HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Francouzská astronautka (na náhledové fotce vlevo ve skafandru) pobývající na Mezinárodní kosmické stanici by měla zítra (18. srpna) poprvé v životě vystoupit do volného kosmického prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem si oblékne skafandr EMU a vydá se z přechodové komory modulu Quest. Mezi hlavní úkoly výstupu patří třeba oprava antény pro vysokorychlostní datovou a hlasovou komunikaci ISS s pozemním řídícím střediskem v Houstonu. V tomto článku najdete přímý přenos z YouTube kanálu Evropské kosmické agentury, který by měl začít ve 13:00. Začátek samotného výstupu je naplánován na přibližně 14:35 SELČ.
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) Sophie Adenotová dokončila na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) třetí a s největší pravděpodobností poslední test evropského prototypu skafandru EuroSuit, určeného pro činnost astronautů uvnitř kosmických lodí a stanic (IVA – Intravehicular Activity). Skafandr byl vyvinut na základě kontraktu francouzské kosmické agentury CNES francouzským konsorciem vedeným společností Spartan Space, jehož součástí je také výrobce sportovního vybavení Decathlon.
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné učebnice, knihy i atlasy. Na jejich odkaz navázala sonda Cassini-Huygens. V té době jednoznačně nejambicióznější a také nejdražší robotická mise v dějinách. Tento ambiciózní projekt vznikl díky spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI) a dodnes je považován za jednu z největších vědeckých výprav do hlubokého vesmíru. Jeho cílem bylo podrobně prozkoumat planetu Saturn, její ikonické prstence i rozmanitou soustavu měsíců, které
Na srpen naplánovala NASA hned tři výstupy do volného kosmického prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. První z nich se uskuteční už dnes. Jessica Meir a Anil Menon při něm vystoupí z přechodové komory modulu Quest a na energetický okruh 3B nainstalují hardware potřebný pro budoucí montáž svinovacího fotovoltaického panelu iROSA (International Space Station Roll-Out Solar Array). Panel má na stanici dorazit později v tomto roce a půjde již o sedmý exemplář tohoto typu na ISS. Stanici má poskytnout dodatečnou energii potřebnou pro důležité činnosti, mezi něž podle NASA patří také její bezpečná a řízená deorbitace.
Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního orbitálního nosiče od soukromé firmy z Indie. Právě raketě Vikram-1 se bude věnovat hlavní článek Kosmotýdeníku. V dalších tématech se podíváme na zajímavé spojení lunární firmy s novým investorem, návštěvu posádky Artemis II v Evropě, či uklízení rampy 36 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Už v úterý 14. července odpoledne má k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit nová tříčlenná posádka. Z bajkonurské rampy 31/6 se má v 16:47 vznést raketa Sojuz-2.1a s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-29. Ta bude mít ve svých útrobách velitele Pjotra Dubrova a letovou inženýrku Annu Kikinu (oba z Ruska) a letového inženýra Anila Menona z USA. Zatím se stále zdá, že pro tento start bude použit superrychlý letový profil, což znamená, že se kosmická loď má připojit k ISS už zhruba tři hodiny po startu. Spojení Sojuzu MS-29 s uzlovým modulem Pričal je naplánováno na 14. července v 19:56 SELČ. Jak start, tak i připojení k ISS budeme pro Vás komentovat živě a česky, přičemž odkazy na oba přenosy najdete v tomto článku.
Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se tento týden dal také označit za týden vícenásobně použitelných raket! Jen do Kosmotýdeníku se dostalo úspěšné zachycení čínské CZ-10B, zkoušky s čínskou raketou Hyperbola-3 a také úspěšný japonský test se zařízením RV-X. V hlavním tématu se pak budeme věnovat novému cvičebnímu stroji, na kterém na ISS trénuje evropská astronautka Sophie Adenot. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat ukončení mise evropské radarové družice Sentinel-1A, která překročila svoji živostnost a přinesla mnoho užitečných dat a objevů. Mimo výše zmíněná témata nás čeká třeba ještě připomínka EVA z ISS kvůli opravě Candarm-2 či průlet sondy Haybusa-2# kolem planetky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vážení čtenáři, je tady opět léto a vše, co se s ním pojí — prázdniny, dovolené, sluncem prozářené dny, ale také pravidelný seriál Kosmonautixu, Top 5. Ani letos nepřijdete o žebříčky nejrůznějších zajímavostí sepsané členy naší redakce a prezentované každý pátek. Tento seriál spojený s odlehčenou dobou volna začneme paradoxně žebříčkem, který tak úplně odlehčený není. Řeč bude o kosmonautech, kterým k naplnění jejich snu chyběla jedna z hlavních ingrediencí úspěchů všeho druhu — štěstí. Člen oddílu kosmonautů — to je položka, kterou by chtěl mít možnost do svého curriculum vitae napsat nejeden muž či žena. Jenže samotný fakt, že se člověk stane členem oddílu ještě v žádném případě neznamená, že by se dotyčný nebo dotyčná měli skutečně možnost podívat do vesmíru. Časová osa historie pilotované kosmonautiky je lemována malými pomníčky těch, kteří se dostali kosmickému letu doslova na dosah, nicméně jejich životní šance jim byla z nejrůznějších důvodů nakonec odepřena. Právě o těchto případech bude dnešní žebříček Top 5. A předem je nutno uvést, že, jak již bylo řečeno, oněch případů
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.