ISS

  • Kosmotýdeník 190. díl (2.5. – 8.5.2016)

    Kosmotýdeník 190. díl (2.5. – 8.5.2016)

    Lukáš Houška12 komentářů

    Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Křesla a pistole – pomůcky pro pohyb při EVA (7. díl)

    Křesla a pistole – pomůcky pro pohyb při EVA (7. díl)

    Ondřej Šamárek18 komentářů

    S vývojem technik pro práci v otevřeném prostoru se ukázala být raketová křesla alespoň dočasně nadbytečná. Americký pilotovaný program si vystačil s manipulátorem RMS, známým jako „Kanadská ruka“. Do přípravku na jeho pracovním konci byla připevněna speciální plošinka, kam astronaut zaklesnul nohy a manipulátorem se nechal dovézt na požadované místo. Sověti používali staniční manipulátory Strela, jež připomínaly přerostlé rybářské pruty. Strely bylo možné přemisťovat po povrchu Miru a s jejich pomocí se mohli kosmonauti přemístit na jinak obtížně přístupná místa. Tam, kde se nedostal RMS nebo Strela, zbývala stará dobrá lopotivá cesta za pomoci úchytů a madel. Občas bylo nutné uchýlit se k nekonvenčním praktikám, jako v případě Sojuzu TM-9, k jehož uvolněné termální látkové obšívce se kosmonauti během výstupu z modulu Kvant 2 dostali za použití teleskopického žebříku. Celkově však raketová křesla nijak zvlášť nikomu nechyběla. Nicméně během prací na programu americké stanice Freedom se situace začala měnit. Některým nedávala spát myšlenka na možnost selhání bezpečnostních lanek, kterými se…

  • Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

    Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

    Lukáš Houška20 komentářů

    Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • ŽIVĚ: Ke stanici se připojuje nafukovací modul

    ŽIVĚ: Ke stanici se připojuje nafukovací modul

    Dušan Majer4 komentáře

    Dnes okolo 8:15 středoevropského letního času by měla začít zhruba čtyřhodinová operace, která má za úkol připojit vyfouknutý experimentální modul BEAM k Mezinárodní vesmírné stanici. Všechno začne uvolněním držáků, které zajišťují modul v nákladové sekci lodi Dragon. Robotická paže pak provede sérii manévrů, díky kterým dopraví modul až k připojovacímu uzlu modulu Tranquility. Po kontrole všech systémů dojde k finálnímu přiblížení. O definitivní připojení se postarají čtyři sady čtyř automaticky ovládaných šroubů, které se utáhnou a přitáhnou k sobě oba moduly. V dnešním článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

  • Obytný nafukovací modul v roce 2020

    Obytný nafukovací modul v roce 2020

    Dušan Majer16 komentářů

    O firmě Bigelow Aerospace je v těchto dnech hodně slyšet. není se co divit – u stanice ISS právě kotví soukromá loď Dragon, která sem před pár dny dopravila kromě jiného i experimentální nafukovací modul BEAM, který se už 16. dubna připojí ke stanici na modul Tranquility. Plány firmy Bigelow tím ale nekončí. Jejich cílem je provozovat hotel na oběžné dráze, který by se skládal právě z těchto nafukovacích modulů. Další krok by mohl přijít už v roce 2020, kdy raketa Atlas V s rozšířeným aerodynamickým krytem vynese první nafukovací obytný modul.

  • Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

    Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

    Lukáš Houška76 komentářů

    Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

  • ŽIVĚ: Dragon po roce přilétá k ISS

    ŽIVĚ: Dragon po roce přilétá k ISS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Psal se 17. duben loňského roku a šestá zásobovací loď Dragon byla připojena k Mezinárodní stanici. Tehdy ještě nikdo netušil, že příští mise k ISS vůbec nedoletí a že se podobného pohledu dočkáme až za téměř jeden celý rok. Páteční start se ale podařil – splněn byl nejen sekundární (byť velmi sledovaný) úkol s přistáním prvního stupně, ale také úkol primární, tedy vynesení v pořadí již osmé zásobovací lodi Dragon na oběžnou dráhu. V dnešním článku budete mít možnost sledovat proces zachycení lodi robotickou paží i následné připojení k modulu Harmony.

  • Přistání na plošině úspěšné, BEAM letí k ISS!

    Přistání na plošině úspěšné, BEAM letí k ISS!

    Daniel Heřt33 komentářů

    Po několika stále nadějnějších pokusech se konečně podařilo soukromé firmě SpaceX přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9 na plovoucí plošině Of Course I Still Love You. Zatímco první stupeň přistával, druhý stupeň úspěšně doručil zásobovací loď Dragon i s nafukovacím modulem BEAM na oběžnou dráhu. Celou misi tedy můžeme označit za totální úspěch. SpaceX tímto kouskem podnikla další významný krok ke znovupoužitelnosti raket. Většina budoucích raket bude totiž muset přistávat na plovoucí plošině, protože nebudou mít dostatek paliva pro návrat na pevninu. Dnešní den tedy můžeme bez problémů zapsat tučným písmem do dějin kosmonautiky, je to ohromný úspěch který přináší velice nadějné vize budoucnosti.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Návrat Dragonu do služby

    ŽIVĚ A ČESKY: Návrat Dragonu do služby

    Dušan Majer38 komentářů

    Od 28. června loňského roku už v řekách uplynulo hodně vody. Po tehdejší havárii byly rakety Falcon na půl roku uzemněny, ale 22. prosince se SpaceX vrátila ve velkém stylu a od té doby Falcony provedly několik úspěšných startů. Stále se však čekalo na let zásobovací lodi Dragon. Ta chvíle nadešla až nyní. Na startovní rampě číslo 40 na mysu Canaveral stojí Falcon 9 v1.2 a na jeho špičce je osmá zásobovací loď Dragon určená pro let k ISS. Ve své nehermetizované sekci nese ostře sledovaný náklad – nafukovací modul BEAM, který má ověřit spolehlivost této nové technologie. Celý start Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.

  • Nafukovací modul snadno a přehledně

    Nafukovací modul snadno a přehledně

    Dušan Majer5 komentářů

    Pokud se vše podaří, vydá se už zítra k Mezinárodní vesmírné stanici kosmická loď Dragon. Jejím asi nejsledovanějším nákladem bude nafukovací modul BEAM, který se ve druhé polovině měsíce připojí ke stanici, aby se v polovině června nafouknul, čímž začne dvouletá zkouška, při které se bude studovat, jak si modul vede. V dnešním článku Vám přinášíme povedenou infografiku, která jednoduchou formou seznamuje veřejnost s tímto novým typem kosmické techniky, který má před sebou slibnou budoucnost. Jelikož byla grafika v angličtině, rozhodli jsme se ji pro naše čtenáře přeložit.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗