Stoke Space
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když v roce 2014 proběhla na ISS první sklizeň salátu, bylo této zprávy všude plno. Tehdy se ještě vzorky nekonzumovaly, ale zamířily na Zemi pro laboratorní testy. O rok později si už Scott Kelly a jeho kolegové pochutnávali na salátu a také se o tom hodně psalo. A nyní došlo na ISS k další sklizni a je ticho po pěšině. Jelikož si myslíme, že jde o zajímavou událost, která si zaslouží připomenutí, rozhodli jsme se vydat tento článek. V roli zahradníka byl Robert Kimbrough, který si na odpolední svačinku podle plánu sebral několik lístků červeného římského salátu, o které se předtím měsíc staral.
Byl to na první pohled normální let zásobovací lodi Progress, jakých už historie zažila stovky. Dokonce i náš videopřenos sledovalo v době maximálního zájmu ani ne 200 lidí, což je sice krásné číslo, ale i tak je to ve srovnání s průměrem méně, než obvykle – kupříkladu diváků na pilotovaném startu Sojuzu MS-03 bylo dvakrát tolik. Vždyť Progressy létají jako na drátkách – každý rok 4 kousky – co by se mohlo pokazit? Situace se ale změnila během práce horního stupně, kdy došlo ke ztrátě telemetrie. Pozemní týmy na sobě nedávaly nic znát ani v době, kdy už měl být Progress na oběžné dráze.
Mezinárodní vesmírná stanice se v těchto dnech dočká hned dvojité dávky zásob. Už dnes odpoledne by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat nosná raketa Sojuz U, která na oběžnou dráhu vynese čtvrtý exemplář modernizované řady zásobovacích lodí Progress MS. Příští týden se můžeme těšit na japonský příspěvek ve formě šesté automatické zásobovací lodi HTV. Oba starty Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.
V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části
Jedním z čtenářsky nejoblíbenějších seriálů na našem webu byl Deník astronautky, ve kterém Michael Voplatka překládal zápisky, které na sociálních sítích prezentovala během svého pobytu na ISS italská astronautka Samantha Cristoforetti. Nyní bychom chtěli na tento oblíbený seriál navázat, ale zároveň jej nechceme kopírovat. Na ISS momentálně pobývá francouzský astronaut Thomas Pesquet, který se v prvních dnech pobytu ukázal jako aktivní přispěvatel na sociální sítě. Rozhodli jsme se jeho fotky zprostředkovat i našim čtenářům a doplnit je o přeložené popisky přímo od francouzského astronauta. Dnes přichází první díl a jsme velmi zvědaví, jak se Vám tento nový seriál bude líbit.
Už když se v pondělí od Mezinárodní vesmírné stanice oddělila loď Cygnus, psali jsme na našem webu, že to ještě není konec její služby. Kromě vypuštění cubesatů Lemur se čekalo hlavně na experiment Saffire-II. Ten spočívá v zapálení několika velkých testovacích vzorků a z hlediska bezpečnosti se nedá provádět na obydlené stanici. Již nepotřebná zásobovací loď bez posádky a mířící k zániku v atmosféře je k tomuto účelu ideálním prostředím.
Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.
Od startu kosmické lodi Cygnus na misi OA-5 uplynul již měsíc. Loď na ISS dopravila více než 2300 kilogramů nákladu včetně potravin a vědeckých experimentů, které prováděli členové 49. i aktuální 50. dlouhodobé expedice. Dnes o půl druhé odpoledne našeho času Robert Kimbrough a Thomas Pesquet s pomocí staniční robotické paže oddělili loď Cygnus od modulu Unity, ale tím ještě jeho úkoly nekončí. Zdaleka přitom nejde jen o mediálně vděčný a často zmiňovaný experiment Saffire-II, který v útrobách lodi zapálí požár a bude sledovat, jak se plameny šíří.
Kosmická loď Sojuz MS-03 se na oběžnou dráhu vydala ve čtvrtek večer našeho času a čekala na ni dvoudenní cesta vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Po 34 obězích kolem Země přišel čas na spojení se staničním modulem Rasvět. Celá operace dopadla úspěšně a Sojuz MS-03 je od noci ze soboty na neděli součástí Mezinárodní vesmírné stanice – posádka tvořící jubilejní 50. dlouhodobou expedici je tak kompletní. Oleg Novickij, Thomas Pesquet a Peggy Whitson doplnili stávající trojici ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Jak se již v posledních letech stalo tradicí, přinášíme Vám článek, ve kterém se podrobněji seznámíme s životopisy všech členů posádky.
Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.