavy. Vzácné vzorky odebrané z povrchu těchto těles pomáhají vědcům dešifrovat tyto uložené informace. Experti z oddělení ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) na Johnsonově středisku v Houstonu patří mezi ty, kteří mohou studovat vzorky získané japonskou sondou Hayabusa 2, které se na zemi dostaly koncem roku 2020. Japonská agentura JAXA totiž sdílela část těchto vzorků s agenturou NASA a na oplátku Američané poskytnou japonským kolegům část vzorků, které v roce 2023 doveze na zemi sonda OSIRIS-REx.
Raketa H-2A ve verzi 202 odstartovala dnes ve 4:19 z kosmodromu Tanegašima. Na oběžnou dráhu dopravila navigační družici, která nahradí starší kus QZS-1 vypuštěnou v roce 2010. 26. října 12:10
Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. Ovšem když k planetce koncem roku 2018 dorazila sonda OSIRS-REx, spatřily její kamery povrch pokrytý balvany. Už tak dost záhadný nedostatek jemného regolitu byl ještě záhadnější, když vědci pozorovali důkazy procesu, kterým by teoreticky mohly být balvany obrušovány na jemný regolit.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.