LegendSpace
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na tuhle zprávu jsme čekali od chvíle, kdy se Aleš Svoboda na podzim 2022 dostal do záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury. Připravovali jsme se na to, ale pořád jsme museli zachovávat nadhled a objektivitu kruté reality – Aleš neměl svůj kosmický let vůbec jistý. Mnoho lidí muselo za poslední roky přiložit ruku k dílu, aby se včera (8. června) sjeli do pražského planetária vrcholní představitelé české vlády i několik astronautů, aby několika stovkám novinářů i hostů z kosmického oboru oznámili, že Evropská kosmická agentura podepsala s americkou společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k Mezinárodní kosmické stanici. Česká republika tak učinila zásadní krok směrem k historicky první pilotované výpravě samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici.
To, že na přechodovém tunelu PrK modulu Zvezda na Mezinárodní kosmické stanici, jsou trhliny, není nic nového. Stejně tak se ví, že agentura Roskosmos se po celou dobu snaží omezovat tyto úniky, jak je to jen možné. NASA trhliny považuje za riziko, které si zaslouží velmi bedlivé sledování. NASA a Roskosmos spolupracují na určení prvotní příčiny těchto prasklin a Roskosmos tuto záležitost řeší pomocí provozních opatření ke zmírnění dopadů a pravidelných částečných oprav. Když se objevily nové úniky, rozhodl se Roskosmos přistoupit dnes, 5. června, k rozsáhlejší opravě.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Na úvod květnových Vesmírných výzev si připomeneme průběh mise IFT-12. Pak se podíváme na výbuch rakety New Glenn při statickém zážehu. Následovat budou starty evropsko-čínské družice SMILE a nákladní kosmické lodi Dragon 2 na misi CRS-34. Dále přijdou na řadu plány NASA na lunární stanici a první letošní ruský výstup do volného kosmického prostoru. Další reportáže se budou věnovat střídání posádek na čínské kosmické stanici pomocí lodí Shenzhou 22 a Shenzhou 23. Závěr bude patřit startům misí NROL-172 a CAS500-2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci
Dnes v 16:15 SELČ má na Mezinárodní kosmické stanici začít výstup Sergeje Kuď-Sverčkova a Sergeje Mikajeva do volného kosmického prostoru, který by měl trvat okolo pěti hodin. Dvojice má při první ruské vycházce do volného kosmického prostoru mimo jiné nainstalovat experiment pro studium Slunce na modul Zvezda, z modulů Poisk a Nauka naopak odstraní staré vědecké experimenty. Pokud jim to čas dovolí, zkusí vyfotografovat anténu setkávacího systému Kurs-NA na kosmické lodi Progress MS-33, která se po startu nevyklopila. Přímý přenos z celého výstupu bude na svém YouTube kanálu vysílat agentura NASA. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://en.wikipedia.org/ Zdroje obrázků: https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/05/roscosmosadvisorymay22.jpg
Prototyp evropského skafandru pro použití v útrobách kosmické lodi / stanice (IVA = intravehicular activity) vyvinutý v rámci programu zahájeného agenturou CNES dorazil na Mezinárodní kosmickou stanici v kosmické lodi Dragon 2. Oblek bude na stanici testovat francouzská astronautka Sophie Adenot. Projekt EuroSuit byl zahájen v prosinci 2023 v rámci národního programu Spaceship FR, jehož cílem bylo posílení vývoje klíčových technologií potřebných pro budoucí pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu Země.
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené mise SOVA-S Evropskou kosmickou agenturou. Dále nás čeká krátké zhodnocení mise IFT-12, podíváme se také na přípravy na start čínské pilotované mise Shenzhou 23, či na konec vyšetřování anomálie druhého stupně rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po vyhodnocení letového harmonogramu na Mezinárodní kosmickou stanici NASA i další partneři přizpůsobili termíny startů několika nadcházejících misí. Tato aktualizace harmonogramu lépe sladí plánování misí, logistiku a načasování nadcházejících letů s cílem podpořit provoz kosmické stanice. V dnešním článku si představíme nejčasnější možné příležitosti ke startům pilotovaných i nákladních misí s americkou účastí / podílem. Jde tedy o termíny NET (No Earlier Than = Ne dříve než) a u každého ještě bude záviset na operační připravenosti.
S našimi komentovanými přenosy je to různé. Někdy třeba i pár týdnů není žádný a pak se jich najednou do pár po sobě jdoucích dnů sejde hned několik. A občas nastane i situace, kdy se několik přenosů sejde v rozmezí pouhých pár hodin! Takový maraton si dáme právě v noci z pondělka na úterý. Nejprve se podíváme na přílet nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici a poté bychom měli být svědky startu Atlasu V s družicemi Amazon Leo. Jak můžete sami vidět, bude to zajímavá a pestrá noc. Ať si pustíte naše přenosy oba, nebo jen jeden z nich, budeme moc rádi.
V sobotu odpoledne jsme sledovali start Falconu 9, který na nízkou oběžnou dráhu země dopravil nákladní kosmickou loď Cygnus, která v rámci nákladní mise NG-24 veze zásoby a vědecké experimenty na Mezinárodní kosmickou stanici. Druhou loď ve verzi XL ale ještě neopouštíme, protože už dnes večer by měla dorazit do těsné blízkosti orbitálního komplexu. Cygnus se, na rozdíl od lodí Progress či Dragon 2 nedokáže ke stanici připojit automaticky. „Zaparkuje“ proto vždy zhruba 10 metrů „pod“ stanicí a počká, až jej zachytí staniční manipulátor Canadarm2 ovládaný astronauty na palubě stanice. Právě tuto pasáž pokryjeme i v rámci našeho komentovaného přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.