Vast
NASA vybrala společnost Vast, která plánuje provozovat komerční vesmírné stanice, aby v roce 2027 vyslala soukromou astronautskou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA vybrala společnost Vast, která plánuje provozovat komerční vesmírné stanice, aby v roce 2027 vyslala soukromou astronautskou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Americký senátní obchodní výbor schválil návrh zákona FCC, jehož cílem je zefektivnit licencování družic po revizi ustanovení týkajících se automatického schvalování žádostí.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že má zájem setkat se svým ruským protějškem z Roskosmosu a zúčastnit se nadcházejícího startu rakety Sojuz.
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Asi každý fanoušek kosmonautiky někdy snil o tom, jaké to je, když se při výhledu z okna naskytne neustále se měnící scenérie. Země ubíhající několik set kilometrů pod Vámi nabízí nikdy nekončící podívanou, která předčí všechny filmové efekty. Z takového okna by se člověk vydržel dívat celé hodiny. Není proto divu, že astronauti na ISS rádi relaxují právě v proskleném modulu Cupola, odkud je na naši mateřskou planetu nejlepší výhled. A když už se kochají, tak pořídí i nějakou to fotečku, aby se o krásu, kterou viděli, mohli podělit s ostatními. Náš seriál Krásy modré planety i ve svém 15. díle přináší dvacet vybraných snímků, které vyfotil japonský astronaut Koiči Wakata.
V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.
Zažíváme začátek roku, jaký tu už dlouho nebyl. Většinou se kosmonautické vody v lednu jen líně převalovaly a člověk aby zajímavou zprávu hledal s lupou v ruce. Ale letos? Pomyslná stavidla událostí se otevřela a na fanoušky kosmonautiky se valí dravá řeka – vždyť jen v uplynulém týdnu proběhly tři úspěšné starty raket. Všechny tři si rozebereme v dnešním Kosmotýdeníku. Začneme v Indii a zmíníme se i o dvou v současné době nejaktivnějších soukromých firmách – SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Také jejich rakety totiž ozvláštnily vstup do nového roku.
Od vypuštění prvního modulu ISS, ruské Zarji už uplynulo 15 let. Přesto ISS zatím do starého železa nemíří. Mezinárodní smlouvy ji zajišťují existenci až do roku 2020. Od 8. ledna je ale situace ještě lepší. Stanice by měla fungovat do roku 2024. Alespoň to NASA oficiálně přislíbil Bílý dům. Pokud se tedy na ISS nestane žádná mimořádná nehoda, nebo pokud po nástupu nového prezidenta nedojde k výraznému překopání kosmického programu, bude ISS nad našimi hlavami kroužit ještě deset let. Co to pro stanici znamená? To z různých pohledů rozebere náš dnešní článek.
Kosmická loď Cygnus měla ke své první ostré cestě na ISS vyrazit už před Vánoci. Teď se nám blíží polovina ledna a jak Cygnus, tak i nosná raketa Antares jsou stále na pevné zemi. Mohou za to hned tři neobvyklé situace, které postupně znemožnily start a vynutily si odklad na pozdější termín. Většinou se starty raket odkládají kvůli technickým problémům na nosiči, nebo kosmické lodi. Ale u Cygnusu to bylo jinak. Americká loď pokaždé doplácela na vnější problémy. Náš dnešní článek se věnuje shrnutí všech neobvyklých příčin, které způsobily, že posádka na ISS si na nové zásoby bude muset chvíli počkat.
Ani přechod na nový rok nezastaví nejdéle fungující seriál na našem blogu – tradiční Kosmotýdeník, který s železnou pravidelností každou neděli přináší shrnutí zajímavých událostí, které nám přinesl minulý kosmonautický týden. Začneme trochu odlehčeně – oslavami nového roku, pak přejdeme na vážnější notu – finišují přípravy na vypuštění nové americké komunikační družice ze série TDRS a na samotný závěr ještě přituhne – podíváme se totiž na vánici, která bičuje Spojené státy a která způsobila odklad startu lodi Cygnus.
Pohled na Zemi z výšky je fascinující. Naše planeta nabízí tolik krásných míst, že se pohled na neustále měnící se scenérii neomrzí ani astronautům, kteří na ISS pobývají několik měsíců. Právě naopak. Fotografování Země patří mezi nejoblíbenější pracovní činnosti a i ve chvílích volna se astronauti rádi uvelebí v proskleném modulu Cupola a buďto jen tak klidně relaxují, ale občas vezmou foťák a zaznamenají část působivé scenérie, která ubíhá několik set kilometrů pod nimi. Dnes se podíváme na dvacet fotek, které pořídil americký astronaut Mike Hopkins.
Ještě než článek začne, dovolte mi, abych Vás jménem celého našeho portálu přivítal v roce 2014. Přeji Vám do něj hodně štěstí, zdraví a úspěchů. Stejné přání mám nejen pro Vás, čtenáře, ale v přeneseném významu i pro všechny kosmonautické projekty, které mají tento rok odstartovat. Jak se sami v dnešním článku dočtete, máme se na co těšit a rozhodně nemůžeme říct, že by nadcházející rok měl být z hlediska kosmonautiky nudný. Čekají nás starty nových raket, vypuštění několika vědeckých družic a dokonce i přistání na kometě!
Osobně doufám, že si každý čtenář na otázku v nadpise odpoví alespoň částečně kladně. Dnes ale nebudeme hodnotit soukromé dojmy z roku, který se pomalu chýlí ke svému konci. Zaměříme se na končící rok z pohledu kosmonautiky. Připomeneme si nejvýznamnější události a nezapomeneme ani na trochu statistik – který stát měl nejvíce startů a kdo se může letos chlubit nejvyšší spolehlivostí? Kolik bylo výstupů do volného kosmu a tak dále. Dost ale úvodních slov, pojďme se začíst do hodnocení roku 2013.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.