Esrange
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Německá obranná společnost Rheinmetall a italská vesmírná společnost Argotec vypustily první družici vyvinutý v rámci nového partnerství. Družice byla navržena tak, aby pomáhala vojenským silám odhalovat pozemní aktivitu, která by mohla signalizovat vznikající vzdušnou hrozbu.
Německá společnost HyImpulse získala licenci ke startům z kosmodromu ve Skotsku, zatímco aktiva společnosti Orbex, která plánovala tento areál využívat, byla prodána.
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Michal Václavík z České kosmické kanceláře nám umožnil zveřejnit fotku letového modelu tzv. Carrier modulu, na který se instaluje manévrovací systém RCS.16. září 17:05
V březnu letošního roku započala Evropská kosmická agentura dlouhou sérii zkoušek, které prověří největší padák, jaký kdy letěl na Mars. Tento padák je posledním z celé sestavy mnoha padáků, které zajistí zpomalení a bezpečný sestup evropského vozítka a ruské přistávací plošiny atmosférou Rudé planety v rámci mise ExoMars 2020. Její start je stále v plánu na červenec roku 2020 s příletem k Marsu v březnu roku následujícího. Právě tyto testy padákového systému prověří jednu z klíčových částí nejnáročnější fáze mise, kterou je sestup marsovskou atmosférou a přistání na jeho povrchu. Ačkoliv má Evropa na oběžné dráze Marsu dva skvělé a spolehlivé automaty, fungující sonda na jeho povrchu jí zatím chybí a už dvakrát si na pokusu o přistání vylámala zuby. Je tedy zapotřebí důkladně otestovat každý krok celé mise za různých podmínek. A právě na test hlavního padáku pro ExoMars 2020 se dnes podíváme.
Testovací exemplář roveru na misi ExoMars 2020 určený ke strukturálním zkouškám se podrobil vibračnímu testu. Na videu je vidět, jak to zvládl. 19. června 16:10
Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.
Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.
Sonda Trace Gas Orbiter poslala na zemi první fotografii Marsu po úpravách oběžné dráhy. Před pár týdny se dostala na dráhu ve výšce 400 kilometrů a je připravena hledat v atmosféře málo zastoupené plyny, které mohou naznačovat biologickou či geologickou aktivitu planety. Kamera CaSSIS byla aktivována 20. března a v dalších týdnech probíhaly zkoušky na zahájení mise, které přišlo právě dnes. První fotografii, kterou před pár dny kamera CaSSIS na nové dráze pořídila, krásně ilustruje její schopnosti. Ukazuje se, že její snímky budou vědcům velmi přínosné a pomohou zasadit ostatní měření do širších souvislostí.
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Sonda v 18:31 SEČ provedla 16 minut dlouhý zážeh, který vytáhl pericentrum nad horní vrstvy atmosféry. Sonda pak bude na dráze 200 × 1047 km. 20. února 19:05
Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).
Jak informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, proces aerobrakingu sondy TGO u Marsu probíhá podle plánu. Oběžná doba klesá podle plánu. 5. září 23:11
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.