Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Pozornost fanoušků kosmonautiky v pondělí 28. září poutal především 14. let rakety SuperHeavy s lodí Starship, přičemž leckdo si vzpomněl i na to, že onoho dne prováděla evropská sonda JUICE gravitační manévr u Země. Jenže v pondělí se také konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, na které zazněly nové informace o současném stavu i budoucnosti letového programu této pilotované kosmické lodi, kterou v uplynulých letech provází jeden technický problém za druhým.
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po úspěšném středečním startu na raketě Sojuz-2.1b čekal nákladní kosmickou loď Progress MS-35 nezvykle dlouhý, třídenní přelet k Mezinárodní kosmické stanici. Důvodem byl týdenní odklad startu kvůli kontrolám horního stupně nosné rakety. Po 49 obletech Země by se měla loď v sobotu odpoledne v automatickém režimu připojit k modulu Poisk. Také tuto událost budete moci sledovat v přímém přenosu s českým komentářem, jehož přehrávač najdete v tomto článku.
Fanouškům našich živě a česky komentovaných přenosů je tento týden přáno opravdu měrou vrchovatou. Dnes Vás pozveme ke sledování rovnou dvou přenosů, které se uskuteční v průběhu zítřka. Nejprve nás, ještě v noci, čeká start Falconu 9 na misi USSF-259, která na oběžnou dráhu dopraví další utajený náklad. Také v tomto případě se často spekuluje o nové porci družic založených na platformě Starshield, nebo rovnou o další porci Starshieldů. Odpoledne nás pak bude čekat start rakety Sojuz-2.1b, která z kosmodromu Bajkonur vynese nákladní kosmickou loď Progress MS-35 se zásobami pro Mezinárodní kosmickou stanici. Tento start měl původně proběhnout už před týdnem, ale byl odložen kvůli dodatečným kontrolám. Ke sledování obou přenosů Vás samozřejmě srdečně zveme.
Evropská kosmická agentura uzavřela se společností TEC (The Exploration Company) smlouvu na poskytování služeb v další fázi programu evropské komerční dopravy nákladu do kosmického prostoru a zpět, který byl dříve znám jako LCRS. Jde o významný krok k zajištění nezávislé evropské schopnosti dopravovat náklady na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. V roce 2022 členské státy ESA podpořily koncept služby LCRS (LEO Cargo Return Service) pro dopravu nákladu z nízké oběžné dráhy Země. Šlo o soutěž pro evropský průmysl, v níž měly firmy za úkol navrhnout první kroky k zajištění dopravy nákladu na kosmické stanice na nízké oběžné dráze Země (jako třeba ISS) a zpět. Po vyhodnocení několika návrhů od evropských firem ESA už dříve vybrala dva projekty a každému z nich přidělila počátečních 25 milionů eur na podporu vývoje těchto služeb.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici měla start naplánovaný na 12. září, ale dnes již víme, že se tento termín nestihne a nový zatím nebyl oznámen. Jak 29. srpna oznámila agentura NASA, za zpoždění startu může netěsnost v pohonném systému kosmické lodi Crew Dragon, konkrétně by se mělo jednat o netěsnost na zásobníku okysličovadla, kterým je u této kosmické lodi oxid dusičitý.
Srpnové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než zahájením mise teleskopu Nancy Grace Roman, který vynesla raketa Falcon Heavy. Dále nás čeká start meteodružice MTG-I2. Kromě bočních stupňů Falconu Heavy, se podařilo přistát i čínskému prvnímu stupni rakety ZhuQue-3. Následující reportáž ukáže přípravy hardwaru na 14. integrovaný let Starship a potom se podíváme na tři výstupy do volného prostoru z ISS. Finále Vesmírných výzev bude patřit startům misí BlueBird 11-13, Globalstar-2 L1 a USSF-366. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě […]
