Quantum Space
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Kosmická loď Orion pro misi Artemis 2 byla instalována na raketu Space Launch System, přičemž přípravy na oblet Měsíce stale pokračují.
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.
Představte si, že můžete získat snímek jakéhokoliv místa na Zemi z oběžné dráhy, který není starší než deset minut. Jistě můžete namítnout, že do pověstné křišťálové koule, která dokázala zobrazovat video v reálném čase a to i z uzavřených prostor, to má ještě daleko. Oproti službám Urthecast a HDEV v současnosti nabízejícím snímkování Země z Mezinárodní kosmické stanice, jde však projekt Flock společnosti Planet Labs zase o něco dále a více se tak možnostem křišťálové koule blíží. Nad celou Zeměkoulí chce totiž Planet Labs rozprostřít síť snímkovacích družic, dodávajících neustále aktuální záběry zemského povrchu.
Soukromá kosmická loď Dragon se už pomalu přesouvá z kategorie vyjukaných zelenáčů do pozice spolehlivého a zkušeného dopravního prostředku. V minulých dnech úspěšně zakončila svou třetí oficiální cestu k ISS a na Zemi dopravila náklad, který má pro vědce nevyčíslitelnou hodnotu. V našem dnešním článku probereme události od nedělního odpojení až po nedávný příjezd lodi do přístavu.
Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.
Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.
Rytmus Mezinárodní vesmírné stanice je poměrně stálý – každý rok startují čtyři lodě Sojuz, které pokaždé dopraví na ISS tři členy posádky. Ti pobývají ve stavu beztíže zhruba půl roku a pak se vrátí domů. Během půlroční služby jsou členy dvou dlouhodobých expedic. Právě před pár hodinami skončil pro trojici astronautů pobyt na ISS a čekal je návrat domů. Po 188 dnech ve stavu beztíže se na rodnou planetu vrátil nejen Michail Ťurin, ale i Richard Mastracchio a Koiči Wakata, který se stal historicky prvním japonským velitelem ISS v historii.
Pokud bychom si udělali statistiku poruchovosti jednotlivých systémů na Mezinárodní vesmírné stanici, na čele by zůstali dva favoriti – chlazení a zásobování elektřinou. V současné době se musí ISS obejít bez jednoho solárního panelu, který vyřadil z provozu zřejmě zkrat. Situace ale rozhodně není kritická, posádce žádné nebezpečí nehrozí. Dnešní článek rozebere příčiny selhání a zároveň Vás seznámí se systémem distribuce elektrické energie na stanici.
Nedělní poledne je za námi, čtenáři si užívají rodinné pohody po společném obědě a tak je čas na pokračování tradice, která začala už před rokem a půl. Vychází 85. díl Kosmotýdeníku, který jako obvykle zhodnotí uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Budeme se věnovat dalšímu letu zařízení Grasshopper 2, zmíníme se i o vykládce lodi Dragon, konkrétně její nehermetizované sekce a třetím tématem bude sloučení dvou výrobců kosmické techniky do jedné společnosti. Na konci článku budou následovat již tradiční krátké zprávy.
Technika dělá neuvěřitelné pokroky vpřed. Ještě před pár desítkami let byly videokamery těžké, drahé, s malým rozlišením a některé i černobílé. Dnes už si může levnou kameru pořídit prakticky kdokoliv. Malé krabičky si navíc poradí i s vysokým rozlišením obrazu. není proto divu, že lidé hned začali dumat, jestli by nebylo možné dostat tyto kamery do vesmíru. A tak se zrodil studentský program HDEV (High Definition Earth Viewing), v překladu tedy něco jako „sledování Země ve vysokém rozlišení“.
Sedm dní uplynulo jako voda a opět se setkáváme u řádek kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v uplynulém týdnu v kosmonautice. K nedělnímu obědu se tedy podíváme na tři velká témata. Nejdříve oslavíme dvacet sedm let fungování Hubblova kosmického dalekohledu, následně se přesuneme na Mars a podíváme, co aktuálně provádí vozítko Curiosity a velké zprávy uzavřeme informacemi o servisním výstupu, který provedli astronauti na ISS. Přeji příjemnou neděli a příjemné čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.