Štítek ‘ISS’

Dextre se připravuje na výpomoc astronautům

Robot Special Purpose Dexterous Manipulator (SPDM), který je častěji nazýván Dextre dokončil na ISS sérii testů, při kterých demonstroval práce, které normálně musí vykonávat astronauti při vesmírných vycházkách. Dextre je specializovaný robot, který může být přenášen mezi různými pracovišti pomocí větší robotické paže Canadarm2. Sám disponuje sadou různých nástrojů, které mu umožňují vykonávat údržbářské práce na exteriéru ISS. Na stanici byl vynesen už v roce 2008 raketoplánem Endeavour při misi STS-123 a následně sestaven během vesmírné vycházky. Po překonání několika počátečních problémů se konečně v roce 2010 dostal do plného provozu.

Kosmický šatník 13. díl

Space Shuttle

Po skončení programu Apollo se Spojené státy v oblasti pilotovaných misí nadlouho odmlčely. Nebylo to snad proto, že by jim došel dech. V zákulisí se chystal revoluční dopravní prostředek na orbit – raketoplán. Velký orbitální kluzák, jenž se vyznačoval znovupoužitelností a jehož verzatilita měla překonat vše, co zde dosud bylo. Raketoplán měl startovat několikrát měsíčně a na orbitu podporovat stavbu americké orbitální stanice, provádět vojenská i civilní pozorování Země, biologické a materiálové experimenty, ale hlavně – vynášet a zachycovat družice (a nejen ty americké!). Byly plánovány dokonce inspekce a opravy družic přímo na orbitu. K tomu však bylo zapotřebí vyvinout nové technologické prostředky, pomocí nichž by bylo možné tyto úkoly provádět. Tak se zrodila například robotická paže, nebo nová generace skafandrů. Raketoplán se po mnohých porodních bolestech nakonec podařilo uvést v život na počátku 80. let. Ovšem realita ukázala limity jak co do původních záměrů ohledně využití, tak i po ekonomické stránce. Zamýšlený monopol na vynášení velkých družic vzal zasvé, stejně jako plány na čistě americkou stanici Alpha. Nakonec, po 30 let trvající službě, zmizely ze scény i raketoplány samotné. Zbylo nám po nich však několik „potomků“ – jedním z nich je například robotické rameno Canadarm, jehož evoluce je využívána na stanici ISS. Dalším pozůstatkem je pak skafandr EMU, protějšek sovětského a posléze ruského Orlanu. A stejně jako Orlan, i EMU se pyšní přes třicet let trvající zářnou kariérou a, jak se zdá, její konec je zatím v nedohlednu…

Kontrola robotické paže na ISS

Už v roce 2003 se na staniční robotické paži Canadarm2 objevila malá černá skvrna hned vedle písmene “a”. Může se zdát, že jde jenom o drobnost, ale podobnou stopu by mohl na paži zanechat například mikrometeorit, nebo kus vesmírného smetí. Tyto objekty se mohou s ISS střetnout v rychlostech přesahujících 30 000 kilometrů za hodinu a tím způsobit závažné poškození. Robotická paže zastává na stanici velice kritické funkce, mimo jiné zachytává a připojuje přilétávající zásobovací lodě Dragon a Cygnus. Jakákoliv závada by tak mohla stanici ochromit. Kamery které jsou umístěny na vnějšku ISS nejsou schopné dostatečného přiblížení, aby odhalily detaily oné tmavé skvrny. NASA proto sáhla po přístroji VIPIR, který je součástí mise robotického tankování, aby provedla důkladnou inspekci robotické paže.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti na kosmické procházce

Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít pět a půl hodiny dlouhý výstup do otevřeného prostoru v podání Jurije Malenčenka a Sergeje Volkova. Jejich úkolem je běžná údržba exteriéru stanice. Na dvojici čeká odstranění experimentu Expose-R, ve kterém byly po dobu roku a půl vystaveny různé materiály kosmickému prostředí. Kromě toho odstraní experiment CKK (opět materiály vystavené kosmickému prostředí) jeho nástupcem, nebo instalace experimentu Vinoslivost. Dvojice k výstupu použije přechodovou komoru na ruském modulu Pirs a NASA TV by měla celý výstup vysílat živě.

Kosmotýdeník 176. díl (25.1. – 31.1.2016)

V dnešním vydání Kosmotýdeníku si shrneme velmi nabitý poslední lednový týden, který přinesl spoustu zajímavých zpráv. Krom startu Ariane 5 a Protonu-M, o kterém jsme vás informovali v průběhu týdne, se v hlavní zprávě podíváme na certifikaci, kterou získala raketa Falcon 9 Full thrust a která SpaceX otevírá cestu k velmi zajímavým lukrativním zakázkám. Dále zamíříme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, ze které byly vypuštěny dva cubesaty. Zjistíme, jak se posunuly přípravy na misi EM-1, která pošle loď Orion k Měsíci a nevynecháme ani dění u Marsu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Soukromá přechodová komora na ISS?

Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?

Vodní ping-pong na ISS

Myslíte že jde použít vodní kapku jako míček na ping-pong? Scotty Kelly to zkusil a funguje to. I když se to může zdát jako hloupost, přesto má tohle video hlubší význam. Díky těmto záběrům si můžeme my, pozemšťané, kteří nikdy nepřišli do styku s dlouhodobým stavem mikrogravitace lépe pochopit všechny aspekty tohoto zvláštního prostředí. Stejně tak je to i vynikající ukázka povrchového napětí vody, o kterém často slýcháme, ale obrázek je v takovém případě za tisíc slov – zvlášť když je jako v tomto případě ve 4K rozlišení.

Kosmický šatník 10. díl

Skafandr Orlan

Skafandr pro výstupy do volného prostoru lze přirovnat k jakémusi obalu, jenž chrání svého nositele před všemi nepřízněmi okolního nepřátelského prostředí. Lidské tělo tak s jeho pomocí odolává chladu, radiaci, nízkému tlaku a nedostatku kyslíku. Všechny tyto aspekty kosmické skafandry od počátku splňovaly. Postupně se také zvyšovala výdrž a úroveň práceschopnosti kosmonautů, vystupujících do volného prostoru. Stále však cosi překáželo. Když pomineme lunární skafandry A7L/LB, všechny obleky, používané pro EVA sdílely stejný limitující prvek. K jejich funkci bylo třeba kabelu. Ať už jeho prostřednictvím kosmonauti a astronauti dostávali životodárný kyslík, či z něj jejich skafandry čerpaly elektřinu, pořád tady byl. Ovšem s nástupem nových typů stanic a také s příchodem amerického Shuttlu začínalo být jasné, že kabel musí zmizet. Stejně jako je třeba v jistý okamžik přetnout pupečníkovou šňůru právě narozeného dítěte, aby začalo existovat jako samostatná entita, i u skafandrů musel tento krok nadejít. Zatímco u Američanů k tomu došlo už v roce 1983, Sověti na tento okamžik čekali o pět let déle…

VIDEO: Virtuální 360° prohlídka ISS

Uživatel YouTube s nickem Scott Manley vytvořil krásné 360° video, ve kterém si můžete prohlédnout exteriéry ISS. Pro vizualizaci je použit program Space Engine a model ISS byl vytvořen uživatelem Harbinger, který použil originální modely od NASA. Tento nový formát videa vám umožňuje rozhlížet se během přehrávání do stran. Pokud jste zrovna na počítači, tak použijte klávesy W,S,A,D nebo šipky v levém horním rohu. Pokud používáte smartphone nebo tablet, tak vám k rozhlížení stačí naklánět display. Pro lepší zážitek si pusťte video v co nejvyšším rozlišení, zvláště u 360° videí to dělá veliké rozdíly v kvalitě.

Už zase ta voda!

Včerejší výstup Američana Tima Kopry a Brita Tima Peaka začal podle plánu a dvojici se podařilo splnit hlavní úkol výstupu – výměna regulátoru napětí SSU (Sequential Shunt Unit) na lince 1B. Astronauti pak na modul Tranquility připojili ventil NPV (Non-Propulsive Vent) a z přechodového tunelu PMA-3 odepnuli kabely. Natažení kabelů pro adaptér IDA se ale nestihlo dokončit a s odstraněním poškozeného reflektoru kamery na příhradovém nosníku se ani nezačalo – výstup totiž musel být předčasně ukončen.