sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia
Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.
Společnost Arianespace zvažuje možnosti zvýšení počtu startů rakety Ariane 6 nad 10 ročně, pokud to podpoří poptávka ze strany vlády a komerčních subjektů.
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Když už nastane nějaká nepříjemnost, je potřeba podívat se na její důsledky a zkusit je maximálně využít pro něco dobrého. Když třeba ruská kosmická agentura kvůli nedostatku práce pro své kosmonauty zredukovalo jejich počet ze tří na dva, znamenalo to, že ob jeden Sojuz bude jedno křeslo volné. To je pochopitelně nepříjemné, protože místa v kosmických lodích jsou drahá a nahrazovat člověka nákladem je v tomto případě docela přepych. Kosmické agentury tedy hledaly cesty, jak této situace maximálně využít. Výsledkem bylo, že volná místa v Sojuzech MS-06 a MS-08 obsadí Joe Acabá a Rick Arnold, ačkoliv se dříve hovořilo o Shannon Walker. Do Sojuzu MS-04, který startuje už za 14 dní se ale další astronaut dostat nedá. Ale to se bavíme o startu, nikoliv o přistání.
Po březnu 2017 má historie kosmonautiky několik čerstvě natištěných stránek. Popisují start rakety s již jednou letěným prvním stupněm. Aby toho nebylo málo, tak tento stupeň nejenže úspěšně pracoval, ale zvládl podruhé přistát na mořské plošině. V březnovém vydání Vesmírných výzev se této události autor Dušan Majer rozhodně musí věnovat. Dále se budete moci pokochat efektními záběry z výstupu astronautů do volného prostoru a startu družice pro monitorování Země, Sentinel 2B. Závěr patří novinkám okolo budoucí superrakety New Glenn.
Mezinárodní vesmírná stanice neslouží jen k výzkumu nejrůznějších oborů, byť je to mediálně vděčné téma. Zapomínat nesmíme ani na to, že se unikátní prostředí obydlené stanice využívá i ke zkouškám nových technologií, které jednou mohou hrát v kosmonautice velkou roli, ale zatím s nimi nemáme potřebné zkušenosti. Ať už jde o vědecké experimenty, nebo o technologické demonstrátory, většinou platí, že na stanici vydrží zhruba pět let. To je doba, během které mají pozemní týmy dostatek času na nejrůznější testy a pak už je čas uvolnit místo novým experimentům. ISS se tak rozloučila s demonstrátorem RRM, na kterém se testovalo robotické doplňování paliva.
Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.
Vítáme naše čtenáře v novém pracovním týdnu a především u dalšího vydání Thomasova fotokoutku. Dnešní díl nebude mít tradičně nouzi o zajímavé fotografie naší domovské planety nebo interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř článku Vás ale nečeká jen to. Uvidíte jednu z mnoha tradic, které se na ISS dodržují dlouhá léta. Budete mít možnost prohlédnout si mnoho fotek z poslední americké EVA. Podíváme se na jeden z experimentů, který je prováděn celou posádkou, tzn. Rusy i západními astronauty společně. Dozvíte se, kde je na Zemi pro Thomase Pesqueta konec světa. Největším překvapením dnešního dílu by však mohla být fotografie svatebních prstenů na ISS. Jak se tam dostaly? Komu patří? To se dozvíte přímo v článku z popisku fotografie, který jsme pro Vás stejně jako vždy přeložili z originálu.
Peggy Whitson a Robert Kimbrough dnes opět vystoupí do volného prostoru. Dvojice amerických astronautů si už společnou procházku vyzkoušela 6. ledna při výměně staničních baterií a nyní přichází další úkol. Astronaut a astronautka mají hlavně zajistit propojení přemístěného modulu PMA-3 se zbytkem stanice. Ve své podstatě půjde o opačný proces, který probíhal při výstupu minulý týden, kdy se kabely odpojovaly. Dnes se budou naopak připojovat – jen na jiném místě. Kromě toho dvojice vymění druhý řídící počítač EPIC MDM z hlavního datového mozku celé stanice.
Rusko se před několika měsíci rozhodlo, že dokud nebude na ISS přítomný laboratorní modul Nauka, sníží dočasně počet svých kosmonautů ze tří na dva. Tím pádem z každé druhé lodi Sojuz vypadl jeden Rus, takže se začalo spekulovat, zda po volném místě sáhnou zahraniční partneři, nebo zda jej zaplní náklad. Splnila se nakonec varianta číslo 1 – nejbližší Sojuz MS-04 to ještě neovlivní, ale změny se dotknou Sojuzů MS-06 a MS-08. Do „šestky“, která odstartuje letos v září, usedne Joe Acabá, „osmičku“ (start v březnu 2018) by pak měla doplnit Shannon Walker.
Máme tady další pondělí a ani dnes nebude chybět další díl seriálu Thomasův fotokoutek. V minulých sedmi dnech byl nejvýznamnější událostí na ISS výstup do volného kosmu. EVA 40 velel americký astronaut Robert Kimbrough a doplňoval jej Francouz Thomas Pesquet, který je, jak dobře víte, autorem všech fotografií tohoto seriálu. V dnešním díle tudíž nebude chybět několik fotek z příprav i z výstupu samotného. Hlavní částí budou jako obvykle fotografie rozličných míst na zemi, mezi kterými najdeme evropská města, zasněžené krajiny i tropické ostrůvky. Chybět samozřejmě nebude ani nějaká ta momentka z interiéru stanice. Doufáme, že se Vám bude osmnáctý díl Thomasova fotokoutku líbit.
Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
