sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (LE-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

The Exploration Company

Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.

Orbex

Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.

SpaceX

Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.

Německé letecké a kosmické centrum

Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

ULA

Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

NRO

Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.

Výrobci družic

Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.

Amazon

Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: iss
Torry Bruno a BE-4

Kosmotýdeník 693 (22. 12. – 28. 12.)

Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat odstoupivšímu CEO společnosti ULA, který přesídlil do firmy Blue Origin, kde jej čeká práce na misích národní obrany. V dalších tématech se můžete těšit na přípravu ruské rakety Sojuz 5, start indické rakety či vánoční poselství z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

CASIS

Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.

ŽIVĚ: Návrat Sojuzu MS-27

Noc z dneška na zítřek bude okořeněná tím, že se od Mezinárodní kosmické stanice odpojí loď Sojuz MS-27, která je u orbitálního komplexu připojená od dubna letošního roku. Na Zemi se totiž po více než půl roce vrátí posádka, která v této lodi startovala – velitel Sergej Ryžikov a letoví inženýři Alexej Zubrickij a Jonny Kim. Agentura NASA připravila hned tři přímé přenosy, které pokryjí všechny důležité fáze jejich návratu. Dnes ve 22:45 začne přenos, ve kterém uvidíme, jak se posádka Sojuzu MS-27 loučí s dalšími sedmi obyvateli Mezinárodní kosmické stanice a poté dojde k uzavření průlezu mezi ISS a kosmickou lodí. Druhý přenos, který má začít zítra ve 2:15 pokryje odpojení Sojuzu od orbitálního komplexu a vzájemné vzdalování obou těles. A konečně třetí přenos, jehož začátek je naplánován na 4:30, nám ukáže samotný návrat Sojuzu MS-027 na zemi a přistání její návratové kabiny s posádkou v kazašské stepi.

Start ZQ-3

Kosmotýdeník 690 (1. 12. – 7. 12.)

Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské rakety ZQ-3, která při své premiéře vlastně naprosto uspěla. Tato kapalným metanem a kapalným kyslíkem poháněná raketa navíc málem úspěšně přistála! V dalších tématech nás česká pár střípků z dění na ISS, příprava indické orbitální stanice, či snímek starého horního stupně rakety Ariane 4 na oběžné dráze Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Ruský výstup do volného prostoru z ISS

Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij poprvé společně vystoupili do volného kosmického prostoru 16. října a dnes si kosmickou vycházku zopakují. V 15:20 SEČ by měl začít jejich výstup, při kterém (mimo jiné) nainstalují závěrečný soubor užitečných nákladů na rám modulu Nauka, přemístí ovládací panel evropského robotického manipulátoru ERA na modulu Nauka, ale také se zbaví zastaralého hardwaru z pláště modulu Zvezda. Výstup, který potrvá podle odhadů zhruba šest a půl hodiny, můžete sledovat v přiloženém okně přehrávače. Oba kosmonauti budou mít (stejně jako minule) oblečené skafandry Orlan MKS. Ryžikovův bude mít červené pruhy, Zubrického skafandr pak ozdobí pruhy modré. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://www.space.com/ Zdroje obrázků: https://blogger.googleusercontent.com/…-twcyqYdEntmv4o/s1280/IMG%204.jpg

ESA podpoří 13 českých experimentů pro misi Aleše Svobody

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů, které budou součástí připravované mise českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Najdeme mezi nimi například výzkum chování imunitního systému a nádorového bujení v mikrogravitaci nebo světově první projekt v oblasti nanorobotiky zaměřený na testování mikrorobotů ve vesmíru. Detailní představení experimentů se uskutečnilo u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit, Czech Space Weeku.

Deník astronauta | 14 – Sedmý týden druhého bloku výcviku v EAC: fotografování a video

Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem z mise Axiom 3 a získat mnoho praktických poznatků. Focení na ISS není vůbec jednoduchá záležitost, nehledě na to, že se od astronauta často očekává perfektní až ohromující výsledek.

Vizualizace příletu lodi HTV-X k Mezinárodní kosmické stanici

Start první HTV-X se blíží

Již za pár dní vyrazí k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) historicky první exemplář japonské zásobovací lodě HTV-X, která nahradí vysloužilé a zastaralé nákladní kosmické lodě HTV. Jejich provoz skončil kromě toho také proto, že nebyl zrovna úplně finančně výhodný. Japonská kosmická agentura JAXA začala už v roce 2015 pracovat na návrhu stroje, jenž by dokázal HTV plně nahradit. Cílem nového programu lodi pojmenované HTV-X mělo být modernizovat servisní modul, optimalizovat kabeláž, snížit hmotnost a samozřejmě výrobní náklady. Výrobu pro agenturu JAXA zajišťuje společnost Mitsubishi Heavy Indistries a dále se na ní podílí třeba americká Sierra Space (dříve Sierra Nevada Corporation).

Věda na orbitě: Jak prostředí ISS mění kvalitu a metodologii výzkumu?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.