Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.
Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy. Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit […]
Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se […]
Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci rakety Vulcan pro zakázky národní bezpečnosti. Dále se můžete „těšit“ na pozemní nehodu lodi Cygnus, která se tak stala neschopná letu. Čeká nás také zajímavý snímek polární záře na Neptunu, anebo konec mise Gaia. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 26. 03. 2025. Tentokrát opět do nového působiště Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne sice jen jednoho, ale zato hodně atraktivního přednášejícího: velké množství informací shrnujících celou misi GAIA přinese Vítězslav Škorpík, kterého dobře znáte jako autora článků Kosmonautixu a jako pořadatele Pátečnických přednášek. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 26. března 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu […]
Mise Gaia od Evropské kosmické agentury se věnovala mapování Mléčné dráhy a dokončila svou fázi skenování oblohy. Celkem má na svém kontě za uplynulých deset let přes tři biliony pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů, což přineslo revoluci do pohledu vědců na naši domácí galaxii a kosmické okolí. Gaia byla do kosmického prostoru vynesena 19. prosince 2013 a její palivová nádrž se pomalu blíží k úplnému vyprázdnění. Každý den totiž spotřebuje několik desítek gramů stlačeného plynu k udržení přesně dané rotace. Jenže tohle ještě není konec celé úžasné mise. Na další týdny jsou naplánovány technologické zkoušky, než bude observatoř přesunuta na „výslužbovou dráhu“. Okol roku 2026 a na konci dekády by pak ještě mělo dojít ke zveřejnění dvou obřích datových balíků z pozorování této mise.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Evropská astrometrická sonda vytipovala nové kandidáty na měsíčky u 352 planetek Sluneční soustavy. Pokud se objev potvrdí, počet známých planetek s měsíci se téměř zdvojnásobí. 12. srpna 22:15
