Boeing
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Držitel Nobelovy ceny za elektroslabé sjednocení zesnul dnes v USA. Položil základy výzkumu temné hmoty pro observatoř Chandra a AMS-02 na ISS. 24. července 17:40
Neustálé zvraty, komplikace a nové problémy v minulých letech způsobily, že se start ruského laboratorního modulu Nauka výrazně odkládal. Nyní je ale všechno na správné cestě. Modul na kosmodromu Bajkonur prošel několik měsíců trvajícími testy a nyní je již usazen pod aerodynamickým krytem rakety Proton-M, která stojí na rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur. Půjde mimochodem o vůbec první start tohoto nosiče ve třístupňové verzi. Aktuálně je start této dlouhé roky očekávané mise plánován na středeční odpoledne v 16:58 našeho času. Jelikož jde o opravdu velkou událost, nemůžeme si nechat ujít příležitost k uspořádání komentovaného přenosu, na který zveme všechny zájemce.
Pohledem na jeden atol ležící uprostřed Indického oceánu se dostáváme k dalšímu pokračování báječného seriálu, který nám ukazuje zajímavá místa na Zemi a seznamuje nás blíže s životem na ISS. Úplně nejlepší je, když se pak dozvíte nejen vy něco o místech na Zemi, kam se nejen nikdy nepodíváte, ale ani jste nevěděli, že existují. A jako bonus se dozvíte, že stejně jako vy je na tom i autor, francouzský astronaut Thomas Pesquet. A tak s ním s vděčností sdílíte týden co týden tyto pocity. Musí to být zvláštní zažívat 16× za den svítání. Vidět to množství osvětlených měst. Polární záře a nádherná místa uprostřed oceánu. Na úvodním snímku je přesně takový atol – jmenuje se Diego Garcia. Zvláštní název pro britskou vojenskou enklávu.
Na ISS je v těchto dnech hodně živo. Uznejte sami – 21. července má startovat laboratorní modul Nauka, 23. července se má odpojit Progress MS-16, který s sebou odveze modul Pirs, 29. července se připojí modul Nauka, 30. července startuje nepilotovaný Starliner, který se 31. července připojí k ISS. A právě poslední zmíněný moment má přímou vazbu na dnešní článek. Starliner se totiž má připojit na adaptér IDA-2, který aktuálně okupuje kosmická loď Crew Dragon. Aby tedy byl harmonogram na ISS ještě nabitější, čeká nás ve středu přeparkování lodi Crew Dragon na nedaleký port IDA-3. NASA TV bude celý přesun vysílat živě a v našem článku najdete okno přehrávače.
Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit
Dalších sedm dní uteklo jako palivo z nádrže startující rakety a před vámi je opět nachystán pravidelný týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník má tentokrát jako hlavní téma novou přistávací plošinu pro rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Čím se liší od svých starších sestřiček a proč se jiná plošina stěhovala na západní pobřeží? Podíváme se však také na vyvezení rakety Proton s modulem Nauka na startovní rampu, či na přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Manipulátory amerických raketoplánů SRMS jsme si popsali ve třech minulých dílech našeho pořadu. Než toto téma definitivně opustíme, věnujeme ještě jeden díl tématu, které se SRMS velmi dotýká. Řeč bude o prodlužovacím nástavci OBSS, který byl do služby nasazen v reakci na havárii raketoplánu Columbia. Své úkoly plnil spolehlivě a dokonce se dočkal i nečekaného sekundárního využití při jednom z nejnebezpečnějších výstupů do volného kosmického prostoru v rámci programu ISS.
Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
