Shijian-19
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě slavnostního oběda i Kosmotýdeník, tak nás to velmi těší. Dnes vychází již 72. díl této pravidelné rekapitulace posledních sedmi dní z pohledu kosmonautiky. Dnešní shrnutí se bude ve všech tématech točit kolem největšího státu světa – Ruska. Nejprve bude řeč o napůl úspěšném výstupu do volného kosmu z paluby ISS, druhé téma se zaměří na prodloužení smlouvy o využívání lodí Sojuz. Třetím témata se bude točit okolo ruských plánů v kosmonautice.
Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají desítky, nebo spíše stovky nejrůznějších experimentů. Většina z nich se točí kolem biologie, ale najdeme tu i materiálové pokusy, pozorování Země, vesmíru i fyzikálních projevů jako třeba hoření. Jedna nezanedbatelná část vědy ale byla až doposud na palubě ISS spíše Popelkou. Řeč je o oboru, který připadá běžným smrtelníkům na hony vzdálený – kvantová fyzika. To se ale zřejmě v roce 2016 změní. NASA totiž v těchto dnech schválila nové vědecké projekty pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Mezi vyvolenou sedmičkou se nachází i projekt, který cílí právě na pochopení kvantové podstaty částic.
Asi každý fanoušek kosmonautiky někdy snil o tom, jaké to je, když se při výhledu z okna naskytne neustále se měnící scenérie. Země ubíhající několik set kilometrů pod Vámi nabízí nikdy nekončící podívanou, která předčí všechny filmové efekty. Z takového okna by se člověk vydržel dívat celé hodiny. Není proto divu, že astronauti na ISS rádi relaxují právě v proskleném modulu Cupola, odkud je na naši mateřskou planetu nejlepší výhled. A když už se kochají, tak pořídí i nějakou to fotečku, aby se o krásu, kterou viděli, mohli podělit s ostatními. Náš seriál Krásy modré planety i ve svém 15. díle přináší dvacet vybraných snímků, které vyfotil japonský astronaut Koiči Wakata.
V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.
Zažíváme začátek roku, jaký tu už dlouho nebyl. Většinou se kosmonautické vody v lednu jen líně převalovaly a člověk aby zajímavou zprávu hledal s lupou v ruce. Ale letos? Pomyslná stavidla událostí se otevřela a na fanoušky kosmonautiky se valí dravá řeka – vždyť jen v uplynulém týdnu proběhly tři úspěšné starty raket. Všechny tři si rozebereme v dnešním Kosmotýdeníku. Začneme v Indii a zmíníme se i o dvou v současné době nejaktivnějších soukromých firmách – SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Také jejich rakety totiž ozvláštnily vstup do nového roku.
Od vypuštění prvního modulu ISS, ruské Zarji už uplynulo 15 let. Přesto ISS zatím do starého železa nemíří. Mezinárodní smlouvy ji zajišťují existenci až do roku 2020. Od 8. ledna je ale situace ještě lepší. Stanice by měla fungovat do roku 2024. Alespoň to NASA oficiálně přislíbil Bílý dům. Pokud se tedy na ISS nestane žádná mimořádná nehoda, nebo pokud po nástupu nového prezidenta nedojde k výraznému překopání kosmického programu, bude ISS nad našimi hlavami kroužit ještě deset let. Co to pro stanici znamená? To z různých pohledů rozebere náš dnešní článek.
Kosmická loď Cygnus měla ke své první ostré cestě na ISS vyrazit už před Vánoci. Teď se nám blíží polovina ledna a jak Cygnus, tak i nosná raketa Antares jsou stále na pevné zemi. Mohou za to hned tři neobvyklé situace, které postupně znemožnily start a vynutily si odklad na pozdější termín. Většinou se starty raket odkládají kvůli technickým problémům na nosiči, nebo kosmické lodi. Ale u Cygnusu to bylo jinak. Americká loď pokaždé doplácela na vnější problémy. Náš dnešní článek se věnuje shrnutí všech neobvyklých příčin, které způsobily, že posádka na ISS si na nové zásoby bude muset chvíli počkat.
Ani přechod na nový rok nezastaví nejdéle fungující seriál na našem blogu – tradiční Kosmotýdeník, který s železnou pravidelností každou neděli přináší shrnutí zajímavých událostí, které nám přinesl minulý kosmonautický týden. Začneme trochu odlehčeně – oslavami nového roku, pak přejdeme na vážnější notu – finišují přípravy na vypuštění nové americké komunikační družice ze série TDRS a na samotný závěr ještě přituhne – podíváme se totiž na vánici, která bičuje Spojené státy a která způsobila odklad startu lodi Cygnus.
Pohled na Zemi z výšky je fascinující. Naše planeta nabízí tolik krásných míst, že se pohled na neustále měnící se scenérii neomrzí ani astronautům, kteří na ISS pobývají několik měsíců. Právě naopak. Fotografování Země patří mezi nejoblíbenější pracovní činnosti a i ve chvílích volna se astronauti rádi uvelebí v proskleném modulu Cupola a buďto jen tak klidně relaxují, ale občas vezmou foťák a zaznamenají část působivé scenérie, která ubíhá několik set kilometrů pod nimi. Dnes se podíváme na dvacet fotek, které pořídil americký astronaut Mike Hopkins.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
