sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včerejší start šesté zásobovací lodě HTV byl úspěšný a stroj již míří vstříc mezinárodní vesmírné stanici, se kterou by se měl spojit v úterý kolem našeho poledne. Loď nazvaná též Kounotori (v japonštině Bílý čáp) nese na své palubě mnoho důležitých nákladů – od náhradních baterií pro ISS, přes 600 litrů vody a vědecké experimenty až po cubesaty. Právě těmto drobečkům věnujeme náš dnešní článek, protože jejich úkoly jsou velmi různorodé a krásně demonstrují, jak široké jsou možnosti těchto malých družic.
O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se stará hned několik zásobovacích lodí – ze všech nejméně je ale vidět japonská loď HTV, která startuje sotva jednou za rok. Dnes přichází chvíle, kdy se můžeme podívat na start japonské rakety H-IIB, která vynáší právě tuto zásobovací loď vstříc ISS. Rozhodli jsme se proto Vám tento start zprostředkovat v rámci našeho živě a česky komentovaného přenosu. A pokud ještě váháte, dovolím si upozornit, že se startuje z kosmodromu Tanegašima, který je velmi fotogenický – startovní rampa stojí v těsné blízkosti rozeklaného pobřeží.
Ruské lodě Progress jsou mimořádně spolehlivými zásobovateli mezinárodních stanic. První verze vozily náklady už na sovětské stanice Saljut 6 a 7, jejich nástupci zásobovali stanici MIR a nezastupitelnou roli hrají i při provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Nejde ale jen o to, že vozí zásoby pro posádku – v jejich útrobách se na ISS dostává i palivo pro korekční trysky stanice a v neposlední řadě Progressy svými motory pravidelně povytahují stanici na vyšší oběžnou dráhu. Rusové ale již plánují nástupce této legendární lodi.
Které jídlo udělá astronautům největší radost? Lidé jsou různí, ale nejčastěji to bývají pokrmy čerstvé – ideálně šťavnaté – jako je třeba vlastnoručně vypěstovaný salát. Nyní se na ISS dělají v tomto směru první kroky, které by mohly najít využití v příštích desetiletích, až se lidstvo vydá na delší toulky vesmírem. Experimentu VEGGIE, který umožňuje astronautům pěstovat na ISS různé plodiny pro konzumaci jsme se věnovali již před pár dny, ale nyní se k tomuto tématu vracíme znovu, jen z lehce jiného pohledu. Podíváme se totiž, jak kosmické zemědělství může pomáhat zemědělcům pozemským.
Děkujeme! To je asi nejlepší slovo, jakým můžeme zahájit aktuální článek. Velmi mile nás překvapilo, jak kladně jste minulý týden přijali první díl našeho seriálu Thomasův fotokoutek, ve kterém Vám chceme přinášet fotky, které na ISS pořídil francouzský astronaut Thomas Pesquet a které nasdílel na své profily na sociálních sítích. Máme opravdu velkou radost, že se Vám nový projekt líbí a ani tento týden Vás nepřipravíme o fotky i s přeloženými originálními popisky přímo od autora ze země galského kohouta. Čekají nás krásné pohledy na Zemi, ale nahlédneme i pod pokličku experimentů, které na stanici probíhají.
Když v roce 2014 proběhla na ISS první sklizeň salátu, bylo této zprávy všude plno. Tehdy se ještě vzorky nekonzumovaly, ale zamířily na Zemi pro laboratorní testy. O rok později si už Scott Kelly a jeho kolegové pochutnávali na salátu a také se o tom hodně psalo. A nyní došlo na ISS k další sklizni a je ticho po pěšině. Jelikož si myslíme, že jde o zajímavou událost, která si zaslouží připomenutí, rozhodli jsme se vydat tento článek. V roli zahradníka byl Robert Kimbrough, který si na odpolední svačinku podle plánu sebral několik lístků červeného římského salátu, o které se předtím měsíc staral.
Byl to na první pohled normální let zásobovací lodi Progress, jakých už historie zažila stovky. Dokonce i náš videopřenos sledovalo v době maximálního zájmu ani ne 200 lidí, což je sice krásné číslo, ale i tak je to ve srovnání s průměrem méně, než obvykle – kupříkladu diváků na pilotovaném startu Sojuzu MS-03 bylo dvakrát tolik. Vždyť Progressy létají jako na drátkách – každý rok 4 kousky – co by se mohlo pokazit? Situace se ale změnila během práce horního stupně, kdy došlo ke ztrátě telemetrie. Pozemní týmy na sobě nedávaly nic znát ani v době, kdy už měl být Progress na oběžné dráze.
Mezinárodní vesmírná stanice se v těchto dnech dočká hned dvojité dávky zásob. Už dnes odpoledne by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat nosná raketa Sojuz U, která na oběžnou dráhu vynese čtvrtý exemplář modernizované řady zásobovacích lodí Progress MS. Příští týden se můžeme těšit na japonský příspěvek ve formě šesté automatické zásobovací lodi HTV. Oba starty Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.
V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části
Jedním z čtenářsky nejoblíbenějších seriálů na našem webu byl Deník astronautky, ve kterém Michael Voplatka překládal zápisky, které na sociálních sítích prezentovala během svého pobytu na ISS italská astronautka Samantha Cristoforetti. Nyní bychom chtěli na tento oblíbený seriál navázat, ale zároveň jej nechceme kopírovat. Na ISS momentálně pobývá francouzský astronaut Thomas Pesquet, který se v prvních dnech pobytu ukázal jako aktivní přispěvatel na sociální sítě. Rozhodli jsme se jeho fotky zprostředkovat i našim čtenářům a doplnit je o přeložené popisky přímo od francouzského astronauta. Dnes přichází první díl a jsme velmi zvědaví, jak se Vám tento nový seriál bude líbit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
