Štítek ‘JAXA’

Co přiveze HTV-9?

Poslední japonská zásobovací loď svého druhu by měla z kosmodromu Tanegašima odstartovat 20. května v 19:30 SELČ. Nepilotovaná nákladní loď nese na své palubě nejen zásoby a zařízení pro provoz stanice, ale i vědecké experimenty. Jelikož je právě tato část nákladu vždy nejzajímavější, podíváme se v tomto článku na některé atraktivní vědecké experimenty. Paleta je jako obvykle pestrá – od vzdělávacího zařízení pro přímé přenosy, přes mikroskop až po teleskop. Pojďme se nyní podívat na jejich stručné představení.

Kosmotýdeník 396 (13.4. – 19.4.)

Další týden minul rychlostí rakety a je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na teleskop CHEOPS, který úspěšně dokončil testovací fázi a nyní přechází k operační misi. Právě jeho vědecká činnosti je velmi očekávaná vědeckou komunitou. Dále se podíváme na souhrn návratu posádky Sojuzu MS-15 zpět na Zemi, včetně několika zajímavých snímků z jejich cesty. Nevynecháme ani dění kolem Crew Dragonu, Starship, anebo se podíváme na přípravu nové japonské rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Poslední blízké setkání s BepiColombo

BepiColombo při průletu kolem Země.

V pátek 10. dubna se kolem Země prosmýkly hned dvě sondy (evropská MPO a japonská MMO alias Mio) a ještě k tomu přeletový modul MTM. Řeč je samozřejmě o jedné jediné sestavě, která míří na misi BepiColombo. Kamery MCAM během tohoto průletu nelenily a pořizovaly snímky naší planety. Dva animované gify, které Vám dnes přinášíme, vznikly 9. dubna (tedy den před průletem) a v den průletu. Můžete se tedy těšit jak na postupné zvětšování Země, tak i na průlet v těsné blízkosti naší planety.

BepiColombo se prosmýkne kolem Země

Přeletová sestava BepiColombo.

Pracovníci evropského střediska pro řízení kosmických misí se nyní intenzivně připravují na průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Země. Tento manévr, který má za úkol upravit dráhu sestavy tím, že využije zemské gravitace, proběhne navzdory restrikcím, která ESA přijala v rámci boje s pandemií koronaviru. Mise BepiColombo, která odstartovala v říjnu 2018, je na oběžné dráze kolem Slunce v podobné vzdálenosti jako Země. Desátého dubna ve zhruba 6:25 SELČ se sestava dvou spojených sond přiblíží k naší planetě na 12 700 km, což je zhruba poloviční vzdálenost od povrchu, než kde krouží navigační družice. Manévr má za úkol BepiColombo zpomalit a ohnout jeho trajektorii vstříc středu Sluneční soustavy, blíže ke Slunci.

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z neobvyklého pohledu.

Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.

Gateway (prosinec 2019)

Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ….“ Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.

Gateway (listopad 2019)

Obydlená kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce v roce 2024? „Není to stanice, je to kosmická loď“, říká o minimální architektuře Gateway Marshall Smith, ředitel pilotovaného lunárního průzkumného programu v ředitelství NASA. Gateway má v roce 2024 plnit roli agregačního bodu a velícího střediska pro pilotované přistání na Měsíci. Obyvatelný a logistický prvek HALO, vyvinutý pro podporu povrchové mise, se bude ve značné míře spoléhat na systémy podpory života v Orionu. Díky svojí otevřené architektuře se má sestava PPE/HALO později stát základním blokem pro budoucí rozšiřování a pro udržitelnost strategické pilotované přítomnosti u Měsíce. Pojďme si připomenout dění kolem programu, ke kterému došlo od našeho posledního přehledu.