Viasat
Společnost Viasat podepsala smlouvu na využívání konstelace Lightspeed, kterou buduje společnost Telesat.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Viasat podepsala smlouvu na využívání konstelace Lightspeed, kterou buduje společnost Telesat.
Federální komise pro komunikace se připravuje na aktualizaci desítky let starých limitů výkonů družic. Jedná se o širší úsilí o modernizaci a zefektivnění předpisů.
LeoLabs, kalifornská společnost specializující se na sledování vesmírných objektů, představila mobilní sledovací radarový systém zaměřený na vojenské zákazníky. Nový systém Scout je přenosnou verzí zavedené pevné radarové infrastruktury společnosti.
Americké ministerstvo obrany udělilo dohromady 13,7 miliardy dolarů v kontraktech na služby pro vynášení nákladů společnostem SpaceX, United Launch Alliance (ULA) a Blue Origin, což je poprvé, kdy tři společnosti budou sdílet odpovědnost za vynesení vojenských a zpravodajských zařízení s vysokou prioritou.
NASA 2. dubna oznámila, že vydala výzvu k dalším dvěma soukromým astronautským misím, neboli PAM, na ISS. Půjde o pátou a šestou takovou misi k ISS, která je součástí širšího úsilí NASA o komercializaci.
Startup Aetherflux oznámil 2. dubna, že získal 50 milionů dolarů v investičním kole série A vedené společnostmi Index Ventures a Interlagos. Aetherflux plánuje do roku 2026 vypustit první demonstrační družici, která otestuje vesmírné solární technologie.
Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.
Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Soukromá raketa Falcon (sokol) 9 v 1.1 se chystá na floridském kosmodromu na svůj další let. Opět zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, na kterou dopraví již třetí plnohodnotnou zásobovací loď Dragon. V našem dnešním článku si celou misi rozebereme, seznámíme se s nákladem na palubě Dragonu a nastíníme si i bližší informace o chystaném měkkém přistání prvního stupně rakety Falcon.
Posádka na Mezinárodní vesmírné stanici se opět může těšit na čerstvé zásoby. Roli poslíčka bude v tomto případě plnit osvědčená ruská loď Progress, která se v těchto chvílích připravuje ke své vesmírné misi. Jedná se o expresní zásilku, protože Progress dorazí k ISS už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Náš dnešní článek se zaměřuje právě na zásobovací loď Progress M-23. Dozvíte se nejen o tom, co veze, ale i přesný harmonogram letu.
Asi žádný člověk v těchto týdnech neunikl zprávám, jejichž hlavním tématem byl východoevropský poloostrov Krym. Náš blog se tomuto tématu vyhýbal, jelikož naše tématická oblast leží někde jinde. Nicméně situace nadále graduje a nyní už spor přerůstá i do dalších oblastí a nechtě nechtě si musíme připustit, že začíná ovlivňovat i kosmonautiku. Náš dnešní článek se nebude věnovat samotné Krymské krizi, to ať rozebírají jiné weby. My si dnes rozebereme aktuální dění na poli vzájemných kosmonautických vztahů mezi dvojicí největších velmocí – Ruskem a Amerikou.
Setkávání na oběžné dráze není snadný úkol. V současné době se nejčastěji používá spojování dvou aktivních těles, která při vzájemném přibližování spolupracují, vyměňují si informace o vzájemné poloze, rychlosti a dalších důležitých faktorech. Jenže v kosmonautice existují i případy, kdy je potřeba provést spojovací manévr za použití pouze jediného aktivního tělesa. Co si v takovém případě počít? Odborníci z Evropské kosmické agentury se snaží na tenhle technologický oříšek nějak vyzrát.
Náš seriál Krásy modré planety přichází s další várkou snímků pořízených z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Stejně jako v minulém díle se i dnes zaměříme na fotky pořízené ruskou částí posádky – autory dnešních fotek jsou kosmonauti Anatolij Ivanišin a Anton Škaplerov. V minulém díle jsme udělali monotematické vydání zaměřené pouze na noční města. Příspěvek se u čtenářů setkal s pozitivním ohlasem a proto se i dnes vracíme k tomuto působivému tématu. Noční města mají svou neoddiskutovatelnou, trochu tajemnou krásu. Pohodlně se tedy usaďte, Slunce zapadá za obzor a Vaše cesta kolem světa začíná.
Včera vyšel na našem blogu článek, který představoval posádku kosmické lodi Sojuz TMA-12M. V textu se počítalo s tím, že se ruská loď připojí k Mezinárodní vesmírné stanici kolem čtvrté hodiny ráno, pouhých šest hodin po startu. Nikdo ale nečekal, že mezi startem, vydáním článku a plánovaným zakotvením dojde k závadě, která celý manévr odloží. Náš dnešní článek proto nabídne aktuální informace nejen o úspěšném startu, ale i o zkomplikovaném příletu ke stanici.
V minulých měsících se stalo milou tradicí, že při startu nové posádky k ISS vychází na našem blogu článek, který se zabývá životopisy všech členů posádky. Dnešek nebude výjimkou, protože včera ve 22:17 našeho času odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TMA-12M. Ta by se měl podle plánu spojit se staničním modulem Poisk dnes kolem čtvrté hodiny ráno. je to tím, že Sojuz poletí, jako již v posledních případech tradičně, po takzvaném rychlém profilu dráhy, který umožňuje dokování už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Po tomto spojení již bude 39. dlouhodobá expedice na mezinárodní vesmírné stanici kompletní.
Po delší době opět přichází řada na náš nepravidelný seriál, který Vám přináší okouzlující pohledy na naši rodnou planetu tak, jak je nafotili astronauti, nebo satelity na oběžné dráze. Dnešní díl bude ve dvou věcech výjimečný už jsme tu měli snímky od amerického, kanadského, italského i japonského astronauta. Dnes se dostane na fotky ruských kosmonautů, konkrétně díla Antona Škaplerova a Anatolije Ivanišina. Díl navíc přinese pouze snímky nočních měst, která září do temnoty jako zlaté šperky lidského umu. Vydejte se s námi na virtuální noční cestu kolem světa.
Pokud si fanoušci kosmonautiky do kalendáře poznačují kroužkem termíny přistání ruských lodí Sojuz, pak jim dění v posledních dnech a týdnech přinesly spoustu škrtání a změn. S přistáním kosmické lodi Sojuz TMA-10M se manipulovalo hned několikrát – pokaždé z jiného důvodu. Jednou kvůli rozbahněnému podloží, jindy zase kvůli velkému množství sněhu. Náš dnešní článek všechny tyto zvraty shrne a zároveň se podíváme i na ISS, kde pobývá zárodek nové dlouhodobé expedice.
Týden se s týdnem sešel a jak už se stalo tradicí, je pro vás připraven aktuální díl kosmotýdeníku, který shrne to nejzajímavější, co přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Dnes se můžete těšit na tři velké zprávy. První bude hovořit o výměně posádek na Mezinárodní kosmické stanici, a zda má ukrajinská krize vliv na fungování ISS. Ve druhé zprávě se pak podíváme na jeden spor o to, kdo bude vynášet americké vojenské satelity a kosmotýdeník uzavřeme zprávou o pokroku v rámci projektu Morpheus. Na závěr nebude chybět ani několik krátkých zpráv z vesmíru, kde se seznámíme s jednou zajímavou animací a tím, co Curiosity aktuálně vidí na Marsu.
