SkyFi
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
NASA uvedla, že pokračuje v přípravách na možný start mise Artemis 2 již v únoru.
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.
ARCHE ORBITAL SYSTEMS, globální společnost zabývající se vesmírnými technologiemi specializující se na pokročilý návrh misí a provoz služeb na oběžné dráze, podepsala memorandum o porozumění (MoU) s Maledivskou organizací pro výzkum vesmíru (MSRO).
Společnost Array Labs, startup ze Silicon Valley, který vyvíjí radarové družice pro pozorování Země, 5. ledna oznámila, že v rámci kola financování série A získala 20 milionů dolarů, aby usilovala o uvedení levnějšího radaru se syntetickou aperturou.
Španělská vojenská komunikační družice SpainSat NG 2, vypuštěná v říjnu 2025, byla zasažena něčím, co její operátor popsal jako vesmírnou částici. Tento incident by mohl ohrozit misi družici.
Americké vesmírné síly modernizují počítačové sítě, které jsou základem jejich operací, a zadávají nové zakázky v rámci kontraktu v hodnotě 12,5 miliardy dolarů, který vede letectvo. Jeho cílem je přepracovat stárnoucí vojenskou infrastrukturu.
Společnost Eartheye Space bude shromažďovat data ze stovek družic pro pozorování Země, aby poskytovala snímky a data zákazníkovi v asijsko-pacifickém regionu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.

Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.

Sonda Trace Gas Orbiter poslala na zemi první fotografii Marsu po úpravách oběžné dráhy. Před pár týdny se dostala na dráhu ve výšce 400 kilometrů a je připravena hledat v atmosféře málo zastoupené plyny, které mohou naznačovat biologickou či geologickou aktivitu planety. Kamera CaSSIS byla aktivována 20. března a v dalších týdnech probíhaly zkoušky na zahájení mise, které přišlo právě dnes. První fotografii, kterou před pár dny kamera CaSSIS na nové dráze pořídila, krásně ilustruje její schopnosti. Ukazuje se, že její snímky budou vědcům velmi přínosné a pomohou zasadit ostatní měření do širších souvislostí.

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Sonda v 18:31 SEČ provedla 16 minut dlouhý zážeh, který vytáhl pericentrum nad horní vrstvy atmosféry. Sonda pak bude na dráze 200 × 1047 km. 20. února 19:05

Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).
Jak informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, proces aerobrakingu sondy TGO u Marsu probíhá podle plánu. Oběžná doba klesá podle plánu. 5. září 23:11

V polovině srpna proběhla unikátní zkouška, do které byly zapojeny obří radiové antény hned tří velkých kosmických agentur. Jejich úkolem bylo zachytit velmi slabé signály evropské sondy TGO, která momentálně obíhá kolem Marsu. Úspěšná zkouška byla krásnou ukázkou významu mezinárodní spolupráce při výzkumu rudé planety. 13. srpna se vůbec poprvé v historii spojily možnosti amerických, evropských a ruských pozemních stanic a každá z nich se snažila zachytit ultra slabé signály od Marsu.

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.