Boeing
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jestli sledujete náš seriál Thomasových fotografií z dění na ISS pravidelně, jistě vás také muselo zaujmout, že podobné fotografie, jako je ta v úvodu článku, nám doposud z jeho druhé mise na ISS chyběly. Vidět polární záři je samo o sobě něco magického. Pruhy směřující od obzoru vysoko vhůru pomalu mění vzhled i polohu doslova v přímém přenosu tak rychle, jak jste asi četli tuto větu. Jaký to asi musí být pocit vidět tuto úžasnou hru světla z oběžné dráhy? Noční pohled na kosmickou loď Sojuz a v pozadí modul Nauka nad krásně zelenočervenou polární září je tím nejlepším začátkem dalšího dílu. Podívejte se i na další snímky uvnitř a zvláště rozlučkový snímek na konci bude zdatnou konkurencí pro ty na začátku. Jsme zvědavi na vaše rozhodování v další anketě o nejlepší snímek.
Pomalinku se nám krátí seznam nezveřejněných přednášek, přesto jich pořád ještě pěkných pár zbývá. A jaké téma jsme zvolili tentokrát? Jsou jimi orbitální laboratoře a vědecké stanice. Od počátku kosmonautiky vědci všech oborů snili o tom, že by chtěli svá měření a výzkum provádět na oběžné dráze. Než však bylo možno k tomuto kroku přikročit, bylo nutno při prvních letech kosmonautů zjistit, zda může člověk smysluplně pracovat na oběžné dráze ve stavu mikrogravitace. Obě hlavní kosmické velmoci, tedy Spojené Státy a Sovětský Svaz přišli na to, že člověk v tomto prostředí může fungovat, nezblázní se a dokonce může vykonávat činnost i mimo svou kosmickou loď. Jako první dopravili na oběžnou dráhu orbitální stanici Sověti. Stalo se tak v rámci programu Saljut. Psal se počátek 70. let a fakticky šlo o další nevyhlášený souboj s Američany, kteří se pomalu chystali k vypuštění své stanice Skylab. Ten však byl jen jeden, zato Saljutů zavítalo na oběžnou dráhu celkem 7. Zvlášť poslední dva je nutno zvlášť vyzdvihnout, protože díky nim se na oběžnou dráhu poprvé dostali i občané jiných
Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!
Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.
Událostí číslo jedna se v červenci stalo jednoznačně rozšíření ISS o laboratorní modul Nauka, které jsme s napětím sledovali, proto ve Vesmírných výzvách rozhodně nemůže chybět. Dále uvidíte čínský výstup do volného prostoru, starty misí Unity 22, NS-16 a mnoho dalšího. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Dění v kosmonautice doslova opanoval nový ruský laboratorní modul Nauka. Jeho let, připojení i následné chvíle byly napínavé jak hollywoodský trhák. Každopádně tento týden se leccos dělo i jinde. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme například na start evropské rakety Ariane 5, který byl velmi důležitý a na který se dokonce přiletěl podívat zástupce NASA. Mezi dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, jsou výsledky žaloby firem Dynetics a Blue Origin na NASA za výběr dodavatele lunárního landeru a mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Těžkotonážní ruský laboratorní modul, který po startu v minulém týdnu čelil hned několika problémům, se ve čtvrtek úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici. Zakrátko však způsobil nečekaně dramatickou situaci. Provedl totiž nečekaný zážeh svých motorů, čímž vychýlil orbitální komplex z jeho normální orientace. Jak uvedl Joel Montalbano, manažer programu ISS, stanice udržovala svou orientaci pomocí masivních amerických gyroskopů, když vtom náhle v 18:34 SELČ (tedy tři hodiny po připojení) začaly zážehy motorů na dvacetitunovém modulu Nauka. Setrvačníky nebyly schopny na tento nečekaný impuls zareagovat a více než 400 tunový kolos s rozměry fotbalového hřiště se začal odklánět od plánované orientace.
Ruský laboratorní modul Nauka si v uplynulých dnech prošel nelehkými zkouškami, ale inženýrům se nakonec podařilo vše vyřešit a modul začal pronásledovat ISS. Ve čtvrtek by se Nauka měla připojit na ruský modul Zvezda, čímž se objem ISS rozroste o slušných sedmdesát metrů krychlových. Jak ale uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře, samotné připojení bude muset proběhnout bezchybně: „Připojení má proběhnout zítra v 15:26 SELČ (aktualizováno z původních 15:24 – pozn. aut.) a bude na něj jenom jeden pokus z důvodu kontaminace části pohonných látek.“ Konkrétně jde o kontaminaci dusíkem, což je pokračování dřívějších problémů. V tomto článku naleznete okno přehrávače přímého přenosu.
Ačkoliv ruský laboratorní modul Nauka potkaly po dosažení oběžné dráhy problémy, vše se nakonec podařilo vyřešit. Odlet lodi Progress MS-16 s modulem Pirs je tedy připraven. Původně mělo k této události dojít už v pátek, pak se odlet odložil na sobotu, následně na neděli, až nakonec sklouznul na pondělí. Řídící středisko zcela logicky čekalo s odpojením tohoto modulu, až se vyřeší problémy modulu Nauka. Nikdo totiž logicky nechtěl, aby se modul Pirs odpojil a pak po něm zůstalo volné místo, protože Nauka by nebyla schopna připojení. Roskosmos TV bude tuto nezvyklou podívanou vysílat v přímém přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
