OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.
O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.
Další týden je za námi a my vám opět můžeme představit souhrn toho nejzajímavějšího, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Dnes se podíváme na dvě velké události. V první si shrneme poslední posuny v přípravě na misi EFT-1, při které se nová americká loď Orion poprvé vydá do vesmíru. V druhé velké zprávě se podíváme na výsledky vyšetřování selhání horního stupně Fregat, který spolu s raketou Sojuz vynášel dvě družice systému Galileo. Na závěr nebude chybět souhrn menších zpráv z uplynulého týdne. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.
Jako každou neděli je i dnes připraven Kosmotýdeník, který nám shrne uplynulý týden z pohledu kosmických událostí. Tento týden by se bez nadsázky dal v rámci kosmonautiky nazvat smolným, protože došlo ke dvěma haváriím raket, naštěstí v obou případech pouze testovacích zařízení, ale nehoda se nevyhnula ani novému navigačnímu systému Galileo. Kosmonautika je mladý a dynamický obor, kterému se chyby vzhledem ke jeho komplexnosti nemohou vyhnout a pokud se z nich technici dokáží použit, jsou mnohdy výrazně cennější, než zdárné provedení naplánovaného. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Jsou jedním z nejlépe viditelných důkazů toho, že kosmonautika má na život běžného člověka větší dopad, než se může zdát. Jejich pomoci denně využívají miliony řidičů, pilotů i námořních kapitánů, kterým pomáhají najít cestu do vybrané lokality. Vznikly díky nim i různé hry – řeč je o navigačních systémech, které krouží okolo naší planety. Náš dnešní kvíz se proto zaměří právě na tuto složku kosmonautiky. Nejznámějším navigačním systémem je určitě americký GPS, ale v našich dvaceti otázkách se podíváme na zoubek i jeho konkurenci z jiných částí planety.
V současné době krouží kolem naší planety na střední oběžné dráze pouhé čtyři satelity rodícího se evropského navigačního systému Galileo. Jedná se o nejmenší počet, který je potřeba pro přesné zaměření polohy na Zemi. Jak jsme psali v tomto článku, validační fáze úspěšně skončila a celý systém tak může přejít do další, finální etapy. Systém Galileo bude v dalších letech doplňovaný o další a další satelity, až jich nakonec bude kolem Země kroužit třicet.
Evropský navigační systém Galileo, první světový systém pro určení polohy spravovaný čistě civilním sektorem v minulých měsících prošel složitým procesem kontrol, měření a nastavování. Tato fáze byla nezbytná pro další etapy, které už budou posouvat celý systém do stavu, kdy Galileo začne sloužit veřejnosti. V dnešním článku se zaměříme jak na samotné testování, zmíníme se o tom, jaká je v současnosti přesnost celého systému. Najde se ale místo i na popis samotného systému Galileo.
Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.
Dnes, ve čtvrtém díle Kosmotýdeníku, si připomeneme start kosmické lodě Dragon od soukromé firmy Space X, který neproběhnul zcela bez problémů a jeho spojení s ISS. Dále se podíváme na start dvou evropských satelitů systému Galileo, které teď obíhají Zemi ve výšce 23 000 km a na zajímavé obrázky z první zkoušky přistání na vodní hladinu lodě CST-100 od firmy Boeing.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.