SpaceX
SpaceX žádá Federální komunikační komisi o schválení družicové konstelace o velikém rozsahu, která má fungovat jako orbitální datové centrum.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
SpaceX žádá Federální komunikační komisi o schválení družicové konstelace o velikém rozsahu, která má fungovat jako orbitální datové centrum.
Společnost Blue Origin 30. ledna oznámila, že na nejméně dva roky pozastaví lety rakety New Shepard, protože se zaměří na lidský průzkum Měsíce.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci rakety Vulcan pro zakázky národní bezpečnosti. Dále se můžete „těšit“ na pozemní nehodu lodi Cygnus, která se tak stala neschopná letu. Čeká nás také zajímavý snímek polární záře na Neptunu, anebo konec mise Gaia. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 26. 03. 2025. Tentokrát opět do nového působiště Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne sice jen jednoho, ale zato hodně atraktivního přednášejícího: velké množství informací shrnujících celou misi GAIA přinese Vítězslav Škorpík, kterého dobře znáte jako autora článků Kosmonautixu a jako pořadatele Pátečnických přednášek. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 26. března 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Gaia – loučení s legendou – Vítězslav Škorpík Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png https://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202503.png
Mise Gaia od Evropské kosmické agentury se věnovala mapování Mléčné dráhy a dokončila svou fázi skenování oblohy. Celkem má na svém kontě za uplynulých deset let přes tři biliony pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů, což přineslo revoluci do pohledu vědců na naši domácí galaxii a kosmické okolí. Gaia byla do kosmického prostoru vynesena 19. prosince 2013 a její palivová nádrž se pomalu blíží k úplnému vyprázdnění. Každý den totiž spotřebuje několik desítek gramů stlačeného plynu k udržení přesně dané rotace. Jenže tohle ještě není konec celé úžasné mise. Na další týdny jsou naplánovány technologické zkoušky, než bude observatoř přesunuta na „výslužbovou dráhu“. Okol roku 2026 a na konci dekády by pak ještě mělo dojít ke zveřejnění dvou obřích datových balíků z pozorování této mise.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Evropská astrometrická sonda vytipovala nové kandidáty na měsíčky u 352 planetek Sluneční soustavy. Pokud se objev potvrdí, počet známých planetek s měsíci se téměř zdvojnásobí. 12. srpna 22:15
Jednou z nejzajímavějších kosmických observatoří současnosti je bezesporu evropská Gaia. Bohužel ale většinou nepořizuje působivé snímky vesmíru a tak je mezi širší veřejností spíše neznámá. A to je přitom obrovská škoda. Její výsledky jsou totiž mimořádně zajímavé. A to ať už se bavíme o původním účelu, kterým je astrometrie, totiž důkladné proměření poloh a pozic miliardy hvězd a mnoha dalších objektů naší Mléčné dráhy, nebo úkolů vedlejších. Ukazuje se, že družice Gaia dokáže plnit i mnoho úkolů k nimž navržena nebyla. A o jednom takovém si dnes promluvíme.
Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.
Právě dnes slaví evropská observatoř Gaia krásných deset let v kosmickém prostoru. Mezi lidmi bohužel není tato mise tak známá jako například Webbův dalekohled. Důvod musíme hledat v tom, že neposkytuje tolik krásných až dechberoucích fotografií nebeských objektů. Její význam je spíše v dlouhodobé vědecké činnosti, zaměřuje se totiž na astrometrii, tedy měření pozic a pohybů hvězd, ale i dalších objektů na noční obloze. Právě kvůli tomu, že Gaiu řada lidí nezná jsem ji chtěl dnes připomenout. Hřmění divadla Sklep aneb vybli Bibli Přemýšlel jsem ovšem, jak to udělat. V poslední době jsem totiž psal o této misi několikrát, a to v souvislosti s novými balíčky dat, popřípadě novými objevy. Nemyslím si tedy, že má valný smysl připomínat její historii, nedávné objevy, či katalogy, které vytvořila. Dnes se tedy na Gaiu podíváme trochu jinak. Zaměříme se právě na vědecké výsledky, ovšem pohledem kartografa, povíme si tudíž něco o celé řadě zajímavých map, které se podařilo díky datům získaným touto sondou vytvořit. Jak říká jeden z protagonistů ve známé scénce Bible od pražského
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.