DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ani v roce 2017 nepřijdete o Thomasův fotokoutek, který si už za poslední týdny stačil nasbírat nemalý počet pravidelných čtenářů. Také dnes vydáváme článek, ve kterém Vám přinášíme fotky, které na ISS pořídil francouzský kosmonaut Thomas Pesquet. Jak se již stalo tradicí, fotky doplňují originální komentáře přímo od samotného autora snímků. My jsme tyto popisky jen přeložili do češtiny, aby si je mohli vychutnat všichni čtenáři. Pojďte se tedy kochat krásami naší planety a nahlédněte do nevšedně všedního života na ISS.
Vítejte v roce 2017 a tradičnímu přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku, připadla ta krásná příležitost, že začínající rok otevře. Toto vydání bude proto trochu výjimečné tím, že se v něm dočkáte mnohem více fotografií, než jste zvyklí. Nicméně hlavním tématem tentokrát bude vozítko Curiosity, které zápasí se svým vrtákem, nyní už se zdá, že víme, proč se vrták chová nestandardně. Podíváme se také na plánované zásobovací mise k ISS v režii SpaceX a na další informace. Pevně věřím, že i v roce 2017 se budeme setkávat u Kosmotýdeníků plných fantastických kosmických událostí. Přeji vám příjemný vstup do nového roku a dobré čtení.
Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.
Konec každého kalendářního roku tradičně svádí k bilancování, ohlédnutí za událostmi, úspěchy i těžkostmi, které se odehrály v průběhu právě končícího oběhu kosmické kolébky lidstva (Země) kolem nejbližší životodárné hvězdy (Slunce). Nejinak je tomu i v případě NASA, která se nezapomněla pochlubit pokrokem v programu komerčních pilotovaných lodí – CCP (Commercial Crew Program) za rok 2016, se kterým Vás v tomto článku rádi seznámíme. Boeing i SpaceX v tomto roce dosáhli značného pokroku v přípravě svých systémů pro dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Obě společnosti začaly stavět letový hardware kosmických lodí, se kterými budou prováděny ostré testovací lety před zahájením pravidelných misí na ISS s rotací posádek.
Francouzský astronaut Thomas Pesquet ani v tomto týdnu nelenil a plnil sociální sítě svými povedenými fotkami, které zachycují jak krásné výhledy na naši planetu, tak i nejrůznější úkoly, které plní členové 50. jubilejní expedice na jediné trvale obydlené stanici mimo zemský povrch. A hned na začátku mohu slíbit, že z fotek (minimálně některých) bude znát, že vznikly v období Vánoc – což je ostatně poznat hned z náhledového obrázku. Stejně jako dříve jsme fotky vzali a jejich popisky přeložili do češtiny, abyste se jimi mohli bez problémů pokochat bez ohledu na to, zda umíte cizí jazyky, nebo ne.
Ani ve sváteční čas nebudete ochuzeni o souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník tentokrát v hlavním tématu nabídne bližší pohled na vynesený čínský satelit TanSat, který si má ohlídat hromadění skleníkových plynů v atmosféře Země. Podíváme se však také na to, jak slaví Vánoce na ISS, nebo se podíváme na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám pěkný první svátek vánoční a příjemné čtení.
Pokud čtete náš web pravidelně, jistě znáte náš seriál Thomasův fotokoutek, případně starší, méně častý seriál Krásy modré planety. V nich Vás seznamujeme s fotkami, které vznikly na palubě ISS. A věřím, že mi dáte za pravdu když řeknu, že pohledy, které se nabízí astronautům z ISS jsou mimořádné. Jelikož se blíží konec roku, přichází období rekapitulací a nejlepších okamžiků, které přinesl rok 2016. Tímto článkem tuto sérii otevíráme i na našem webu. Přinášíme Vám video z produkce NASA, ve kterém se můžete pokochat 16 nejkrásnějšími fotkami, které byly letos pořízené z paluby ISS. Ale všichni moc dobře víme, že konkurence byla velmi těžká a do výběru by se s klidným srdcem mohlo dostat klidně i desetkrát víc snímků.
Pokud už se k Vašemu pondělnímu ránu připojila asociace spojená s naším seriálem Thomasův fotokoutek, máme z toho velkou radost. Ani dnes Vás neochudíme o snímky, které na Mezinárodní vesmírné stanici pořídil francouzský astronaut Thomas Pesquet. Jako vždy budou tyto fotky doplněny překladem původních popisků přímo od Thomase. Pokud se tedy chcete podívat, jak se na ISS žije, co astronauti dělají a jaký mají astronauti úžasný výhled, je tento článek přesně pro Vás.
Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.
Čtyři dny po vzorném startu z kosmodromu Tanegašima v jižním Japonsku dorazila včera zásobovací loď HTV-6 k Mezinárodní vesmírné stanici. Ve svých útrobách nesla čtyři a půl tuny vybavení, jídla, oblečení a experimentů. Deset metrů dlouhá loď přiletěla ke stanici odspodu a přibližovala se postupně – vždy zastavila v předem určených bodech a teprve když pozemní týmy uznaly, že je vše v pořádku, mohlo přibližování pokračovat. Celý setkávací proces ale probíhal rychleji, než se čekalo a staniční robotická paže tak japonskou loď zachytila už v 11:37 našeho času, tedy zhruba o 20 minut dříve oproti plánu. Stanice v té době prolétala 402 kilometrů nad Chile.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.