Čína
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
S vývojem technik pro práci v otevřeném prostoru se ukázala být raketová křesla alespoň dočasně nadbytečná. Americký pilotovaný program si vystačil s manipulátorem RMS, známým jako „Kanadská ruka“. Do přípravku na jeho pracovním konci byla připevněna speciální plošinka, kam astronaut zaklesnul nohy a manipulátorem se nechal dovézt na požadované místo. Sověti používali staniční manipulátory Strela, jež připomínaly přerostlé rybářské pruty. Strely bylo možné přemisťovat po povrchu Miru a s jejich pomocí se mohli kosmonauti přemístit na jinak obtížně přístupná místa. Tam, kde se nedostal RMS nebo Strela, zbývala stará dobrá lopotivá cesta za pomoci úchytů a madel. Občas bylo nutné uchýlit se k nekonvenčním praktikám, jako v případě Sojuzu TM-9, k jehož uvolněné termální látkové obšívce se kosmonauti během výstupu z modulu Kvant 2 dostali za použití teleskopického žebříku. Celkově však raketová křesla nijak zvlášť nikomu nechyběla. Nicméně během prací na programu americké stanice Freedom se situace začala měnit. Některým nedávala spát myšlenka na možnost selhání bezpečnostních lanek, kterými se astronauti měli během výstupů poutat k povrchu stanice. Na rozdíl od
Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dnes okolo 8:15 středoevropského letního času by měla začít zhruba čtyřhodinová operace, která má za úkol připojit vyfouknutý experimentální modul BEAM k Mezinárodní vesmírné stanici. Všechno začne uvolněním držáků, které zajišťují modul v nákladové sekci lodi Dragon. Robotická paže pak provede sérii manévrů, díky kterým dopraví modul až k připojovacímu uzlu modulu Tranquility. Po kontrole všech systémů dojde k finálnímu přiblížení. O definitivní připojení se postarají čtyři sady čtyř automaticky ovládaných šroubů, které se utáhnou a přitáhnou k sobě oba moduly. V dnešním článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.
O firmě Bigelow Aerospace je v těchto dnech hodně slyšet. není se co divit – u stanice ISS právě kotví soukromá loď Dragon, která sem před pár dny dopravila kromě jiného i experimentální nafukovací modul BEAM, který se už 16. dubna připojí ke stanici na modul Tranquility. Plány firmy Bigelow tím ale nekončí. Jejich cílem je provozovat hotel na oběžné dráze, který by se skládal právě z těchto nafukovacích modulů. Další krok by mohl přijít už v roce 2020, kdy raketa Atlas V s rozšířeným aerodynamickým krytem vynese první nafukovací obytný modul.
Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
Psal se 17. duben loňského roku a šestá zásobovací loď Dragon byla připojena k Mezinárodní stanici. Tehdy ještě nikdo netušil, že příští mise k ISS vůbec nedoletí a že se podobného pohledu dočkáme až za téměř jeden celý rok. Páteční start se ale podařil – splněn byl nejen sekundární (byť velmi sledovaný) úkol s přistáním prvního stupně, ale také úkol primární, tedy vynesení v pořadí již osmé zásobovací lodi Dragon na oběžnou dráhu. V dnešním článku budete mít možnost sledovat proces zachycení lodi robotickou paží i následné připojení k modulu Harmony.
Po několika stále nadějnějších pokusech se konečně podařilo soukromé firmě SpaceX přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9 na plovoucí plošině Of Course I Still Love You. Zatímco první stupeň přistával, druhý stupeň úspěšně doručil zásobovací loď Dragon i s nafukovacím modulem BEAM na oběžnou dráhu. Celou misi tedy můžeme označit za totální úspěch. SpaceX tímto kouskem podnikla další významný krok ke znovupoužitelnosti raket. Většina budoucích raket bude totiž muset přistávat na plovoucí plošině, protože nebudou mít dostatek paliva pro návrat na pevninu. Dnešní den tedy můžeme bez problémů zapsat tučným písmem do dějin kosmonautiky, je to ohromný úspěch který přináší velice nadějné vize budoucnosti.
Od 28. června loňského roku už v řekách uplynulo hodně vody. Po tehdejší havárii byly rakety Falcon na půl roku uzemněny, ale 22. prosince se SpaceX vrátila ve velkém stylu a od té doby Falcony provedly několik úspěšných startů. Stále se však čekalo na let zásobovací lodi Dragon. Ta chvíle nadešla až nyní. Na startovní rampě číslo 40 na mysu Canaveral stojí Falcon 9 v1.2 a na jeho špičce je osmá zásobovací loď Dragon určená pro let k ISS. Ve své nehermetizované sekci nese ostře sledovaný náklad – nafukovací modul BEAM, který má ověřit spolehlivost této nové technologie. Celý start Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.
Pokud se vše podaří, vydá se už zítra k Mezinárodní vesmírné stanici kosmická loď Dragon. Jejím asi nejsledovanějším nákladem bude nafukovací modul BEAM, který se ve druhé polovině měsíce připojí ke stanici, aby se v polovině června nafouknul, čímž začne dvouletá zkouška, při které se bude studovat, jak si modul vede. V dnešním článku Vám přinášíme povedenou infografiku, která jednoduchou formou seznamuje veřejnost s tímto novým typem kosmické techniky, který má před sebou slibnou budoucnost. Jelikož byla grafika v angličtině, rozhodli jsme se ji pro naše čtenáře přeložit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.