křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Raketoplán

Ustanovení v návrhu zákona o rozpočtovém sladění, které financuje přesun raketoplánu ze Smithsonova institutu do muzea v Houstonu, nadále vyvolává debatu mezi senátory ohledně nákladů a proveditelnosti takového přesunu.

Sateliot

Španělská společnost Sateliot oznámila, že dosáhla prvního úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.

Cubic Defense

Společnost Cubic Defense hledá vojenské zákazníky pro svůj družicový komunikační terminál určený pro provoz na více oběžných drahách a sítích. Společnost tvrdí, že její terminály dokáží bez problémů přepínat mezi družicovými konstelacemi a zároveň odolávat hrozbám elektronického boje.

FCC

Předseda Federální komunikační komise Brendan Carr 6. října slíbil urychlení reforem regulace licencování družic a vyhlásil říjen „měsícem vesmíru“ s cílem přepracovat pravidla pro udělování licencí a spektra pro družice.

EchoStar

Společnost EchoStar 3. října oznámila, že splnila regulační podmínky potřebné k zachování práv ke globálnímu spektru v pásmu S, které prodává společnosti SpaceX v rámci dohody v hodnotě více než 17 miliard dolarů.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly pověřily společnost SpaceX pěti ze sedmi misí v rámci národní bezpečnosti, které byly v rozpočtu naplánovány na fiskální rok 2026, a pokračují tak v dominantní sérii společnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura slavnostně spustila v New Norcia v Západní Austrálii novou komunikační anténu pro komunikaci se zařízeními v hlubokém vesmíru v rámci úsilí o posílení vazeb mezi Evropou a Austrálií ve vesmíru.

Firefly Aerospace

Společnost Firefly Aerospace 5. října oznámila, že plánuje získat dodavatele obranného průmyslu SciTec za přibližně 855 milionů dolarů, a to kombinací 300 milionů dolarů v hotovosti a 555 milionů dolarů v akciích společnosti Firefly vydaných vlastníkům SciTecu za cenu 50 dolarů za akcii.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: exoplaneta

O co bychom přišli zrušením Nancy Grace Roman Space Telescope?

Návrh Bílého domu na razantní snížení rozpočtu agentury NASA vyvolal právem vlnu nevole z různých zainteresovaných stran. Svůj názor na jeden zmiňovaný důsledek těchto škrtů prezentovala na webu SpaceNews Mary Anne Limbach, astronomka působící na University of Michigan, která se specializuje na exoplanety, kosmická infračervená pozorování planet, měsíců a prstenců mimo Sluneční soustavu. V pozici vedoucí, či spoluvedoucí pracovnice vedla deset programů Teleskopu Jamese Webba, přičemž její tým strávil roky přípravou na přleomové možnosti, které měl nabídnout Nancy Grace Roman Space Telescope – nejen v rámci své základní mise, ale i v širším programu obecného průzkumu. Zbytek textu bude překladem jejího článku.

Petr Kabáth – Exoplanetární světy a jejich atmosféry (15.7.2021)

Téma exoplanet jsme tu měli už několikrát, naposledy tu bylo minulý týden, když o něm ve své přednášce hovořil pan Mgr. David Heyrovský PhD. Dnešní přednáška je prakticky jen necelý měsíc stará, pronesena byla v rámci Café Nobel. Jedná se o cyklus přátelských setkání veřejnosti s vědci nad šálkem kávy. Pořádá jej Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ve spolupráci s magazínem Českého rozhlasu Sever Planetárium. V přednášce bude hovořit RNDr. Petr Kabáth, PhD., vedoucí skupiny výzkumu exoplanet na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Opět budete seznámeni s historií hledání planet v soustavách jiných hvězd. Už minule jsme si říkali, že z počátku byly tyto planety objevovány hlavně ze zemského povrchu, ale postupem času se část výzkumu přesunula na oběžnou dráhu. Do hledání exoplanet se zapojilo také více světových agentur, takže tu máme sondy NASA (Kepler, TESS, Hubble) či Evropské kosmické agentury (Corot). Toto je však z velké části spíše již minulost, ikdyž jsme se z měření těchto sond dozvěděli mnohé. V plánu jsou další a novější sondy, jako je Ariel či

Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.